martin-mickey-stusak
36 856 bodů •
2
Osud Titaniku se za druhé světové války velice hodil nacistické propagandě, a tak byl natočen čistě nacistický propagandistický film, který měl propagovat německou nadřazenost a kritizovat britsko-americký kapitalismus, který za katastrofou stál. Podle pramenů si film objednal přímo nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Za tímto účelem byl do příběhu vložen fiktivní německý důstojník Petersen, který byl vylíčen jako největší hrdina, aby plně kontrastoval s údajně zbabělými britskými důstojníky, kteří byli viníky katastrofy. Film se promítal po celé okupované Evropě, tedy včetně Protektorátu Čechy a Morava, paradoxně však kromě samotného Německa. Že prý, aby nebyla podkopána válečná morálka. Kvalita filmu tomu tedy musela odpovídat. Natáčení bylo precizní, a tak se film má čím chlubit po herecké i technické stránce. V této oblasti skutečně není co vytknout. Na některých místech je však patrná změna režiséra. Původní režisér Herbert Selpin byl během natáčení zatčen za kritiku německého válečného úsilí a byl nahrazen Wernerem Klinglerem, který na něj sice navázal vkusně, avšak byť se určitě snažil sebevíc, místy to poznat stejně je. Film je tedy neodmyslitelně obalený nacistickým propagandistickým nátěrem a podle toho se na tento film také dívá. Tolik let po skončení druhé světové války samozřejmě shlédnutelný je, ale je třeba se na to právě dívat ne jako na poměrně kvalitní dílo, ale především pro jeho historický kontext v rámci propagandistických cílů. Možná si tak lépe uvědomíme, že se od té doby v politickém světě toho moc nezměnilo.