Italská válečná srajda kde opět Klaus Kinski hraje fašouna. Nudná podívaná, kde i když se něco dějo tak to nudí. O akčních scénách se ani nebudu vyjadřovat. Ty musely vypadat trapně i v době vzniku natož teď.
Americká kinematografie o útěcích ze zajateckých táborů v dobách 2.světové války natočila v 60. letech mnoho snímků, z nichž ten nejslavnější je pod českým názvem ´Velký útěk´. Italové se nenechali zahanbit a když už se pustili do natáčení válečných snímků vyzdvyhující britskou a americkou stranu, sáhli na takové téma také, avšak po dějové stránce šli dál a jen samotným útěkem to neskončilo. A nedá se říci, že by se jim to nepovedlo. Scénář je napsán dobře a natočený prostě po italsku, takže nějaké srovnání s obdobnými filmy je vcelku nepatřičné. Atmosféru to má a to je hlavní. Pravda, samotný útěk mohl být rozvinut více a krapet dramatičtěji, ale to by už zase zbylo málo místa na druhé dějství oné skupiny týkající se spojenectví s partyzány a jejich velké akce. Přeci jen se nejedná o velkofilm. Realismem se není třeba zabývat, neboť by se tímto snímek naprosto zkazil. Hlavní je, že se jedná o protiválečný filmový počin poukazující na mnohé absurdnosti vedené války.