I hrdinství několika jedinců může změnit běh dějin. Francie, únor 1944. Skupinka spojeneckých vojáků se ocitá v zajateckém táboře, ze kterého se ještě nikomu nepodařilo uprchnout. Odhodlanost a inteligence však dokáží porazit nacistickou převahu a hrdinové se cítí svobodní. Alespoň na chvíli. Pravé peklo totiž teprve začíná! Přidávají se ke skupině francouzských partyzánů, kteří si vytyčili za cíl unést fašistického generála Kaufmanna (Klaus Kinski). Bude potřeba hodně odvahy, rafinovanosti a odhodlání, aby se tento na první pohled nemožný úkol vydařil. Komorní mikropříběhy jednotlivých hrdinů prostřídávají realistické válečné scény, u kterých se divákovi tají dech až do posledních minut.
Italská válečná srajda kde opět Klaus Kinski hraje fašouna. Nudná podívaná, kde i když se něco dějo tak to nudí. O akčních scénách se ani nebudu vyjadřovat. Ty musely vypadat trapně i v době vzniku natož teď.
Americká kinematografie o útěcích ze zajateckých táborů v dobách 2.světové války natočila v 60. letech mnoho snímků, z nichž ten nejslavnější je pod českým názvem ´Velký útěk´. Italové se nenechali zahanbit a když už se pustili do natáčení válečných snímků vyzdvyhující britskou a americkou stranu, sáhli na takové téma také, avšak po dějové stránce šli dál a jen samotným útěkem to neskončilo. A nedá se říci, že by se jim to nepovedlo. Scénář je napsán dobře a natočený prostě po italsku, takže nějaké srovnání s obdobnými filmy je vcelku nepatřičné. Atmosféru to má a to je hlavní. Pravda, samotný útěk mohl být rozvinut více a krapet dramatičtěji, ale to by už zase zbylo málo místa na druhé dějství oné skupiny týkající se spojenectví s partyzány a jejich velké akce. Přeci jen se nejedná o velkofilm. Realismem se není třeba zabývat, neboť by se tímto snímek naprosto zkazil. Hlavní je, že se jedná o protiválečný filmový počin poukazující na mnohé absurdnosti vedené války.