Souhvězdí Panny

Podle povídky Milana Uhdeho vznikl snímek dnes již sice bezmála zapomenutý, ale přesto zajímavý svou snahou přiblížit vojenskou službu, byť tak činí na základě anekdoty - jak se na vojnu propašovala dívka ke svému milenci. Film je po vizuální stránce natočený ambiciózně: kamera neustále a téměř reportážně panoramuje stísňující vojenský prostor, v plynulých jízdách těká z postavy na postavu. Ne zcela sourodě však mísí milostnou romanci s juchavým pohledem na život v uniformě. Do tohoto až křečovitě prostořekého pole vnikají věčně se dohadující smíškové pracující na ošetřovně, kteří jako by sem spadli z úplně jiného filmu, natolik formanovské jsou jejich rozmluvy i kresba (zvláště u Vladimíra Pucholta, vedle něhož poznáme začínajícího Jiřího Wimmera). V době vzniku film získal skandální příchuť kvůli temperamentním erotickým scénám, k nimž se odvážně propůjčila debutující Jaroslava Obermaierová.