Polská emigrantka Lena je uklízečkou na letišti Heathrow. Po jedné směně jí ujede autobus, ale kamarádka Birdie jí naštěstí velice ochotně nabídne přespání v rodinném domě nedaleko letiště. To ještě Lena netuší, že se dostane do rukou psychopatické mamky a taťky, kteří si přímo pod ranvejemi vytvořili vlastní svět, kde vládnou jejich pravidla a zákony. Snímek, který začíná jako sociální drama Mika Leigha, se velmi rychle zvrtne v krvavou a zvrhlou hru o přežití, v níž zpočátku nejistá Lena dokáže uhrát jisté body a získat pozornost a snad i důvěru mamky. Snímek se nebrání velmi černému humoru a svérázně paroduje životní styl a každodenní rituály britské rodiny. Režisér k filmu dodává: „Vyrostl jsem ve stínu letiště Heathrow a zvuky, které slyšíte v tomto filmu, jsou zvuky mého dětství.“ Snímek Mamka a taťka byl uveden ve Velké Británii v televizi o Vánocích a vzbudil velice kontroverzní reakce. [44. MFFKV 2009]
Mamka a taťka byly fakt hodně ujetí a to tak, že byli fakt psycho... Docela jsem to nečekal, že to bude takovej syrovej bezcitnej film. Pravda, je tady spíš víc zabíjení a krve, než deviantních zhovadilostí, ale ten, kdo to napsal, měl asi celkem silnej žaludek. No, mě to ale zase až tak nepřekvapilo, protože na podobná témata jsem psal na základce slohové práce. Ale musím uznat, že z tohoto žánru, tudíž uvěznení nevinnejch, hrátky s nima, mučení a zabíjení, to patří k té zajímavější půlce. A to hlavně kvůli taťkovi, kterýho si asi budete pamatovat do konce života.
Hodně silný a zvrácený film. Nečekejte festival gore, ale pořádný psychický a fyzický nátlak od hodně pošahané rodiny. Tak mi u filmu nebylo už dlouho zle, protože to, co se ve filmu děje je něco hrozného. Rodina, která je hodně nemocná unese mladou dívčinu a ta se stává novým mazlíčkem domu. Nechybí fyzické tresty, psychické rány a do toho nějaké to napětí a najde se i menší gorečko. Ten kdo vybral otce by zasloužil cenu za nejlepší vybranou postavu, protože hlava rodiny z nich byla nezvrhlejší a nejodpudivější. Doporučuji.