Články o Skála

Nabídka televizních stanic je v následujícím týdnu jasná – o Vánocích se bude samozřejmě sázet hlavně na nestárnoucí pohádky a tuzemské klasiky, které divák vždy rád zapne. Pokud vás ale omrzelo popadesáté koukat na Pelíšky, Tři oříšky pro Popelku či Mrazíka, připravili jsme si pro vás v rámci TV tipů výběr trochu netradičních počinů, jež můžete během svátků v bedně zhlédnout. A ani s jedním z nich nešlápnete vedle.

Záchody jsou věcí užitečnou a potřebnou. Pro generaci alfa ujíždějící na krátkých YouTube formátech navíc skýtají velmi specifickou bizarní zábavu, která dovede vymývat mozky s jistotou nejzanícenější náboženské ideologie. Sotva rok a půl starý fenomén The Skibidi Toilet, sérii několika desítek krátkých videí bez dialogů a s vlezlou ústřední melodií, jste možná nezaznamenali. To vás asi nemusí mrzet. Jenže režisér Michael Bay (Skála, Transformers) ji hodlá s prezidentem Paramount Pictures Adamem Goodmanem přetavit ve filmovou a televizní franšízu. Bavíme se přitom o podívané, v níž záchody různých velikostí s trčícími zpívajícími hlavami svádí futuristickou bitvu s kyborgy.

Léta letí a osmdesátiletý producent Jerry Bruckheimer, jehož jméno rozezní spíš vzpomínky na kupu velkých filmů nežli na konkrétní lidskou tvář, je stále nejpilnějším tvůrcem hollywoodské filmové magie. Člověk stojící za Policajtem v Beverly Hills (Beverly Hills Cop), Mizery (Bad Boys), Skálou (The Rock) či Nepřítelem státu (Enemy of the State) momentálně promuje novinku Guye Ritchieho The Ministry of Ungentlemanly Warfare, v níž budou Henry Cavill a Alan Ritchson od 19. dubna lovit nacisty. V rozhovoru pro Comicbook se nestárnoucí producent rozhovořil také o svých možná nejcennějších položkách, které směřují k dalším pokračováním v nejistotě – noví Piráti z Karibiku a Top Gun mají jisté problémy, ale dočkat bychom se jich rozhodně měli.

Sedmatřicetiletá Megan Fox stále hraje po boku velkých jmen, ale poslední roky už plní zejména magazíny zaměřené na její oblečení, vizáž a soukromí. K nesmrtelnosti jí přitom stačily tři spolupráce s režisérem Michaelem Bayem (Skála), jenž ji v šestnácti letech nechal navléct bikiny ve druhých Mizerech (Bad Boys 2) a ve dvaceti dohlédl na to, aby atraktivní brunetka v prvních Transformers pobláznila Shiu LaBeoufa a s ním i většinu světa s přístupem k internetu a televizi. Po druhé části miliardové sci-fi série s podtitulem Pomsta poražených (Transformers: Revenge of the Fallen) ale Megan vesmír Transformers opustila, o čemž se diskutuje dodnes. Ženský idol osmdesátkové a devadesátkové generace přirovnal Baye k Hitlerovi, s agresivní exploatací svého obdivovaného těla se Fox nesmířila, i když dnes tomu jde na sociálních sítích naproti.

Správně udělat titulky k filmům a seriálům, to není vůbec legrace. Přestože moderní technologie v čele s online slovníky a nyní i umělou inteligencí nabízejí mnohem větší a dostupnější možnosti, než jaké měli překladatelé třeba v 90. letech, tak se v překladech stále objevuje řada chyb. Ty plynou především ze snahy slovo od slova převést výrok do češtiny, což ale v případě ustálených frází či idiomů nadělá spíše paseku.

Zákruty kariéry Nicolase Cage jsou téměř nekonečným zdrojem fascinace filmových fanoušků. Ústup ze slávy jedné z největších hollywoodských hvězd 90. let a braní pochybných rolí v béčkových i céčkových produkcích s cílem splatit rostoucí dluhy už byly popsané mnohokrát. Méně se však ví, že Cage neměl daleko k tomu, aby se stal tváří hned dvou milovaných franšíz z přelomu milénia.

O Nicolasi Kimu Coppolovi lze říct hodně věcí, ale jednu rozhodně ne: nejde o zbabělce. Vždyť se dokonce vzdal svého příjmení, které ho váže ke slovutnému strýci Francisi Fordu Coppolovi, režisérovi Kmotra a Apokalypsy. Ne že by své rodinné konexe odmítl využít, už v patnácti letech se cpal alespoň do vedlejších roliček ve strýčkových filmech. Přesto se hned zkraje rozjeté kariéry rozhodl přijmout umělecké jméno a budovat svůj brand odděleně od zbytku klanu Coppolů. A že to je nějaký brand! Dnes slaví Nicolas Cage 60. narozeniny, podívejme se tedy na jeho deset nejvýraznějších rolí.

Ať už jej řadíme mezi hrozné, kultovní nebo skvělé herce, na jednom se shodneme – Nicolas Cage je originál. Devětapadesátiletý držitel Oscara za Leaving Las Vegas (1995) se v posledních patnácti letech zvlášť činil, aby poctivě zalátal patnáctimilionové daňové úniky, a přijímal role v projektech mnohdy extravagantních a šílených. V novém rozhovoru pro Vanity Fair se Cage nechal slyšet, že obecenstvu již odevzdal svůj veškerý talentový arzenál a možná přichází čas, který by měl věnovat rodině. Tři nebo čtyři filmy by však ještě stihnout mohl.

Jeho tvář pozná téměř každý filmový fanoušek a fanynka, ale na jméno si zřejmě vzpomene málokdo. Michael Biehn patřil v osmdesátých letech minulého století k předním hollywoodským objevům, ztvárnil dvě kultovní postavy, ale v posledních letech jsme o něm příliš neslyšeli. Jaký je jeho příběh?

Co ještě napsat k etalonu akčního žánru, který se stal (nejen vánoční) televizní klasikou? Smrtonosná past se v amerických kinech objevila 15. července 1988, letos si tedy připomínáme už její 35. výročí. Přestože mnoha jiným akčním sériím či postavám už dávno ujel vlak, odkaz Johna McClanea je stále živý. Čemu za to vděčí?