Články o Poslední skaut

Od 3. července je na Netflixu k dispozici čtvrtý díl akčně-komediální série Policajt v Beverly Hills. Snímek s podtitulem Axel F (Beverly Hills Cop: Axel F) opět láká na Eddieho Murphyho v hlavní roli, ale i na návrat jeho dávných parťáků v původním hereckém obsazení – Billyho Rosewooda (Judge Reinhold) a Johna Taggarta (John Ashton). Snímek je příjemným překvapením, už jen proto, že nevsází pouze na vlnu nostalgie, kterou úžasně podtrhává povedený soundtrack, ale i vtipně naráží na dnešní občas přespříliš korektní dobu a snaží se starou klasiku podat modernějším směrem. A docela se mu to daří.

Oba patří k nejoblíbenějším hercům své generace a v březnu zřejmě oba poprvé potěžkají Oscara za role dvou ideologických soupeřů v životopisném hitu Oppenheimer. Cillian Murphy v něm ztvárnil vývojáře atomové bomby J. Roberta Oppenheimera, jehož senátní kandidát Lewis Strauss v podání Roberta Downeyho Jr. předvedl před výbor zabývající se prokomunistickými aktivitami. Downey, jemuž po letech drogové závislosti nakopla kariéru úloha Tonyho Starka v Iron Manovi, nově prozradil, že roku 2005 mohl hrát záporáka Scarecrowa v komiksové adaptaci Christophera Nolana Batman začíná (Batman Begins). Ta ovšem připadla právě Murphymu, jenž se díky ní mezinárodně proslavil.

První série byla téměř zjevení. Vzácný příklad adaptace, která se úzce, a přitom v rozumných mezích drží předlohy, respektuje její nejdůležitější dějové i charakterové pilíře a současně jde s dobou, takže se nebojí příběh citlivě updatovat (první díl knižní předlohy vyšel v roce 1997, přičemž seriál byl zasazený do současnosti, takže bylo třeba přidat mobily a podobně). Zatímco první řada vycházela z první knihy, druhá skáče a volí až jedenáctou v pořadí, která v češtině nese název Volný pád.

Brada Pitta netřeba představovat. Dnes šedesátiletý hollywoodský herec a producent se dlouhodobě řadí k nejpopulárnějším celebritám a dávno prokázal, že za pohlednou tváří vězí pořádná dávka talentu. Jakožto milovník filmů si umí vybírat zajímavé role v projektech, jejichž kvalitativní rovnováha patří k těm nejstabilnějším v Hollywoodu. Držitel dvou Zlatých glóbů, jednoho hereckého a jednoho producentského Oscara a mnoha dalších ocenění se nebojí výzev a čas od času se na stříbrném plátně předvede v poloze, která zcela popírá jeho obecný status a image. Tak jako v šesti níže popsaných filmech, jež nejlépe reflektují hercův výjimečný rozsah.

Pokud jste to náhodou nevěděli, na 19. listopad připadá od roku 2013 Světový den toalet. Nepostradatelná součást našich životů byla v kinematografii dlouhou dobu tabu a ukazovat prostředníka natolik intimních činností se neslušelo až do roku 1960. Snímek, na který v textu dojde řada, odstartoval podstatně méně diskrétní tvůrčí svobodu, která filmařům dovoluje nad i do záchodových mís situovat nejrůznější situace, které šimrají naše bránice, znechucují i napínají. Seznámíte-li se s následujícími patnácti příklady záchodových filmových scén, které doprovází mírné i pokročilejší riziko spoilerů, návštěva koupelny už pro vás možná nebude tak standardní jako doposud.

Do svébytného podžánru „tarantinovek“ jsme si zvykli zařazovat násilná, vtipná a žánrově nekonvenční díla hlavně od tohoto režiséra. Existuje však i pár snímků, u nichž je pod režií sice podepsaný někdo jiný, ale Tarantinův scenáristický vklad nelze přehlédnout. Pro směs kriminálky, komedie a love story s názvem Pravdivá romance to platí zcela přesně.

Jackie Chan znovu zkouší parťáckou akční komedii, přičemž tentokrát si vzal k ruce stále populárnějšího Johna Cenu. Jejich spojením vznikla snaživá ozvěna akčních buddy movie z osmdesátek doplněná o nepříliš kvalitní CGI a estetický výtažek z posledního Šíleného Maxe.

Filmová historie pamatuje řadu kousků, na kterých studia usilovně pracovala, byť z toho nakonec nic nebylo. Jedním z nich byl i Sgt. Rock, který měl znovu spojit tvůrce prvního Predátora z roku 1987.

Šlo o jeden z nejočekávanějších akčňáků devadesátek. Arnold Schwarzenegger byl tehdy na vrcholu, o režii se postaral John McTiernan (Predátor, Smrtonosná past) a ve scénáři měl prsty i Shane Black (Poslední skaut, Smrtonosná zbraň). Sázka na komedii a dětského parťáka však nezabodovala.

Už jsme si dávno zvykli, že i sebevětší franšíza se může dočkat restartu, obvykle s omlazeným a etničtějším obsazením. Na takové kousky se ale v našem speciálu nezaměříme. Dnes se podíváme na zoubek sériím, které udržují nastavený směr, klidně i stejného hrdinu (a herce), ale vždy se z nějakého důvodu ignorují události dříve vyřčené.