Články o Playgirls

Armáda se krátce po sametové revoluci stala oblíbeným ztělesněním neduhů socialistické společnosti. Na konci května 1991 měl premiéru komediální Tankový prapor, o pouhý měsíc později se v kinech objevila komornější, méně divácky vděčná a notně temnější Tichá bolest, která navzdory svým nesporným filmařským kvalitám právě ze zmíněných důvodů větší ohlas nevyvolala. A o další rok později spatřila přítmí kinosálů vojenská řachanda Černí baroni. Všechny tři snímky se vracely do tuhých poměrů 50. let a hořkosladce zobrazovaly absurdní byrokracii zelených hlav.

Nový snímek Tomasze Wińského Hranice lásky doprovázený manifestem Nová česká intimita zavdává příležitost k rozproudění diskuse o filmovém zobrazování intimity a erotiky. Ty jsou v české kinematografii přítomné již od první republiky, místo citlivého vykreslení lidské blízkosti či vyvolání vzrušení však často vzbuzují spíš výsměch, nechuť a pohoršení.

Extase od Gustava Machatého, která se bude opět promítat v Benátkách po 85 letech na festivalu, není podle vás nejlepší českým erotickým filmem. Jaké je tedy pořadí? Na prvním místě najdete klasiku od Karla Kachyni o mladém architektovi, který v objektivu našel krásu i odvahu k rozhodnutí udělat odvážnější snímky i s Ivanou Chýlkovou. Možná tím nejznámějším je přece jen ve světě Erotikon a Extase od Gustava Machatého.

O Míše Kuklové se mluvilo nejvíc v době jejího manželství s Jiřím Pomejem. Bohužel později pověst nechvalně proslulého producenta vrhla stín i na ni. Zbytky sebevědomí si zachránila rozvodem, ale návrat na hvězdné herecké výsluní jde mnohem pomaleji. Po tom ale už Míša, zdá se, nijak zvlášť netouží.

Ne, bohužel se nejedná o superhrdinský snímek z prostředí českých chlévů...