Pro někoho legendární pro mě však nudný a lacině vyhlížející seriál o intrikách ve starém Římě. Pokud se zajímáte o historii doporučuji spíše skvělý "Řím".
Dějově jeden z nejnepřekonatelnějších seriálů. Bohatost událostí místy sice dost mátla změtí jmen, ale když člověk dával pozor, tak se dalo orientovat. Škoda těch studiových interiérů a toho nedostatku exteriérů. Zato s dokonalostí hraničí masky, které z jednotlivých postav dělají postupem času starce a stařeny (vrásky, vlasy, pleť). V podstatě je to hrozně ukecanej seriál, to znamená: většinu času se tam nic neděje, ale probírá se to v dialozích, ale stejně je to pořád zajímavé a napínavé (a člověk se aspoň pořádně dozvěděl o zkaženosti Říma, a jaký svině byli Caligula, Tiberius, Nero a další známá jména) a nezbývá než držet Claudiovi palce. Já, Radiqus, jsem nadšen.
Úvodní sekvence mi sice strašně připomíná druhou řadu Černé zmije, ale... za totáče musela být tedy sakra omezená nabídka, když je tenhle seriál hodnocen tak vysoko...
Asi k žádnému jinému filmu či seriálu se nehodí vystižněji heslo pravící, že na bitevním poli přežívají nejsilnější, na panovnickém dvoře ti nejchytřejší. Své o tom v televizním zpracování dvoudílného románu Roberta Gravese, vypráví i Claudius, popisující svůj strastiplný život na římském císařském dvoře poznamenaný vrozenými fyzickými a duševními vadami, které ale dokázaly skrýt jeho bystrý intelekt. Pod záštitou své „nesvéprávnosti“ dokázal přežít všechny intriky a travičské skryté vlohy své babičky Livie, strýce Tiberia, násilnickou a sexuální zvrhlost synovce Caliguly, jehož krutovládu ukončili až příslušníci jeho vlastní pretoriánské gardy, kteří Claudia (který se shodou náhod schovával za závěsem) prohlásili za císaře. Seriál britské BBC brilantně popisuje paranoidní atmosféru prvního císařství, kde nebylo prakticky nikomu dopřáno zemřít s pocitem klidného stáří (té pocty se dostalo jen babičce Livii). Protože je prvoplánovaně určen po širší okruh diváků, nezachází oproti filmu Caligula do detailního popisu sexuálních zvrhlostí (které ale byly jinak v té době na denním pořádku) a spíš se staví na konverzační rovině a patří ke špičce svého žánr.
Minimálními prostředky oživený svět starého Říma s jeho úklady, touhami po moci ve střetu republikánské tradice a imperiální velikosti. Krásně inspirativní podnět ke zkoumání historie coby školy života, v němž vše kolotá a ve šroubovicích stoupá, klesá a zaniká