Na přelomu 80. a 90. let byl v kinematografii ohromný zájem o bojové filmy a leckdo toho využil. Z nejznámějších jmen třeba Jean-Claude Van Damme. Týká se to i Stevena Seagala, který ve své době jako jediný přišel s bojovým stylem Aikido. Tvůrci ho však neposlali do ringu či pouličních zápasů, jak jinak bývalo námětově zvykem, neboť takových snímků už přeci jen bylo natočeno dost, ale rovnou z něj udělali drsného policistu nemajícího před ničím a před nikým žádné servítky. A film je to skutečně drsný. Aby ne, když se jedná o veterána Speciálních jednotek operujících ve Vietnamu. A kdo jiný, než někdo takový, může odhalit zločiny samotné CIA. Bojové scény, byť jich ještě není tolik, se staly největším přínosem filmu, což Stevenovi dopomohlo k dalšímu postupu ve filmové kariéře. Snímek kupodivu ani nijak nestárne a z nostalgického hlediska se dnes dá poukazovat na starou dobrou akční práci. Filmový debut se Stevenovi vydařil a diváci se mohli těšit na jeho další drsné snímky.
Ani jsem nevěděl, že Nico byla první velká role Stevena Seagala. Z filmu jsem měl dnes podobný pocit, jako před lety, kdy jsem ho viděl poprvé. Typická Seagalovka. Ochránce dobrá, polda, či mstitel.. to vše v akčním béčku, které je koukatelné, ale ničím přelomové, či výjimečné.
Z mého pohledu je to žánrová klasika a čistě natočený suverénní akční thriller. Není to žádné tupé béčko, ale film se zajímavým příběhem, sympatickými herci a především akčním hrdinou Stevenem Seagalem, který zde debutoval. Viděl jsem několikrát a rád se podívám znovu.
Málo komu se poštěstí, že první role, kterou dostane, asi bude jedna z nejlepší. Příjemný akční film, který docela ujde. Akční scény celkem dobré, scénář trochu kolísá, ale dá se na to zvyknout první Saegalův film, který je jeden z nejpovedenějších, ve kterých hrál, samozřejmě to nemá Přepadení v Pacifiku.
Steven Seagal mě nikdy neseděl, nemá mimiku a nehne brvou snad ani o vánocích. Nico je jeho první a zároveň nejlepší film jeho kariéry. Dost možná jediný, na který se dá koukat :D