Články o Nesmiřitelní

Zasloužilejší hvězdu stříbrného plátna a současně vytíženějšího autora za kamerou Hollywood nepamatuje. Clint Eastwood v 94 letech zaokrouhluje své režijní počiny na čtyřicet filmem Juror #2 o porotci, jenž u soudu zjišťuje, že zločin svalovaný na obžalovaného možná spáchal on. Režisérovi dlouholetí partneři z Warner Bros. ovšem snímek s Nicholasem Houltem či Toni Collette tento týden vysílají jen do padesáti severoamerických kin, a to bez aktuálních plánů na promítací expanzi. Původně pro stream určený produkt tak zjevně nepřijme oscarové ambice a studio jej v pár amerických městech uvede spíš jako nelichotivé gesto vděku za celoživotní tvůrčí přínos.

Nezpochybnitelná ikona stříbrného plátna, jež proslula jako představitel tvrdých chlapů a současně autor mnoha oceňovaných filmů, to je Clint Eastwood. Které jeho snímky byste rozhodně neměli minout?

Pokud byste měli jmenovat dvě nejvýraznější tváře amerických westernů, dost možná by padla jména Johna Waynea a Clinta Eastwooda. Oba ztělesňovali archetypy drsných kovbojů, kteří na nebezpečném Divokém západě zjednávali pořádek – i když každý trochu jinak. Ačkoli se oba ve své době stali vzorem pro mnoho zámořských mužů a vytvořili určitý maskulinní ideál, jejich přístup se výrazně lišil.

Stát před kamerou už v určité fázi kariéry prostě nestačí. Máte-li dost hereckých zkušeností a navrch možnost pozorovat mistry režisérského oboru, vznášet povel „akce!“ je přirozeně nejlepší až tehdy, když si scénu sami uspořádáte a vyprávíte příběh dle vlastního uvážení. Následující herci zvládli natočit i několik dobrých, potažmo skvělých filmů a současně v nich ztvárnit hlavní úlohu. Jde o obdivuhodný výkon, neboť herecká příprava je velmi komplexní záležitostí, která se však mnohdy nemůže rovnat obsáhlým povinnostem režiséra či režisérky – tedy člověka, za nímž každý člen štábu chodí pro konečné rozlousknutí tisíce a jednoho problému.

Nazývat se žijící legendou může málokdo a vedle Chucka Norrise na to má nezpochybnitelný nárok herec, režisér, scenárista a hudební skladatel Clint Eastwood. Možná nejslavnější kovboj stříbrného plátna z filmů Sergia Leoneho přesedlal před víc jak půlstoletím také k režii a tehdy započal svou ještě úspěšnější tvůrčí epochu. Držitel čtyř Oscarů za dramata Nesmiřitelní (Unforgiven) a Million Dollar Baby má na kontě přes čtyřicet režijních zářezů, v nichž se často zařezával pohledem do svých soků také před kamerami. Ve třiadevadesáti letech Eastwood dotočil soudní drama Juror #2 s Nicholasem Houltem (Menu) a Toni Collette (Děsivé dědictví) a na zákulisní fotografii má z velitelské sesle stále přehled, i když podle všeho už píše svou labutí píseň.

Viggo Mortensen má na svém hereckém kontě několik nezapomenutelných rolí, díky nimž si ho zamilovali fanoušci snad všech žánrů a generací. Díky pečlivému výběru rolí se stačil velmi snadno dostat ze škatulky „toho, co hrál Aragorna“ a za své výkony v Zelené knize (Green Book), Východních příslibech (Eastern Promises) a snímku Tohle je náš svět (Captain Fantastic) byl po právu nominován za Oscara. V herecké branži tedy dokázal takřka vše, a tak si v posledních letech snaží plnit sny i coby režisér. Jeho druhý autorský počin The Dead Don't Hurt by pak měl potěšit všechny příznivce drsných westernů.

Pokud k tomu máte vlohy, hrát filmového padoucha může být velice vděčné. Mnozí ikoničtí herci a herečky to preferují před úlohami klaďasů, které sice mají větší prostor a navrch i sympatie dané morálně žádoucím postojem. Skvělí záporáci jsou kořením průměrných žánrových filmů a tažnou silou těch hodnotných a kreativně napsaných produkcí, v nichž neříkají jen prázdné fráze, jde z nich strach a nutí k zamyšlení. Ať už jde o zcela smyšlené psychopaty, mocné byznysmeny s předobrazy v realitě nebo o kontroverzní historické figury, následující seznam zaměřený na oscarové herecké výkony v záporných rolích představí výkvět těch vskutku památných filmových postav. Americká Akademie možná zcela ignorovala Anthonyho Perkinse v Psychu, Jacka Nicholsona v Osvícení (The Shining) nebo Roberta Mitchuma v Lovcově noci (The Night of the Hunter) i Mysu hrůzy (Cape Fear), avšak v minimálně v těchto případech vložila Oscara do těch správných úlisných rukou.

Oblíbený žánr „co by kdyby“ má dalšího zástupce. Jeden z nejslavnějších thrillerů, zdánlivě dokonalé Mlčení jehňátek (1991), totiž mohlo poměrně snadno vypadat o poznání jinak. A Anthony Hopkins by přišel o Oscara za jeden z nejintenzivnějších, ač nejkratších výkonů stříbrného plátna.

Finský akční film Sisu má za hlavního hrdinu šedesátníka. Působí to zdánlivě nezvykle, ale odpovídá to tomu, že průměrný věk akčních hrdinů se neustále zvyšuje. Je však rozdíl mezi tím, jak se ukazovalo stáří dříve, a jak dnes.

Po více než šesti dekádách a téměř 50 filmech, kde se současně ujal hlavní role i režie, se zdá, že Clint Eastwood opravdu ukončí svou kariéru. Legendární filmař a herec to během své kariéry sice tvrdil už několikrát, ale vzhledem k tomu, že za dva měsíce oslaví 93 let, to tentokrát bude nejspíš pravda.