Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.. těžko překonatelná dvojice, bez níž by nebyla ani polovina humorných filmů v době normalizace. Neskutečně svěží vítr v šedých vodách. Nejistá sezóna se mě však z jejich díla dotkla jen málo. Málo za 70% ? :) To jen potvrzuje jejich génia.
S tim hodnocenim su si taky celkem nejistej. Neznat od nich všechny ty hry, tak by mě to asi nebralo. Řek bych si, že si na sebe dělaj reklamu. Ale já to beru jako zajímavej pohled do zákulisí a myslim, že to ani hrát moc nemuseli... Otázka je, jestli mi stojí za to to ještě někdy skouknout. Odpovim si takhle: rači si pusť rovnou nějakou tu hru (od Cimrnana, né Call of Duty...)
Téměř dokonalé dílo, kterému sráží nohy snad jen kolaps tempa v první třetině. Jinak ale nelze nic vytknout, protože tak dobře napsané i zrežírované dílo prakticky nemá konkurenta. Je lehce podaným dramatem o době cenzury, jenž nabízí skoro dokumentární pohled do zákulisí oblíbeného divadla a k tomu dokáže vystihnout kouzlo a genialitu divadelních her, ale i osobnosti aktérů, na které je nahlíženo bez jakéhokoliv přikrášlení. Oslavuje divadlo, humor, porozumění i nepochopení a to vše zabalené tak, aby divák mohl na konci říct: Tohle jsem chtěl vždycky vidět.
Tenhle film ze života herců Divadla Járy Cimrmana mám moc ráda a vždycky se na něj znovu dívám. Zajímavé nahlédnutí do charaketerů jednotlivých herců, do vztahů mezi nimi i do chodu celého divadla v době, kdy ještě museli zápolit s mnohdy nesmyslnou cenzurou. A to vše prokládáno perfektním výběrem těch nejlepších scének z jejich her.
Krásné, vtipné, jako ostatně u smoljakovského týmu vždy. Obzvláště rád mám filmy o filmu, a tím nemyslím jen dokumenty jak se točil film, ale opravdové filmy o filmu, jako např. The Artist nebo Hugo, jestli mi rozumíte. Tenhle film je spíš film o divadle, ale to nevadí, to taky ochotně zbaštím.
Krásné nahlédnutí do prostorů divadla. Po prvních deseti minutách jsem věděl, že se bude na co koukat. Hry DJC jsem viděl a měli by se vidět, aby jste chápali různé vtipy. Film je prostě nádherný nakouknutí do prostředí divadla. Jenom ten komunistickej nápor mně připomínal Skřivánky na niti a Všechny dobré rodáky. A TO MĚ TROCHU DEPRIMOVALO... ale je to pěkný film.
Měl jsem spíše pocit, že se dívam na dokument. Ta doba byla neskuečně absurdní a docela mi to připomínalo tu zmiňovanou "konstruktkivní pozitivní satiru". ehm.