Recenze filmu Nebe nad Berlínem

Komentáře a recenze 7

Chrustyn

44 045 bodů •10. 5. 2010

6

Jeden z andělů, který "poletuje" nad Německem a poslouchá myšlenky různých lidí se zamiluje do artistky jednoho místního cirkusu. Může to znít jako německá verze "Města andělů", který se tímto filmem jistě inspiroval ale v tomto případě se nejedná o komerční romanci amerického střihu ale o dost pomalý a monology přecpaný film, kde mě zaujal hlavně Bruno Ganz, kterého jsem do té doby měl jen jako Hitlera. I přes extrémně pomalé tempo film dokáže zaujmout jak herci tak i vizuální stránkou střídající černobílou (čí spíše hnědobílou) kameru, která zprostředkovává pohled očima andělů, tak i barevnou z pohledu lidí.

martin-mickey-stusak

36 703 bodů •21. 2. 2020

10

V době po druhé světové válce máme možnost si prostřednictvím dvou andělů poslechnout nejtajnější myšlenky lidí pohybujících se v Berlíně. Myšlenky jsou pro smrtelníky neviditelné a tak jejich přítomnost poskytuje určité pohodlí. Naopak andělé je cítí v plné odezvě. Andělé nevidí barvy, nic necítí a nepociťuji ani žádné předměty. Vlivem své nesmrtelnosti nedýchají ani vzduch. A tak jejich prostřednictvím vidíme svět černobíle. Jeden z nich se však zamiluje do atraktivní umělkyně. Jeho city chápe pouze anděl, který se také kdysi rozhodl vyměnit svět nesmrtelnost za lásku, čímž se stal člověkem. A tak mu poradí, jak se se stát tělem a krví. On si však není vědom toho, co ho v lidské sféře čeká. Lidské počínání a dohled andělů. Filmové vyobrazení života v celé své ryzosti. Expresivní filmová práce vytvořená bez scénáře, ve kterém má každá myšlenka a charakter své opodstatnění. Dialogy andělů mají ohromnou poetickou sílu. Kontrast dvou světů, lišící se černobílým a barevným obrazem, se obzvlášť podařilo vyobrazit v celém znění daného spektra vizuálnosti soužití v daném světě. To se týká i vyobrazení anděla, který se stal člověkem. Jedná se o výjimečný umělecký filmový počin, u kterého během natáčení neměl režisér a scenárista Wim Wenders do poslední kapky ani tušení, jak to nakonec celé bude vypadat. Snímek tak má své kouzlo výjimečnosti, hlavně co se týče coby pozorovatele života lidí.

Pete69

33 033 bodů •13. 7. 2024

8

Hodně zajímavý poetický snímek, který je perfektně natočený. Příběh lidí a andělů, kteří je pozorují, možná i inspirace pro Město andělů. Hodně hloubavý snímek o pocitech i snech, bohužel mi vadilo, že mám Bruna Ganze zažitého, jako Adolfa Hitlera a těžko jsem se s ním v roli anděla sžíval a to i přesto, že hrál výborně. Film určitě stojí za to vidět. Hezký vizuál, scénář i zpracování.

filmfanouch6

12 654 bodů •27. 9. 2020

10

Když se někoho zeptáte na nejoblíbenější německý film, většina vám velmi pravděpodobně doporučí filmy jako Metropolis, Ponorka, Nekonečný příběh nebo Klepání na nebeskou bránu. Velmi pravděpodobně ovšem dojde i na doporučení právě Nebe nad Berlínem, snímku Wima Wenderse, který za film v roce 1987 obdržel na Filmovém festivalu v Cannes cenu za nejlepší režii. Wenders ve svém filmu nahlíží na život andělů, kteří neviditelní naslouchají myšlenkám obyvatelů Berlína a jeden z nich zatouží po tom stát se člověkem. Wendersovo Nebe nad Berlínem je vskutku výjimečným filmem. Jde přesně o ten typ filmu, který dost možná potřebuje po jednom zhlédnutí ještě další zhlédnutí, aby člověk dostatečně mohl ocenit jeho nezpochybnitelně vysoké kvality a ve vší té poetičnosti se lépe zorientovat. Jde přesně o ten typ filmu, který vyžaduje diváckou pozornost, za odměnu ovšem rozdává skutečně speciální zážitek. Vizuálně vtahující podívaná, kterou doprovází úžasný soundtrack Jürgen Kniepera a především se může opřít o silné herecké výkony. Skvělý Bruno Ganz, velmi dobrý Otto Sander a bravurní Peter Falk v roli sebe samého. Vtahující zvuk je jen třešničkou na dortu tohohle velmi specifického filmu, který se zaobírá smyslem života a dokáže přitom prodat fungující romanci. Přitom je to do jisté míry tak trochu lidsky nepříjemné, přesto se ovšem pozornost u Nebe nad Berlínem ztrácí těžko. Je to přesně ten typ filmu, který valná většina lidí popíše jako ten film, kde se většinu času nic neděje. Což je pochopitelně tak trochu úsměvné. Není to film pro každého, především ne pro lidi toužící po chvíli sledování něčeho, kde můžou bez obav vypnout mozek. Wendersův pohled na svět je ovšem vtahující a skutečně zajímavý. Příběh o dvou andělech pomalu plyne, obsahuje ovšem spousty silných momentů. A především v moment, kdy dojde na zásadní událost a nástup Nicka Cavea and the Bad Seeds též dojde k uspokojující tečce celého příběhu se silnou pointou. Je to jednoduše skvělý film, který se jen nesleduje dvakrát snadno. Automaticky může někomu přijít nezajímavý a o ničem, jde ovšem právě o to, aby se u Nebe nad Berlínem zapnul mozek. Zmáčknutím tlačítka se najednou zjeví skvělá poetická romance s výjimečným pohledem Wima Wenderse (a spoluscenáristů Petera Handkeho a Richard Reitingera) na svět. Ten typ uměleckého filmu, kterému by měl dát šanci každý. I když toho filozofování nad smyslem života možná pro někoho bude příliš moc......

voltair

1 979 bodů •19. 12. 2007

6

Tenhle film se hodně snaží promlouvat do duše, ale u mě mu to neprošlo. Nesežral jsem mu to, narozdíl od stovek jeho předchůdců. Já nevím jestli mám fakt tak silnou německou averzi, ale nic, co by přišlo z těch končin se mi ještě nikdy doopravdy nelíbilo. A taky mi byli příšerně nesympatický ty dva ústřední "andělé" - normálně mi na tom jak herec vypadá nesejde, ale tady mě to fakt vytáčelo. Ale i tak to nebylo úplně špatné. Krásně záběry, hudba, Nick Cave - to vše se dařilo.

lukas

1 523 bodů •1. 6. 2015

8

Berlín, poválečné ruiny, cirkusáci a Nick Cave. Při zemi a nad zemí. Černobílý a barevný. Poezie.