Návrat ztraceného syna

Ač se tento snímek tváří jako výpověď o hluboké psychické krizi jednoho vědeckého pracovníka, který se pokusil o sebevraždu, ve skutečnosti přerůstává v zamyšlení nad stavem tehdejší společnosti, stěží napomáhající optimálnímu rozvoji citlivější osobnosti. Zaujme vylíčení, jak necitelně se k sobě lidé dokáží chovat, sugestivně je vypodobněna hlavně nedůvěra ke všemu, co vybočuje ze zaběhnutých, mlčky a slepě uznávaných pravidel.