Režisér Bill Plympton má vcelku rozpoznatelný umělecký styl, který vypadá zhruba tak, jako když si moje děti kreslí voskovkama. Ale ne, to nemyslím jako urážku, ten dětinský styl kresby mi tu vůbec nepřekážel, naopak. K takové taškařici, dá—li se několikanásobná smrt člověka nazvat taškařicí, se to hodí. Snímek by v Americe právě kvůli násilí označen eRkovým ratingem, ale ono tady má celkem smysl. Ponoříme se totiž do mysli psa, který se urputně snaží bránit svého páníčka. Před čím? Před vším! Každý v dohledu je podezřelý a vemte jed na to, že ta nevinně tvářící se veverka, ten slepý krtek i ten krásný motýl, ti všichni chtějí vidět člověka pod drnem. [Oscary 2004]
