Recenze filmu Warrior

Komentáře a recenze 75

Brenan88

47 170 bodů •15. 3. 2017

9.5

Opus magnum pro většinu lidí co se na tomto snímku podíleli. Geniálně natočený příběh dvou bratrů a jejich životů. Všechno to sice působí jako x krát viděná záležitost,ale co na tom,když to všechno jako celek tak dobře šlape. Edgerton -Nolte - Hardy své role jen nehráli,oni je žili. Vše to bylo tak přesvědčivé a poctivě natočené,že jen těžko hledám slov. Bojové scény a hudba patří k samotnému vrcholu snímku.

Chrustyn

44 045 bodů •28. 12. 2011

8

V současné době mírně přeceňovaný ale velice slušně natočený dramatický snímek o dvou bratrech, bolestné minulosti a nutnosti nebo možná i touze bojovat. Gavin O´Connor, na svém kontě zatím mnoho snímků nemá ale jeho talent je nepřehlédnutelný a ukazuje to i v tomto případě. Skvěle zvládá utáhnout 140-ti minutový snímek, závislý převážně na třech hercích, při kterém divák nemá mnoho času na to aby se nudil. Akční fandy moc nepotěší rutinně natočené zápasy a už vůbec ne to, že jsou jen pouhou kulisou ale diváci bažící po poutavě vyprávěných příbězích si přijdou na své. Precizní režie, výborní herci (neznámý Edgerton si začíná zajišťovat slibnou hereckou kariéru a Hardy je po právu čím dál tím populárnější) a kvalitní dialogy. I přes přítomnou přeceňovanost se jedná o příjemné překvapení.

Pete69

33 045 bodů •12. 8. 2017

7.5

Pěkný film, ale z prostředí bojových sportů mám jiné favority.

JasonCZ

23 385 bodů •1. 12. 2011

10

Warrior a Drive sou nejlepsi filmy roku 2011!!!!!!!!!

kunafix

20 062 bodů •19. 12. 2017

8

V MMA se vůbec neorientuju, ale to v boxu taky ne a přesto se mi filmy o boxu líbí. Ale tohle se mi nejen líbilo, tohle bylo vynikající! Přesto nebudu srovnávat se slabčárnama typu Rocky. Tohle je totiž uplně jiny kafe. Chlapi se tu mlátí hlava nehlava, všema končetinama a vším stylem. Je to masakr. Dokonce i ty peripetie z osobního života nejsou žádná emocionální sračka, ale docela zajímavej dramatickej nálev. Nick Nolte coby vyléčenej alkáč nemá chybu, hlavně když se ožere, chch. A dvojka Hardy/Edgerton je uvěřitelná a drsná a dobře zahraná a obzvlášť Hardyho postava Tommyho je obdivuhodně napsaná. Pamatuju si, že jsem byl napjatej až do konce. Myslim, že jsem se napětím i spotil. Bylo to fajn, zas jednou vidět kvalitní sportovní filmek.

hanys_

18 781 bodů •16. 12. 2011

10

Zatímco Wrestler mě neoslovil vůbec a Fighter zaujal pouze Baleem, tak Warrior, jakožto další sportovní přírustek řešící nevyřešené rodinné vztahy mixnutý naprosto špičkově natočenými bojovými zápasy u mě boduje naplno. Celá Conlonovic rodinka hraje parádně (snad u někoho z trojice Edgerton, Nolte, Hardy přistane nominace), a ikdyž se ani tenhle snímek nevyhnul pár klišé, tak za to propocené triko, které jsem na konci filmu sundával, musím nakonec ten plný počet dát..

Sheldon

16 079 bodů •27. 5. 2020

8.5

Příběh jsme viděli milionkrát. Nejmladší syn (Tom Hardy) boxera alkoholika (Nick Nolte) se vrací domů, kde se nechá tatínkem trénovat na velký večer bojových sportů. Zápletka a dramatický rozkol je v tom, že jeho úhlavním nepřítelem má být jeho starší bratr (Joel Edgerton). Výborné rodinné drama, které je také boxerským filmem je hodně dobře natočené.

Spooner

15 898 bodů •21. 12. 2011

10

Nesmírně emotivní a bezchybně zahraný film, který jsem viděl před 2 týdny a pořád ve mně jaksi roste. Příběh je sice už značně ohraný a místy je i značně naivní, jenže celé rodinné drama a vztahy postavami zde fungují tak skvěle, jak už nikde dlouho ne. Bitky v ringu jsou navíc výborně natočené a člověk má při nich ten správný pocit, že tohle fakt muselo bolet. Herecky je bezchybné a Nick Nolte by si imho aspoň tu nominaci na Oscara zasloužil. Jo a konec mě emocionálně vyždímal, jak už dlouho nic. 90%

lamps

15 334 bodů •17. 4. 2016

10

Film, který je jistě v mnoha ohledech diskutabilní, předvídatelný a hollywoodsky načančaný, ale současně tak úžasně natočený, emocionálně zdrcující a herecky doslova kolosální, že jsem v něm objevil nejen jednoznačný film roku, ale i největší klenot v historii sportovních snímků. Gavin O'Connor předvedl, jak to vypadá, když režisér exceluje, a ústřední herecký trojlístek zase názorně ukázal, jak se excelentní režie zastiňuje. Zlomený otec a trenér Nick Nolte podal zřejmě životní (tudíž oscarový) výkon a chraplající Hardy je jasně nejcharizmatičtější bijec, který vzbuzuje daleko větší respekt než maskovaný Bane, ovšem mým koněm je tu megasympatický Joel Edgerton, jehož postava mi neskutečně přirostla k srdci a hlavně ona způsobila, že bojové scény ve mně vyvolaly tak silnou emocionální odezvu, že jen při vzpomínce na ní mi naskakuje husí kůže. Kritici si k tomu řekli a jistě ještě mnohokrát řeknou své, ale já považuji tenhle nenápadný film s velkým srdcem za to vůbec nejkvalitnější, co jsme zatím po přelomu tisíciletí mohli vidět. A očividně nejsem sám :-)

filmfanouch6

12 654 bodů •8. 7. 2016

10

Film spadající do kategorie povedených sportovních filmů by měl být poznat jedním zásadním faktorem - měl by oslovit i sportovního analfabeta. Rivalové Rona Howarda i Le Mans '66 Jamese Mangolda jdou například označit za dobré sportovní filmy, protože dokáží bez problémů oslovit i někoho, koho závidění rychlých aut dvakrát netankuje. A pak je tu dlouhá řada povedených boxerských/zápasnických filmů. Většina dílů ze série Rocky, Million Dollar Baby Clinta Eastwooda, Zuřící býk Martina Scorseseho či jeden z nejmilovanějších sportovních filmů posledních let Warrior. Režírující Gavin O'Connor už měl zkušenost se žánrem sportovních filmů díky Hokejovému zázraku, kdy se mu tehdy minimálně podařilo natočit lepší film o hokeji, než VIP: Velmi inteligentní primát. S Warriorem to ovšem v roce 2011 bylo jiné. Už tehdy se hlasitě začalo provolávat, že O´Connor natočil důstojného nástupce Rockyho pro novou generaci. V očích jiných ovšem dokázala konfrontace bratrů Conlonových porazit i oscarové první setkání s Italským hřebcem. Šlo přitom o finanční propadák, kdy ani při nízkém rozpočtu ve výši 25 milionů dolarů nedokázali celosvětové tržby ve výši 23 milionů dolarů pokrýt náklady. Studiu Lionsgate tak film velkou radost neudělal, stěžejní ovšem byl fakt, že se O´Connor stal svého času vyhlíženým filmařem, Tom Hardy i Joel Edgerton se rázem dočkali větší publicity a Nick Nolte si právem došel pro 3. nominaci na Oscara. A dokázal skutečně zasáhnout i ty, kterým sportovní bojování přijde jen o ždibec méně primitivní, než bojování bez hlasitého publika. Warrior dokonce dokázal i vzdáleně vyvolat v těchto ,,povrchních´´ odpůrcích vyvolat rázem pocit pochopení, co je na bojování v ringu tak atraktivní. I proto, že se na Toma Hardyho i Joela Edgertona při MMA dívalo o poznání příjemněji, než například na Karlose Vémolu či Marpa. Ve Warriorovi dokázal O´Connor zachytit MMA jako z první řady, kdy často zachycování soubojů vyvolává dojem dokumentární kamery. I díky tomu je bojování v rámci Sparty ještě intenzivnější, prim tu ovšem nehraje fakt, že si někdo nevyhnutelně musí rozbít držku a každý z účastníků turnaje dává do svých fyzických úderů vše. Nejdůležitější je právě to silná rodinná vrstva, kdy je nejstěžejnější ten fakt, že nejde o černobílý konflikt. Je snadno nechat si přirůst k srdci Hardyho Toma i Edgertonova Brendana, vítězství tak trochu chvílemi přát oběma a především to celou dobu nespěje k faktu, že by se měl divák nutně přiklonit na jednu či druhou stranu. Hardyho Tom se možná v průběhu vyprofiluje jako zajímavější a prokreslenější postava, přitom všem je ovšem těžké odsoudit Brandona. Jakmile tak dojde na nevyhnutelnou konfrontaci obou bratrů, primárním pocitem není naděje, že si bratři rozbíjí držky co nejvíce efektivním způsobem. Primárním pocitem je, že to snad každého z nich bude bolet tím nejmenším možným způsobem. Jenže na to se tu hraje až o příliš. Nejen budoucnost, ale i o minulost. Warriora vcelku vlastně není dvakrát těžké označit za takovou chlapáčtější i díky zasazení do světa MMA drsnější pohádku. Po vzoru právě prvního Rockyho je tak snadné Warriora obvinit z předvídatelnosti děje a cestou očekáváných klišé, tenhle film ovšem úmyslně nenese kapuci. Spěje k nevyhnutelné katarzi, kdy ovšem její menší předvídatelnost neshazuje její neskutečnou sílu. Warrior je totiž filmem o mnoha silných tématech. O vykoupení, náročném odpouštění, nesmazatelných rodinných poutech, neschopností zavřít za minulostí dveře a především síle osobnosti. I přes tu nevraživost a černý bod v minulosti pořád mezi mezi bratry Conlonovými proudí láska. Ta má ovšem mnoho podob, stejně tak i klíč k jejímu opětovnému nastartování. O´Connor a jeho spoluscenáristé Anthony Tambakis a Cliff Dorfman poté dokázali nejen dostatečně vykreslit ústřední bratry i komplikovaný charakter jejich otce Paddyho, ale i různé vedlejší postavy. I díky ním se dokáže Warrior dotknout ještě několika palčivých témat, kdy jde nespravedlnost ruku v ruce s ránami osudu. Scénář dokáže schopně to nejzásadnější podat skrze minimum dialogů, především je ovšem skutečně snadné dotknout se tímto filmem i někoho, kdo MMA shledává jako buranskou zábavu. Warrior má totiž k buranské podívané daleko, jeho vrstvy jsou neskutečně silné a především Warrior dokázal po dobu několika následujících let nasadit laťku v rámci filmů o zápasení příliš vysoko. Warrior především v součtu funguje jako fenomenální spojení pohádky s tragickým nádechem a sociálního dramatu, která si s odstupem času skutečně dokáže docenit. V rámci sportovních dramat sice Warrior nevyhnutelně tak trochu šlapal již ve vyšlapané cestě, přesto Warrior vyhrál svůj zápas se zubem času a dokázal, že se na něj po dekádě vzpomíná naprostým právem. I proto, že na delší dobu nasadil laťku velmi vysoko.....