Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokážou téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik... Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu.
Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal i předmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér posunuje a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného světového filmového diváka (ze stejného prohřešku je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů - to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.
Velice povedený snímek se skvělým Liamem Neesonem jako zakladatelem teroristické skupiny IRA. Na filmu mě velmi zaujaly autenticky natočené akční scény a hvězdné obsazení.
To, že do role Irky obsadili Juliu Roberts, bych bral jako urážku irského lidu. Né kvůli tomu, že to je Američanka, ale proto že to je zrovna Julia Roberts. Na konci filmu jsme se dozvěděli, že Michael Collins zemřel ve věku 31 let - zajímavé je, že Liamu Neesonovi jsem tipoval tak 45 let už na začátku filmu (ve skutečnosti měl 43). A Aidan Quinn měl zas smůlu a ostrouhal, když šlo o ženskou (podobně to měl už v Legendě o vášni). Neil Jordan zas jede svoje rodné Irsko a tentokrát nám dá nahlédnout do počátků IRA a další zajímavé milníky irské historie. Osobnost Michaela Collinse si film opravdu zasloužila a můžu říct, že se povedl. Sice se povedl, ale ne natolik, abych jako ne-Ir byl nějak zvlášť unesen... ale koukalo se na to dobře.
Celkem věrohodně působící historické drama o jednom velkém muži, který spojil irský lid za účelem zbavení se nadvlády britské koruny, která trvala už bezmála 700 let. Na začátku filmu sledujeme Velikonoční povstání irských rebelů v roce 1916 proti britské nadvládě, které je však krvavě potlačeno, účastnící jsou zatčení a mezi nimi jsou díky informátorovi vybráni jejich vůdci, kteří jsou pak nemilosrdně postříleni. Michal Collins a Harry Bolland a De Valera jsou zatčeni, ale také brzy propuštěni. Ve volbách v roce 1918 vyhraje republikánská strana Sinn Fein a tím začíná Irská válka o nezávislost. Michael Collins je jmenován ředitelem zpravodajství nově vznikající IRA, která má bojovat za onu nezávislost. Na základě tipu člena královské divize Broye mají být všichni členové strany pozatýkáni, což se stane i přes to, že se rozhodnou zůstat v sídle strany. Broy je za svou zradu Britů později nemilosrdně oběšen. Dojde také na obrovskou vlnu násilí, kdy IRA zabíjí kolaboranty a také členy britské tajné služby SIS. Každá akce vyvolává reakci, a tak dochází k násilí ze strany britských Black and Tans, kteří střílí neozbrojené irské civilisty a také provedou masakr na Galských fotbalových hrách. Násilí a smrti bylo dost. De Valera odcestuje do USA, kde se pokusí sjednat uznání irské nezávislosti od amerického prezidenta. Po návratu Valera navrhuje, že by měla IRA bojovat jako klasická armáda a ne jen jako teroristická organizace a zaútočit na Custom House, což dopadne špatně, ale Britové chtějí následně vyjednávat. Do Londýna je vyslán Michael Collins a podaří se mu vyjednat Irský svobodný stát, který bude jako Britské dominium spadat přísahat věrnost královi a také se musí vzdát Severního Irska. To se ovšem nelíbí jeho kámošovi Harrymu (tomu se ale také asi nelíbilo to, že mu Michael přebral Kitty) a ani De Valerovi, kteří chtějí Irskou republiku včetně severu, takže dojde k dalším násilnostem - k občasné válce. Dojde k bitvě o Dublin, ve které je Harry zastřelen, když plave pod mostem. Michael se bude snažit s De Valerou vyjednávat, odcestuje do svého rodného kraje Cork, ale bohužel je veden špatnou cestou a jeho kolona je přepadena a Michael je zabit. Tento hrdina, rebel, sjednotitel, revolucionář, který prošel mnoha proměnami, umírá v mladém věku 31 let, tolik je teď čirou náhodou také mně. Film na mě zapůsobil historickými reáliemi, uměleckým obrazem doby před sto lety, historickými ulicemi, výlohami, oděvy a také samotnou osobností Collinse, kterého jsem ze začátku vnímal jako vraha a teroristu, následně však jako člověka, kterého to věčné násilí už unavovalo a chtěl mít klid, protože se na to cítil starý. V tom to vidím stejně - taky se už cítím starý na nějaké zbytečné vyvolávání hádek, rozbrojů a nepokojů, já však naštěstí žiju ve svobodném a nezávislém státě.