Články

Praha, Levín: Milé ohlédnutí 35 let zpátky zažije v sobotu náves obce Levín. Bude se tu vzpomínat na natáčení skvělé dobrodružné dětské komedie Páni kluci, film režisérky Věry Plívové–Šimkové z roku 1976. Návštěvníci se setkají s některými herci i tvůrci filmu, uvidí i projekci a čeká je překvapení. Tím ovšem není fakt, že do Levína po roce zavítá herec Michael Dymek (ročník 1962), který jako dětská filmová hvězdička hrál ve svých dvanácti letech svou první a hned hlavní roli ve filmu Páni kluci.

Za posledných desať rokov sme boli mediálnymi svedkami niekoľkých prírodných katastrof či (politicko-náboženských) teroristických útokov. Pri udalostiach takéhoto charakteru býva smutným pravidlom, že v priebehu krátkeho okamihu prichádza o život obrovský počet ľudí. Je logický záujem médií, ktorý sa okolo nich rozpúta. Takáto pozornosť na jednej strane pomáha (organizujú sa rôzne zbierky pre pozostalých atď.), no na strane druhej podvedome infikuje naše mysle myšlienkami na smrť.

Ambíciou najnovšieho opusu Terrenca Malicka Strom života, oceneného na poslednom festivale v Cannes Zlatou palmou, je ukázať divákovi život Zeme a ľudského druhu na nej. Vo filme sa veľmi výrazne prejavujú dve mierky: makro – výjavy z histórie planéty a mikro – osudy rodiny v 50. rokoch 20. storočia. O ich prepojení a jeho teologických a filozofických aspektoch sa bude zrejme ešte dlho diskutovať; rovnako aj o spriaznenosti (či, naopak, opozičných pozíciách) Malickovej argumentácie s rôznymi jeho predchodcami z daných oblastí. Dôležité však je mať neustále na pamäti jedno: Malick nenapísal teologicko-filozofický traktát, ale nakrútil film. Z toho dôvodu je potrebné diskutovať predovšetkým o obrazoch, spôsoboch, ktorými vyjavujú zmysel, o vzťahoch medzi nimi navzájom, medzi obrazmi a zvukmi, atď.

Kontroverzní britský komik, scénárista, herec a král kousavého humoru kterého si diváci mohou pamatovat ze seriálu Kancl jako Davida Brenta, zpruzlého šéfa, který to vždycky chtěl dotáhnout někam výš, se opravdu dočkal obdivuhodného kariérního postupu. Šedou kancelářskou židli s polohovatelnými opěrkami vyměnil za trůn nebeský. Ano, Ricky Gervais bude hrát Boha.

San Diego - Po filmu Tetro to vypadalo, že Francis Ford Coppola už jen rekapituluje svoji kariéru. Na festivalu Comic-Con však režisér představil nový projekt, kterým se hodlá vrátit na začátek své kariéry, kdy natočil horor Dementia 13. Fanouškům v San Diegu „oficiálně" předvedl dobový horor Twixt inspirovaný texty Nathaniela Hawthorna a Edgara Allana Poea a natočený v „hitovém formátu" 3D.

Rozhovor - Na 37. ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti dorazil Apichatpong Weerasethakul (1970). Thajský filmař a loňský držitel Zlaté palmy z Cannes 2010, jehož jméno se učí vyslovovat filmoví kritici z celého světa už od 90. let.

I tentokrát skončíme pornem! Že je filmovka skutečně v plném proudu, se nejlépe pozná podle toho, že noční mejdany končívají kolektivním koupáním polonahých dívek v městské kašně a že u baru potkáte Emira Kusturicu.

Zelená je všude: za herečkami, kolem nich i na zemi. Jeden křížek supluje tornádo, druhý nepřítele a režisér dává pokyny, na co z toho má která z nich reagovat. Vypadají bezradně. "A takhle se rodil celý film," komentuje výjev Tomáš Krejčí, režisér první české 3D fantasy Poslední z Aporveru.

Praha /ROZHOVOR/ – Potkat ho v polovině prázdnin obvykle bývá kumšt. Z natáčení vyráží na filmové festivaly a pak se zase vrací. Letos v létě má ale jeden nejúspěšnějších tuzemských režisérů Jan Hřebejk po dlouhé době čas. Připravuje sice dva filmy, ale natáčet začne až v polovině října.

Sobota 24. července 2010 byl docela obyčejný den. Svět se v něm nezachvěl v základech a nezačal být od té chvíle jiný. Lidé v něm docela prozaicky opouštěli svá obydlí a naplňovali ho všedními akty svých všedních životů. Většinou nepřemýšleli o tom, jak jsou nicotní, ani se neopájeli vědomím vlastní jedinečnosti. Vlastně jen tak nějak byli rádi, že jsou. Jen otevřeli oči a žili, nikoli s pocitem, že tento den je unikátní a neopakovatelný, ale z prosté potřeby ho přežít - a (řečeno s Woody Allanem) stihnout to včas domů k večeři!

Bez ohledu na to, jak je film kvalitní, si diváky na premiéru musí získat ještě před samotným vydáním...

Povolení zabíjet nemá bohužel jen agent 007...

Keby aj siedmy celovečerný hraný film Martina Šulíka (1962) Cigán nedostal žiadnu cenu (doteraz má štyri z Karlových Varov), určite by si jeho tvorcovia zaslúžili Cenu za odvahu. Odvahou bolo pustiť sa do takej citlivej a kontroverznej témy, akou je rómska otázka a spolužitie tohto etnika s majoritným obyvateľstvom, navyše nakrútiť ju v autentickom prostredí spišskej osady s rómskymi nehercami, používajúcimi takmer výlučne svoj jazyk.

Vybrúsená a vyleštená vizuálna stránka mala asi inšpirovať k porovnávaniu so štylizovanými kriminálnymi drámami Dannyho Boyla alebo Guya Ritchieho. Lenže sama česká kritika, inokedy k domácim dielam zhovievavá, prirovnáva „čiernu komédiu“ režiséra Tomáša Řehořka Czech Made Man až nepríjemne často ku Kajínkovi Petra Jákla. Nielen preto, že oba filmy na svoju reklamu používajú tvrdenie, že vznikli podľa skutočného príbehu, ale najmä preto, že ani jednému sa nepodarilo naplniť svoje vysoké ambície.

Rozprávky, včítane tých filmových, sú neodmysliteľnou súčasťou nášho života, bez ohľadu na vek a letopočet. Aj preto sa takej pozornosti teší najnovšia z nich - Čertova nevesta. Jej režisér Zdeněk Troška pochádza z južných Čiech, strednú školu navštevoval a zmaturoval vo Francúzsku. V Prahe absolvoval v roku 1978 odbor filmová a televízna réžia na FAMU. Zaujal začiatkom osemdesiatych rokov réžiou filmu Bota jménem Melichar.