Recenze: Život v jednom dni

Sobota 24. července 2010 byl docela obyčejný den. Svět se v něm nezachvěl v základech a nezačal být od té chvíle jiný. Lidé v něm docela prozaicky opouštěli svá obydlí a naplňovali ho všedními akty svých všedních životů. Většinou nepřemýšleli o tom, jak jsou nicotní, ani se neopájeli vědomím vlastní jedinečnosti. Vlastně jen tak nějak byli rádi, že jsou. Jen otevřeli oči a žili, nikoli s pocitem, že tento den je unikátní a neopakovatelný, ale z prosté potřeby ho přežít - a (řečeno s Woody Allanem) stihnout to včas domů k večeři!