Slavné propadáky: Bojiště Země aneb film, který John Travolta označil za Pulp Fiction roku 3000

Matička Země má nové pány. Jsou to dredatí třímetroví mimozemšťané, na Zemi jim šéfuje trošičku neurotický Terl (John Travolta) a jejich cílem je zlato. Lidi mají za zvířata a využívají je na práci. Lidé se nakonec odhodlají k odboji, takže něco jako mix Star Wars a Planety opic, akorát bez čehokoli kvalitního, co oba výše zmíněné fenomény dokázalo u divák§ proslavit.

Než budeme mluvit o Bojišti země, je třeba začít jménem Lafayette Ronald Hubbard (aka L. Ron Hubbard), který byl velmi plodným (a nepříliš dobrým) autorem obrovského množství sci-fi povídek a také zakladatel nechvalně proslulé scientologické církve. Scientologie se stala ohromně populární mezi celebritami a Travolta byl jejím velkým zastáncem. Tady začíná náš příběh.

Travolta chtěl Hubbardovo Bojiště Země zfilmovat od chvíle, kdy se poprvé dostalo na pulty. Byl si jistý, že jde o látku, která si vyslouží kultovní status. Investoři byli nicméně opatrní a tak se Travolta prvně ve svém životě ujal i produkce. Tím pojistil natáčení a navíc posílil svůj vliv nad vývojem projektu.

Proč se z Bojiště země vyklubal tak proslulý propadák? Inu, rozhodně nepomohl scénář, který je až nechtěně komický v tom, jaké dějové zvraty s vážnou tváří divákům předkládá. "Vaši vojáci s nejmodernější technikou nám dokázali vzdorovat pouhých 9 minut", pronese drsně Travoltova postava, načež následuje film o tom, jak si banda primitivů s oštěpy přečte deklaraci nezávislosti, naskáče do x-let nepoužívaných (ale stále natankovaných) stíhaček a zlikviduje mimozemšťany za týden. Bez legrace.

Památnou scenáristickou perlou se také stala pasáž, kdy chce Terl zlato a pošle proto bandu otroků těžit žílu hluboko do hor. Lidé nicméně pracují na vzpouře a proto nedolují. Aby aspoň "něco" Terlovi dovezli, skočí si do Fort Knoxu a dovezou zlato v cihlách. No a supervyspělá civilizace se nad tím ani nepozastaví. Podobných šíleností je ve filmu nepočítaně a zdejší mimozemšťany lze označit za ty nejhloupější v historii kinematografie.

A podle všeho si za to může Travolta sám. Původně angažovaný scenárista J.D. Shapiro napsal film, který byl dle jeho slov "temnější, špinavější a nabízel mnohem propracovanější příběh a postavy". A hlavně, což je z hlediska historie podstatné, vycházel z původní knihy spíše volně. Travolta později začal tlačit na přepisu scénáře, protože Hubbard chtěl ze všech svých knih zadaptovat do celovečerní podoby nejvíce právě Bojiště země a před svou smrtí napsal obrovské množství poznámek, jak by měl film vypadat. Vyžadované úpravy měly vést k výrazné změně celkového tónu, odstranění několika klíčových scén a postav a přidávaly na akci. Shapiro odmítl a brzy dostal padáka. Na jeho místo nastoupil nezkušený Corey Mandell a pod Travoltovým vedením vytvořil nechtěnou parodii (a svůj poslední scénář).

Až vzácným způsobem nefunguje i režie, respektive kamera, která se stala nechtěně legendární pro nadužívání zkoseného úhlu záběrování (ruku do ohně bych za to nedal, ale mám pocit, že je tak natočena většina filmu). Režisér Roger Christian chtěl údajně zvoleným stylem dosáhnout komiksového vzhledu, ale způsobil akorát to, že snímek vypadá značně nepřirozeně a divák po jeho zhlédnutí potřebuje navštívit chiropraktika.

Samotné natáčení probíhalo bez větších potíží (pomineme-li příšerné jídlo, kvůli němuž povolal Travolta svého osobního kuchaře). Opravdové peklo se spustilo až po premiéře. Snímek se ihned vyhoupl mezi nejhůře hodnocené filmy, všech dob (kde se pořád úspěšně drží), na Zlatých malinách byl oceněn v 7 kategoriích (Shapiro byl formát a pro sošku si osobně došel) a Forest Whitaker později vyjádřil lítost nad tím, že v Bojišti vůbec hrál.

Tečkou byl skandál společnosti Franchise Pictures, která projekt finančně zaštítila. Do statistik uvedla rozpočet 75 milionů, ale ukázalo se, že skutečná cifra byla 44 milionů. Společnost dostala trest ve výši 121 milionů dolarů, což neměla jak splatit a musela vyhlásit bankrot. Ani přiznaný nižší rozpočet navíc nedokázaly celosvětové tržby pokrýt (zastavily se na 29 milionech).

Nejzoufalejším účastníkem téhle šarády byl každopádně Travolta, který si dlouho odmítal přiznat, jak špatný film podle knihy svého milovaného idolu nechal natočit. Před premiérou se doslova vyžíval ve velkohubých prohlášeních, které inzerovaly "největší sci-fi film všech dob", čímž Travolta kypřil půdu pro pozdější kousavé reakce. Pomyslnou třešničkou na dortu se stala jeho věta "Myslím, že ten film je Pulp Fiction roku 3000". Pozdější změnu názvu z prostého Bojiště země na Bojiště země: Sága roku 3000 lze proto vnímat jako malé popíchnutí ze strany samotného distributora.

P.S. A samozřejmě nesmíme opomenout pasáž s krávou. Ta je prostě nejvíc.