Jako za Seagala, ale lépe a chytřeji. Krimi Rebel Ridge na Netflixu vcucne a utahuje šrouby

Saulnier si libuje ve starosvětsky trpělivých příbězích o násilných konfliktech postav s velmi odlišnými principy, což nejlépe deklamoval svými režijními i scenáristickými perlami Blue Ruin (2013) a Green Room (2015). Hlavně „zelená místnost“, jádro zaplivané neonacistické tvrze uprostřed ničeho, kde Patrick Stewart rozhodoval o životech zadržovaných svědků tamní vraždy, je odvážným průsečíkem hororových tradic s autentičtějším přemýšlením o bestiálních zákoutích společnosti.

Rebel Ridge se z lesní pustiny přesouvá do papírově romantického městečka s úhlednou budovou soudu, v níž místní soudce (James Cromwell) přehlíží, eufemisticky řečeno, pochybné praktiky šerifského oddělení pod palcem Sandyho Burnneho (Don Johnson). Také tematicky se přemisťujeme k westernovým kořenům typu Černý den v Black Rock, kde Spencer Tracy roku 1955 k nelibosti lokálních šmejdů rozháněl temné a zamlčované stíny minulosti. Tyhle zápletky se transformovaly s rozvojem revenge-movies a nástupem nového typu akčních hrdinů, všelijakých kráčejících skal a mužů vyšších než zákon, kteří holýma rukama a v propoceném těsném triku spráskali na hromadu klidně i policisty porušující smoljakovskou zásadu „Neber úplatky!“.

Terry (Aaron Pierre) přijíždí do zjevně rasisticky a rozhodně i korupčně motivovaného regionu s úmyslem zaplatit kauci za bratrance, jehož zabásli za držení marihuany. Kvůli rekonstrukci místní věznice jej čeká přesun do státního zařízení, kde to jakožto dřívější korunní svědek v procesu s velkou gangsterskou rybou nebude mít úplně snadné. Hned v první scéně ovšem s Terrym vyběhnou dva policisté, kteří mu tučnou hotovost zabaví a odkážou jej na jim nakloněné zákony o propadnutí majetku. Může právně bojovat, ale jak mu vysvětluje čestná mladá advokátka Summer (AnnaSophia Robb), přijde ho to draho a bratrance před převozem určitě zachránit nestihne.

Kolem této jednoduché výchozí situace Saulnier buduje onu známou žánrovou zápletku, neboť uctivě vystupující Terry, zastávající komunikativní metodu deeskalace, je vlastně armádním bojovým specialistou s letitým tréninkem například v oblastech jiu-jitsu i střelných zbraní. Jedná se o strategicky smýšlející, analyzující a nejvhodnější východiska vyhodnocující typ akčního hrdiny, jenž pramení v realismu mnohem víc než John Wick, ale méně než John McClane v první Smrtonosné pasti, kde Bruce Willis musel improvizovat na omezeném prostoru.

Ačkoli se zdá, že zákonem opatrovaná policie, která „propadnutý majetek“ vedle vlastních potřeb posílá i na různé městské projekty, má v autenticky vykreslovaném světě navrch, Terry brzy jako správný žánrový mstitel přejímá iniciativu. Skvělé je zejména prvotní odhalení jeho pravé identity a dovedností, k němuž dojde přímo na šerifském pozemku. Právě ve chvíli, kdy Don Johnson roztahuje křídla a úlisné úsměvy stejně jako ve fantastickém Bloku 99 od Saulnierova nevlastního tvůrčího bratra S. Craiga Zahlera.

Minimálně první hodina s principem pozvolného, leč trvalého stupňování napětí připomene Zahlerovy bezútěšné a neuchopitelné projekty se záblesky lidskosti včetně na hlavu převrácené detektivky Na špatné straně. Dochází k „poměřování penisů“ mezi amorálními zneuživateli moci a kladným hrdinou, jenž obětavě vymýšlí plány, které jeho samotného mohou vydat znemožněným a navíc kompromitovaným psům napospas.

Rebel Ridge lze strukturně rozdělit na dvě úzce propojené seriálové epizody s vlastní vypravěčskou dynamikou, jejichž aranžmá však nehostinný svět filmu plošně rozvíjí. Klíčovým prvkem se stane Terryho spojenectví a nakonec i vřelejší vztah se Summer, který chladnokrevně kalkulujícího protagonistu přiměje přepnout na osobnější modus operandi. Nestačí se smířit s kompromisem, jehož šťastnější zahlerovský hrdina po šedesáti minutách dosáhne. Zatuchlý vzduch nad městem je po další sérii konfrontací potřeba definitivně pročistit a nastupuje seagalovský bojovný duch.

Současně s ním se také vyjasňují legálně pošetřené, ale v jádru samozřejmě nezákonné policejní praktiky, a vše spěje do očekávané fáze jediného možného řešení těchto filmových příběhů – tedy s pořádně naládovaným zásobníkem. Finále je uspokojivé hlavně v tom smyslu, že Saulnier se náhle víc soustředí na morální dopad Terryho rebelie na okolí, které buď z podřízenosti, nebo z upřímného přesvědčení, či jen jen pro vlastní pokoj a nějaký ten úplatek napomáhá hlavě hydry, neústupnému Johnsonovu šerifovi.

V průběhu závěrečné akce se často nečekaně mění identity a pravé záměry některých postav, což ne vždy dává smysl. Zatímco kontaktní boj zblízka v oparu kouřových granátů odpovídá Terryho schopnostem, konečné vyřešení pekelně vyhrocené situace může být pro leckoho zklamáním, jako kdyby protagonista jen vylezl na střechu a všechno rozmetal rotačákem. Saulnier se postupem času tak moc soustředí na charakterovou nečitelnost vedlejších postav, mezi nimiž figuruje jakási utajovaná spojka Summer, až zapomíná, že o nich vlastně nic nevíme a nijak nám na nich nezáleží.

V tomhle je Zahler vypravěčsky čistší a nekompromisnější, nemaže nám med kolem pusy a tlačí na pilu až do posledních vteřin, kdy už jsou karty jasně rozdané a dusno se rozléhá z každého hereckého výrazu. Rebel Ridge druhou hodinu schematicky naplňuje plány kladných postav, do nichž naštěstí stále zasahují méně předvídatelné zvraty, ale intenzita úvodního nečitelného střetnutí opadne.

Ohledně role a skutků záporného subsvěta už navíc není tolik co odhalovat, na což přitom dominantní investigativní linka s odkazy na Serpica spoléhá. Film tak možná zůstane vtahující až do konce, ale udělal by lépe, kdyby se ostřeji zaměřil na zpřítomnělé motivy a fyzické hrozby a klopotným rozplétáním minulých událostí ze sebe nečinil superchytrý drahokam. Na to totiž navzdory inteligentní premise a chytlavým dialogům vypravěčsky nemá.

Thriller Rebel Ridge můžete ode dneška vidět na Netflixu. Podívejte se také na náš žebříček nejlepších kriminálek z této platformy.