Hned zkraje vyřešme první potenciální problém téhle topky: Ano, Joker se prostě nevešel, poctu mu tedy skládáme jen titulní fotkou. Přestože je při sestavování podobných žebříčků jistě třeba brát v potaz nejen kvalitu, ale i zásadnost díla (Phoenix tu přece vyhrál Oscara!), jeho filmografie je zkrátka moc nabušená na to, abychom celou jednu položku vyčlenili pouze k poctě hercově zlaté sošce. Zvlášť když druhý Joker vede mnohé k prozření, že ani ta jednička nebyla tak úchvatná, jak se možná v době premiéry zdálo.
Místo toho zmiňme alternativu k alternativnímu originu Batmanova padoucha, kterou mnozí cinefilové považovali už v roce 2019 za lepší verzi příběhu o muži pohlceném násilím. Režisérka Lynne Ramsay tehdy uvedla film o nemluvném zabijákovi, který se vydává na brutální násilnou pouť, aby zachránil nevinné dítě. Že jste tenhle námět viděli nesčetněkrát? Jistě, nic nového pod sluncem. Síla tohoto filmu tedy těží ze syrovosti, brutality a všudypřítomného vysílení.
Není tu žádná radost, žádné uvolnění, žádná romantika ani romantizace toho, co hrdina dělá. Právě to, v čem se tak moc zamotal Todd Phillips, je při sledování Nikdys nebyl patrné: Tohle není život. Tohle není hrdina, kterému jde „fandit“. V důsledku jde nevyhnutelně o nepříjemný a nezábavný zážitek, který neuspokojí masové publikum a nevydělá v kinech miliardu dolarů. Ale je to film, který ví, čím je.
Jak jsme před chvílí upozorňovali, ne každá položka v topce je tu kvůli přídomku „nejlepší“. I'm Still Here je film tak zásadní pro phoenixovský étos, že ho jednoduše nejde s čistým svědomím vynechat. Snímek vznikal jako součást dlouhodobé Phoenixovy performance, kdy se Hollywood začal upřímně obávat, že se milovaný, ale problémový muž dočista zbláznil.
Mockument Phoenixova kamaráda Caseyho Afflecka sleduje Joaquina poté, co veřejně sekne s herectvím a pokouší se rozjet kariéru v hip hopu. Šílená jízda plná rapu, flámování a filosofických slovních průjmů je stěží příjemným pokoukáním, rozhodně jde však o přesvědčivé zachycení persóny, jakou se Phoenix snaží budovat. Horší samozřejmě je, když se ukáže, že nejde jen o divadlo pro kamery, ale je skutečně velmi problémovým člověkem, který čím víc moci má, tím víc zatápí svým hereckým kolegům.
I'm Still Here vznikalo těsně před tím, než se Phoenix díky Mistrovi vyšvihl mezi přední americké herce, takže mnozí věřili, že skutečně sledují ztrátu rozumu a pád na dno další nadějné hvězdy, která neunesla slávu. Za připomínku tu stojí, že Phoenix stál před kamerou od útlého dětství, především díky své matce, která dělala sekretářku v televizní stanici NBC a vysnila si pro svých pět dětí velkou kariéru. Každé jedno z nich tedy protlačila do produkce. Zprvu byl nejúspěšnějším z rodiny River Phoenix, který se ale tragicky předávkoval a Joaquin po něm převzal otěže jako hlava klanu. V době vzniku I'm Still Here ještě nebylo zdaleka jisté, že Phoenix neupadne do obskurity, což projektu dodávalo na atraktivitě a Affleck tuhle morbidní zvědavost neváhal obrátit proti publiku.
Podobné vylomeniny ale zajímají především cinefilní komunity co do posouvání možností média a bulvár co do šťavnaté historky o pádu celebrity. Stěží by to stačilo k pozici úspěšného mainstreamového herce. K tomu je stále třeba role ve velkém blockbusteru, který se zaryje do kolektivní paměti. Pro Phoenixe je touto určující rolí jistě psychopatický a zakomplexovaný aspirující diktátor Commodus, jehož ztvárnění se chopil v prvním Gladiátorovi Ridleyho Scotta.
Není to příliš komplexní role, v podstatě rutinní záporák, ale Phoenixův talent v něm naznačuje další vrstvy, v jejichž důsledku je snadné postavě propadnout a soustředit se na ni vždy, když je na plátně. Gladiátor by byl poloviční film, kdyby hrdinný Maximus s tváří Russella Crowea nestál proti tak zákeřnému, charismatickému, ale přitom ubohému a skoro politováníhodnému padouchovi. Uvidíme, jak si s jeho absencí poradí druhý díl.
Značně komplexní postavy se Phoenix dočkal například v prorockém melancholickém dramatu Ona od Spikea Jonze, jehož narozeniny jsme si shodou okolností připomínali před pár dny. Phoenix tu ztvárňuje pro sebe poměrně netypickou roli, a sice tichého a citlivého introverta Theodora, který se zamiluje do svého operačního systému s hlasem Scarlett Johansson.
Snímek nese prakticky na svých ramenou už vzhledem k tomu, že se většinu dialogů odehrává v prázdné místnosti, kde osamocený herec reaguje na zvuk vycházející z jeho smartphonu. Zajímavostí je, že Samantha Morton, tedy původní herečka, která namlouvala umělou inteligenci, byla celou dobu na place a Phoenix tak mohl reagovat se skutečnou osobou. Ve střižně však Jonze došel k názoru, že dialogy nefungují, a (prý s požehnáním Morton, byť můžeme spekulovat, nakolik upřímným) roli přeobsadil hollywoodskou hvězdou, jež dialogy zpětně přemluvila.
Ona se od počátku setkávala s nadšenými reakcemi a mnozí ji považují za vrchol jak Jonze, tak i Phoenixe. V poslední době se čtrnáct let starý snímek dočkává nové pozornosti vzhledem k boomu algoritmických modelů, jimž se z marketingových důvodů říká umělá inteligence. Upozornit s jejich pomocí na tento film je jedna z mála prospěšných věcí, co z nich vzešla.
Definující rolí Joaquina Phoenixe tak, jak o něm uvažujeme dnes, je ale nepochybně bravurní Mistr Paula Thomase Andersona. Snímek přišel dva roky po jeho dovádění s Affleckem, mnozí si tedy stále nebyli jistí tím, jestli se Phoenix někde od rána do večera neválí v odpadcích a nevykřikuje nesrozumitelné hiphopové verše. Zjevení se v Mistrovi bylo tím efektnějším kontrastem. Nejenže celý veřejný zkrat byl jen performancí, Phoenix ji zvládl ukončit lusknutím prstu. Ze dne na den tu najednou stál jako přední hráč branže.
V Mistrovi hraje bolestivě průměrného, až podprůměrného chlápka, který po skončení druhé světové války absolutně netuší, co by si měl počít se svým životem. Náhodou však narazí na Lancastera Dodda (Philip Seymour Hoffman), který si buduje vlastní pseudovědeckou a pseudonáboženskou sektu. Oba velmi rozdílní muži jsou sebou navzájem fascinovaní a rozehrává se jejich někdy přátelský, někdy konfrontační duet.
Mistr je, jak se tak říká, masterclass v herectví a scény mezi Phoenixem a Hoffmanem se bez přehánění studují na hereckých školách jako modelový příklad absolutního řemesla. Není divu, že někdo upřednostní civilnější Onu, nebo čitelnějšího Gladiátora, ale co do hereckého kumštu se stěží může něco rovnat téhle jízdě.
Máte rádi Joaquin Phoenix? Přidejte si ho na Kinoboxu do oblíbených a pokud máte povolené notifikace v aplikaci, už vám o něm žádná novinka neunikne. Podívejte se na seznam nejlepších herců podle databáze Kinoboxu, kde se Phoenix drží poměrně vysoko.