Zemřel herec Karel Heřmánek. Nejslavnějšímu českému Luciferovi bylo 76 let

„Včera v odpoledních hodinách nás tragicky opustil náš milovaný manžel, tatínek a dědeček Karel Heřmánek. Bolest, která nás zasáhla, je nezměrná. Děkujeme za veškeré projevy soustrasti a prosíme o respektování soukromí,“ uvedla rodina na Facebooku. Podle vyjádření tedy šlo o nečekanou událost, aktuálně se mluví o možné sebevraždě. O tragédii budou jistě v následujících dnech aktivně psát jiná média. My si ovšem připomeneme, o jak výraznou hereckou osobnost naší kinematografie se jednalo a o jak charismatického herce jsme tento víkend přišli.

Heřmánek v roce 1972 dostudoval brněnskou JAMU, kde se v ročníku spřátelil např. s Jiřím Bartoškou či Pavlem Zedníčkem. Po škole začala jeho významná divadelní etapa, při níž vystřídal řadu významných divadelních prken. Nejdříve ho cesty zavedly do brněnského avantgardního Divadla Na provázku, pak působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, poté v Praze hrál do roku 1990 v Divadle Na zábradlí. Právě zde se pod vedením Evalda Schorma nejvíce herecky vyvíjel a připsal si výrazné divadelní party. Po rozpadu divadla založil Heřmánek se svou manželkou Hanou Divadlo Bez zábradlí, jedno z prvních soukromých divadel v Česku, které až do své tragické smrti vedl a byl jeho principálem. S rozjezdem nového divadla mu pomáhali právě např. Bartoška nebo Zedníček.

Svou filmovou a televizní kariéru započal v roce 1972 televizním filmem Uprostřed babího léta ve stepi zahoukal vlak. Čeští tvůrci si velmi brzy začali všímat jeho charismatu, nezaměnitelného hlasu a osobitého hereckého projevu a začali mu nabízet čím dál atraktivnější role. Zahrál si ve Smrti stopařek, Na pytlácké stezce či rodinném snímku Krakonoš a lyžníci. Nejzásadnější úlohy, které ho navždy zapsaly do diváckého povědomí a mezi známé herecké osobnosti, přišly v 80. letech.

V nesmrtelné pohádce S čerty nejsou žerty si připsal nejcharismatičtějšího a nejvíce respektovaného vládce pekel, který se v naší kinematografii kdy objevil. Coby Lucifer si podmanil každou scénu, vyzařoval z něj správný pohádkový strach a jeho osobnost ovládla už tak herecky silně našlapaný film. V témže roce, tedy 1984, si zahrál šarmantního podfukáře ve filmu Fešák Hubert, kde se objevil v trochu odlehčenější a žoviálnější poloze. Životní roli si pro něj ovšem připravil režisér Karel Kachyňa ve Smrti krásných srnců. Leo Popper v nejlepším zpracování knihy Oty Pavla byl jeho vrcholem, právě zde ukázal své nadstandardní herecké kvality.

Velké či divácky vděčné role získával i v 90. letech a novém tisíciletí – zaujal v Příbězích obyčejného šílenství, Revivalu a naposledy jsme ho mohli vidět ve vztahovém seriálu platformy Voyo Mozaika. Stopu díky svém nezaměnitelnému hlasu zanechal i v dabingu, hlas propůjčil Doylovi v Profesionálech a původně např. i Rampovi McKvákovi v animovaném seriálu My z Kačerova. Heřmánek byl zkrátka osobností, která za sebou zanechala nesmazatelnou hereckou stopu všude, kam vkročila. Jakým filmem si ho dnes večer připomenete?

Podívejte se na žebříček nejlepších českých herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Facebook, Kinobox