Malý Darth Vader slaví 35 let. Jake Lloyd se dodnes potýká s následky obludné šikany

Za zrození moderní hate culture označujeme nejčastěji reakce na enormní úspěch Titaniku, proti němuž se vzedmula dříve nevídaná vlna nenávisti mířená na každou záminku od údajné (a neexistující) nadváhy Kate Winslet po miliony Leových fanynek.

Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba přišla o dva roky později a negativní reakce tu ještě překročily ty u Cameronova opusu. Ten nesnášeli lidé z celkem neutrální pozice, zatímco Star Wars byly pro mnohé modlou. Tím vášnivěji a agresivněji se fandom projevil, když George Lucas nedodal to, co si lidé vysnili.

Aby bylo jasno, prequelová trilogie je vskutku příšerná. Vzkříšení její popularity v posledních letech je výhradně důsledkem toho, že už se pro mnohé stala předmětem nostalgie, takže na ni začali nahlížet s růžovými brýlemi. Digitální efekty však nebyly dost daleko, aby výsledek působil životně, nemluvě o Lucasově celkové tvůrčí bezradnosti, jak navázat funkční kontakt s publikem. Nicméně žádný štáb si nezaslouží nenávist, s jakou se setkal ten jeho.

Samotný George byl tak znechucen, že se od Star Wars po dokončení trilogie zcela odstřihl a nakonec je prodal Disneymu. Jenže jakkoliv nesl právě on za výsledek největší odpovědnost, nebyl tím, kdo nesl nejtěžší následky. Přeci jen to je miliardář žijící na svém ranči zcela odtržený od světa (což možná ledasco vysvětluje) – co si k sobě nepustí, to se k němu nedostane. Jiní lidé z jeho filmu museli čelit světu. A nebylo to pěkné.

Vzhledem k tomu, že symbolem všeho, co je na Skryté hrozbě špatně, se stal digitální panďukál Jar Jar Binks, si nemálo veřejné šikany zažil jeho představitel Ahmed Best. O mnoho let později přiznal, že v nejhorších momentech měl sebevražedné myšlenky. Protože však měl ve filmu digitální masku přeci jen si mohl občas dopřát chvilky anonymity a klidu. Kdo měl méně štěstí, byl desetiletý Jake Lloyd, jenž ztvárňoval malého Anakina Skywalkera.

I proto, že mladá internetová kultura neměla absolutně žádnou záklopku a neexistoval pořádný systém regulace, se z tohohle dítěte stal obětní beránek půlky Ameriky. Lloyd nemohl udělat krok, aby mu lidé nepředhazovali, že „zničil Star Wars“, je naprosto neschopný a nemá žádnou budoucnost. Jen chabou náplastí byla cena pro nejlepšího dětského herce Young Artist Award.

Předvádí Lloyd dobrý výkon? Jistě ne. Ale ruku na srdce, o kom jde v Lucasových Star Wars říct, že nám dopřává hereckou masterclass? George Lucas nikdy pořádně neuměl vést lidi před kamerou, podařilo se mu dokonce vysát veškeré charisma z Samuela L. Jacksona, což není jen tak. Je víc režisérem celku než detailu. Stejně tak je zvyklý film smontovat až ve střižně, zatímco na samotném place je poněkud chaotický. Platilo to už v původní trilogii, vždyť sledovat první scény nadšeně recitujícího Marka Hamilla vyžaduje veškerou naši shovívavost.

Lucas měl velké štěstí, že měl k dispozici esa jako Alec Guinness, Harrison Ford a Carrie Fisher, kteří zvládnou předvést patřičný výkon nehledě na situaci. I Mark Hamill nakonec herecky vyrostl, především však v následujících dílech, které už nerežíroval George. Vskutku – pokud byste měli nezkušené dítě a měli najít nejhoršího režiséra, který by z něj měl vycepovat použitelného herce, bude to George Lucas, který je notoricky neschopný komunikovat své záměry s dospělými, tím méně s dětmi.

Takže ano, Jake je před kamerou trochu prkno. A nijak tomu nepomáhají prkenné věty, které má říkat. Lucas měl navíc tak malý zájem s ním aktivně pracovat, že radši v postprodukci digitálně lepil dohromady různé záběry, místo aby dal scénu přehrát ještě jednou. Podle zajímavostí na IMDb jsou ve filmu záběry s až šesti nakombinovanými vrstvami obrazu z šesti různých jetí. Svalovat v takovou chvíli výsledek na samotného herce, tím spíš dítě, nedává moc smysl.

Lloyd éru následující Star Wars protrpěl, i když se od veřejnosti neodstřihl. Nějakou dobu objížděl různé festivaly a další akce, jistě aby si přivydělal. V roce 2001 však oznámil oficiální konec herecké kariéry. V roce 2015 přesto v rozhovoru popíral, že by v důsledku své zkušenosti Star Wars nenáviděl. Přiznal jen, jak těžké pro něj bylo vyrůstat s cejchem Anakina Skywalkera.

Chlapec měl nepřekvapivě komplikované dospívání, v němž figurovaly i individuální potyčky se zákonem. Jednoho dne například napadl svou matku. Jako teenagerovi mu diagnostikovali mentální poruchu, později specifikovanou jako paranoidní schizofrenie. Prý v důsledku nelidského stresu během Star Wars mánie. Poslední přímou zprávu jsme o něm slyšeli v roce 2020, kdy jeho rodina potvrdila zdravotní diagnózu, ale ujistila, že Jake žije ve svém domovu a v relativním klidu.

Když si čteme o pádu jiných dětských, ale i dospělých hvězd, většinou nám před očima vyvstává obraz nevhodného pracovního zatížení a roky trvajícího zájmu veřejnosti. V případě Lloyda ale mluvíme o důsledku okamžité lidské agrese a nenávisti, kdy se celá veřejnost rozhodla, že je zcela v pořádku šikanovat dítě, protože nepředvedlo nejlepší herecký výkon ve vesmírné pohádce o čarodějích s laserovými tyčemi.

Jsme dnes lepší? Samozřejmě ne. Naučili jsme se identifikovat staré křivdy, takže hromadně lámeme rukama nad osudem Jakea Lloyda. Tuto zkušenost ale zdaleka ne každý dokáže aplikovat na nové situace. Jakmile například před kamerou stane někdo, kdo má „špatnou“ barvu pleti, jeho sociální sítě jsou okamžitě přeplněné výhružkami násilím a výzvami k sebevraždě. Existují lidé, kteří tráví hodiny denně tím, že po sociálních sítích rozhazují své rádobyvtipné urážlivé poznámky. I herci z poslední trilogie Star Wars jako John Boyega a Kelly Marie Tran zažili peklo. A raději nemyslet na to, co čeká obsazení remaku Harryho Pottera, pokud se fandomu nějaká volba znelíbí. Sice dnes o něco lépe funguje regulace a čirá nenávist se častěji dočkává kritiky, nicméně máme pořád co dohánět.

zdroje: The Hollywood Reporter, IMDb.com, Wikipedia

Star Wars najdete na Disney+. Podívejte se i na žebříček nejlepších seriálů z jejich katalogu podle databáze Kinoboxu.