Seth Green byl jedním z maskotů začátku století. Vrchol zažil, až když zmizel z plátna

Seth Benjamin Gesshel-Green se narodil v Philadelphii do židovské rodiny s východoevropskými a skotskými kořeny. Jeho otcem byl učitel matematiky, matka se však pohybovala v uměleckých kruzích a právě její vliv nad chlapcem zjevně zvítězil. Před kamerou se objevil poprvé v sedmi letech v seriálu Mr. Merlin v roli tak malé, že ani nebyla uvedena v titulcích.

První plnohodnotný výkon předvedl v The Hotel New Hampshire z roku 1984, kde ztvárnil syna Roba Lowea a Jodie Foster. Od té doby pomalu stoupal v hollywoodském potravním řetězci, až si jako mladý muž díky svému vzhledu pohodového týpka odvedle získal pevné místo v komediích pro teenagery. Připomeňme si pět rolí, jimiž nás obohatil.

Za definující a prototypní roli Setha Greena můžeme považovat tu v hororové komedii Ruka zabijáka (Idle Hands), kde ztvárnil jednoho z členů ústřední party. České publikum má v paměti zažraný jeho výkon v seriálové Buffy, kde se objevil ve 40 epizodách, a pak v Milionovém závodě (Rat Race), jistě i proto, že se v tomto slabším zářezu komediálního klasika Jerryho Zuckera sešlo překvapivé množství velkých hvězd jako Rowan Atkinson, Whoopi Goldberg a John Cleese.

Právě režisérovo renomé, zajištěné peckami jako Připoutejte se, prosím! (Airplane!), mu umožnilo do svého projektu zlákat tolik es. Pro zbytek herectva šlo pak o úžasnou příležitost se dostat do povědomí, což platí právě pro Greena. Prokazuje těžko popsatelný talent utkvět v paměti, přestože nemá vzhled modela, aniž by měl potřebu kompenzovat to excesivním vystupováním. Neztratí se ani vedle největších komediálních těžkých vah, což je skvělé vysvědčení.

Obyčejnost je něco, s čím se dá v komedii skvěle pracovat. Vtipy totiž často fungují, jen když se dějí okolo „normálních“ lidí, s nimiž se může publikum identifikovat. Ne nadarmo je jednou ze základních pouček, že pro komedii potřebujete buď normální postavu v šíleném světě, nebo normální svět infiltrovaný šílenou postavou.

Na filmovém světě Austina Powerse pak není normálního vůbec nic a pánbůh ví, že mu normalitu nedodá ani Mike Myers, jenž skáče z převleku do převleku a předvádí hned několik excentrických výkonů vedle sebe. Právě proto je tak osvěžující, když se najednou zjeví Seth Green jako syn opulentního bondovského padoucha Dr. Evila.

Scott Evil je dost možná nejnormálnější postavou v celé sérii, v tom ostatně spočívá celý vtip. Jako syn Powersovy nemesis by asi měl být stejně bláznivý jako on, Green ale sedí v jeho padoušském doupěti zcela bez zájmu a nevěřícně kroutí hlavou nad nesmyslně komplikovanými plány svého otce. Čím víc se snaží uplatňovat zdravý rozum, tím víc ho otec ignoruje a dává prostor svému klonu Mini-Me. Svým způsobem nakonec Scott Evil působí jako nejvyšinutější postava, protože když ve společnosti maniaků tvrdohlavě uplatňujete logiku, je to nakonec vaše vlastní chyba.

Green skvěle fungoval jako vedlejší postava, jeho „obyčejné charisma“ se k tomu hodilo. Nekecej a pádluj ale také ukázalo jeho hranice, platné alespoň v rámci ztřeštěných komedií. Green tu ztvárňuje jednoho ze tří přátel, jejichž výlet na řeku se poněkud utrhne ze řetězu. Problém je, že zde nemohl uplatnit svou persónu stejným způsobem jako v předchozích případech.

Oba jeho souputníci ztvárňují víceméně zaměnitelné postavy s tou jeho, nemá se tedy vůči komu vymezit. Totéž platí o situacích, do nichž se dostává. Jistě, jsou absurdní, ale ne na rovině Austina Powerse či Milionového závodu. Sledujeme tedy partu klišé postav, jak se brodí nepříliš nápaditými scénami. O řád slabší je i režijní vedení bez citu pro výstavbu gagu, za což Green samozřejmě nemůže. V Nekecej a pádluj! nedělal nic jinak než dřív, ale v tomto případě to nestačilo. Snímek vydělal dost peněz, aby studio zafinancovalo dvojku a vyslalo ji rovnou do videopůjčoven (už bez zájmu Greena), přesto se na tuhle komedii rychle zapomnělo.

Green tehdy navíc oslavil navíc třicítku, a jakkoliv stoupající léta nejsou pro herce stejnou katastrofou jako pro herečky, protože je pro ně snadnější se přesunout do dalších rolí, i pánům může ujet vlak – zvlášť když Greenovým typem byl bezstarostný mladý kluk/chlápek.

Moment… Seth Green byl ve Strážcích galaxie (Guardians of the Galaxy)? Toho bychom si přece museli všimnout! A pokud byl, tak nedává moc velký smysl mu předchozím oddílem vystavovat herecký pohřeb, vždyť tu mluvíme o nejúspěšnější sérii Marvelu!

Green se ve Strážcích skutečně objevil, a to dokonce ve všech dílech. V každém ale řekl stěží pár vět, a ani jednou se neobjevil na plátně. Namluvil totiž Kačera Howarda, jenž je do každé části Strážců vložen jako vtip určený pro fanoušky jednoho z nejpověstnějších špatných filmů všech dob. A je něco příznačného na tom, že ho namlouvá jedna z nejpověstnějších tváří brakové komedie začátku století.

Nenechte se ale mýlit, Green rozhodně nedostal tuto roličku pouze jako poohlédnutí za starými časy. Během let si mimo jiné vypěstoval dobrou pozici jako dabér v animaci, což je vzhledem k větším požadavkům na expresivitu vůbec nejnáročnější typ dabérské práce. Tři roky mimo jiné namlouval želvího ninju Leonarda a fanoušci videoherní série Mass Effect se s ním setkali jako s pilotem Jokerem.

Jeho největším projektem je ale Robot Chicken, v Americe populární adult-animation série, na níž pracuje v pozici tvůrce, poslední roky i se svou manželkou Clare Grant. Série má počátky v roce 2001, naplno se rozjela roku 2005, provází ho tedy po celou dobu jeho slávy. Na rozdíl od kariéry před kamerou však zůstává Robot Chicken po víc než 200 epizodách stále aktuální. Green si za seriál odnesl víc nominací na Emmy, než je příjemné počítat, a tři sošky vyhrál – v letech 2010, 2016 a 2018.

Green skutečně vyrostl z bot mladých flákačů, pak jejich starších bratrů, ale nikdy nedorostl do pozice jejich otců, na to má pořád moc mladistvou energii. Můžeme být tedy rádi, že našel své uplatnění v animaci, kde v mnoha ohledech zažil svůj kvalitativní vrchol. Znamená to tedy, že už s ním před kamerou nemáme počítat?

Green nikdy nepřestal hrát a není rok, kdy by se na plátně či obrazovce neobjevil. Zdá se, že má potřebu udržet se ve formě. Už ale nejde o role tak výrazné a popkulturně památné jako kdysi. Což je způsobeno i tím, že se popkultura změnila. Filmy jako Milionový závod vznikají i dnes, jsou ale vyplivnuty na Netflix a nedostávají se do povědomí. To není dobře ani špatně, jedná se o přirozený vývoj doby. A Green dál bere hlavně vedlejší role v komediích.

Přesto najdeme film, do nějž Green jistě vložil všechno, co měl. Jeho režijní a scenáristický celovečerní hraný debut Changeland byl uveden v roce 2019. Green v něm ztvárňuje hlavní roli muže, který během cesty do Thajska tápe po svém smyslu života. Sice se jedná o komedii, nicméně s dramatickým přesahem. Sekunduje tu mimo jiné Macaulay Culkin, jenž byl tehdy na úplném počátku svého stále probíhajícího comebacku.

Changeland je typem filmu, který doufá, že se stane miláčkem nezávislých festivalů, kde diváci ocení introspekci hvězdy známé hlavně z hlasité komerce. Stejně tak ale můžeme skončit s zaměnitelnou sebedojímavou podívanou. Podle reakcí těch pár lidí, co snímek zhlédli, máme co do činění právě s tím případem. Green tedy zařadil zpátečku a podobné ambice zatím znovu neprojevil. Což ale není žádná ostuda, vždyť proč to nezkusit. Zvlášť když svůj talent uplatňuje jinde a lépe.

Podívejte se na žebříček nejočekávanějších filmů roku podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Collider, The Hollywood Reporter, ScreenRant