Bill Murray je hvězdou internetu i cameo rolí. Tento žijící mem má přitom řadu nepřátel

Rodák z chicagského předměstí není jen veleoblíbeným hercem, nýbrž i milovanou popkulturní ikonou. Bohatá filmografie Billa Murray čítá desítky titulů v čele s komediemi Krotitelé duchů či Na Hromnice o den více, pravidelnými spolupracemi s Wesem Andersonem a Jimem Jarmuschem nebo citlivým dramatem Ztraceno v překladu, za něž získal svou zatím jedinou oscarovou nominaci. Komediální legenda si však postupem let vybudovala i pověst člověka, který nezkazí žádnou legraci, a dokonce se nečekaně zjevuje na nepravděpodobných místech – a to jak na stříbrném plátně, tak ve skutečném životě.

Americký herec se narodil 21. září 1950 do rodiny irských katolíků jako páté z devíti dětí. Chodil na střední školu vedenou jezuity a už v té době projevoval zájem o umění – zpíval v rockové kapele a hrál divadlo. O tom, že se od počátku nejednalo o přehnaně slušného katolického chlapce, svědčí fakt, že ho na jeho dvacáté narozeniny zadržela policie kvůli držení bezmála pěti kil marihuany, navíc poté, co na letišti žertoval o bombě spakované v zavazadle.

Od mládí se věnoval komediální improvizaci a po přestěhování do New Yorku se díky komikovi Johnu Belushimu (bratrovi později známého herce Jima Belushiho) dostal do skečového televizního pořadu Saturday Night Live. V něm si během druhé poloviny 70. let vybudoval nejen silnou komediální reputaci, ale také se napojil na řadu svých pozdějších spolupracovníků. Publiku se nejvýrazněji vryl do paměti Dan Aykroyd, zásadnější však bylo seznámení se scenáristou Haroldem Ramisem, s nímž Murray začátkem 80. let natočil několik úspěšných komedií – Nemotorové, Lampasy či Caddyshack.

Murray se chtěl etablovat i v dramatičtějších rolích, a tak se snažil o zfilmování románu Na ostří nože. Kvůli tomu vzal roli v Krotitelích duchů a není třeba dodávat, co se dočkalo většího ohlasu. Na ostří nože propadlo, zato Ghostbusters se stali svého času nejvýdělečnější komedií všech dob a odstartovali dodnes aktivní franšízu. Murray, toužící po uznání i mimo komediální žánr, si dal na několik let od hraní pauzu, přesto ještě na konci 80. let stihl natočit pokračování Krotitelů duchů či další z mnoha adaptací Dickensovy Vánoční koledy s názvem Strašidelné Vánoce.

Pro remake francouzské krimikomedie Bezva finta s názvem Rychlá změna si vyzkoušel i svou jedinou režijní úlohu (společně se scenáristou Howardem Franklinem), ale počátkem 90. let se naplno vrátil ke ztvárnění odlehčenějších rolí. Psychologicky laděná komedie A co Bob? byla hitem, ještě výrazněji ji však předčila další spolupráce s Ramisem na dodnes populární časové smyčce ve filmu Na Hromnice o den více. Následovalo množství oceňovaných vedlejších rolí v čele s romantikou Jak jsem balil učitelku. Tam také začala spolupráce s Wesem Andersonem a od povídkového snímku Kafe a cigára z roku 2003 se Murray profesně spřátelil i s Jimem Jarmuschem.

I v novém miléniu si občas dopřál komediální role, stále častěji se však dočkával svých vysněných seriózních úloh. Nejvýraznější z těchto příležitostí mu nabídla tehdy nadějná a talentovaná Sofia Coppola po boku Scarlett Johansson v dramatu Ztraceno v překladu. Jeho herecký rejstřík se stále rozšiřoval, o čemž svědčí úlohy v natolik rozdílných snímcích jako v odbržděné řachandě Charlieho andílci, válečném dramatu Památkáři, sci-fi dobrodružství Město Ember, mysteriózní komedii Snížit se, odlehčeném životopisu Královský víkend či v animované Knize džunglí a kocouru Garfieldovi.

Navzdory ambivalentnímu vztahu ke své nejznámější roli se objevil jako Peter Venkman i v zatím posledním příspěvku v sérii o Krotitelích duchů s podtitulem Odkaz. Nadále spolupracuje s Jimem Jarmuschem (Mrtví neumírají), Wesem Andersonem (Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun) i Sofií Coppolou (V úskalí). Aktuálně by se měl objevit i v záporácké roli v chystané marvelovce Ant-Man a Wasp: Quantumania. Bill Murray se tedy ani na počátku osmé dekády života nezastavuje před novými výzvami.

Murray také v průběhu let neúnavně pracuje na budování velmi svérázné image jednoduše tím, že… je sám sebou. Nepodléhá manýrům hollywoodských hvězd a i v soukolí filmového průmyslu si zachovává nadstandardní svobodu. To se projevuje například tím, že před vlastním agentem dává přednost telefonu s hlasovou schránkou, kterou kontroluje jen velmi nepravidelně. O velké množství zajímavých rolí kvůli tomuto přístupu přišel, zároveň si však opakovaně pochvaloval, že se nestal otrokem technologií a že dobré scénáře od tvůrců, již o něj skutečně měli zájem, se k němu vždy dostaly.

Zároveň se mnohokrát spekulovalo o jeho komplikované osobnosti, která mnoha filmařům přidělala vrásky. To zahrnuje rozbroje s Chevym Chasem při natáčení speciálního dílu Saturday Night Live, kde si oba komici tak dlouho vyměňovali urážky, až to skončilo rvačkou. Po Richardu Dreyfus sovi v souvislosti s filmem A co Bob? údajně v opilosti hodil popelník. Na place Charlieho andílků herečku Lucy Liu obvinil z toho, že neumí hrát, a režisérovi McG údajně „dal hlavičku“.

Spory se Scarlett Johansson během natáčení filmu Ztraceno v překladu vyvrcholily neúspěšnou scénou, kdy obě postavy leží v posteli – Johansson prý na den přerušila natáčení, než byla ochotná pokračovat. A během příprav filmu Na Hromnice o den více se rozhádal s Haroldem Ramisem natolik, že se jednalo o poslední z jejich šesti společných prací; před Ramisovou smrtí v roce 2014 se však údajně usmířili.

Kvůli jeho nevhodnému chování na place bylo v dubnu letošního roku pozastaveno natáčení režijního debutu komika Azize Ansariho s názvem Being Mortal. Později vyšlo najevo, že Murray (zřejmě v žertu) zatahal za vlasy herečku Keke Palmer, která však situaci vzala velmi vážně, stěžovala si a dokončení snímku je tedy ve hvězdách. Každopádně se jedná o další z řady situací, v nichž se Bill Murray rozhodně nezachoval úplně bezproblémově.

V paměti většiny lidí však zůstává především množství bizarních historek, které o herci už dlouho kolují. Údajně někomu v letištní restauraci snědl několik hranolků a odešel; jindy se zase měl objevit na večírku vysokoškoláků a umývat nádobí. Leckteré příhody o tom, jak Murray nečekaně vstoupí do něčího života a promptně jej zase opustí, jsou údajně doprovázené opakovaným výrokem: „Tohle ti nikdo nikdy neuvěří.“

Nelze s jistotou říct, zdali se ony historky, jichž je internet plný, skutečně staly; Murray však nějak zvládl vybudovat si image neúnavného performera i v běžném životě. Díky civilně působícímu deadpan herectví, které využívá ve většině rolí, se u něj více než u jiných celebrit maže hranice mezi hercem a člověkem. Na plátně i ve skutečnosti z něj obvykle vyzařuje klid, nadhled a specifická ledabylost, působící velmi uklidňujícím dojmem. Bill Murray se v civilu nezdráhá chovat tak, jak jeho domnělému společenskému statusu rozhodně nepřísluší, a tím nás fascinuje ještě víc.

Na webovou stránku Bill Murray Stories může kdokoli přispět a podělit se tak o svou historku, kterak slavný herec na krátký okamžik vstoupil do jeho života. Tedy možná – většina popsaných příběhů je bezesporu nedůvěryhodná a smyšlená. O tomto fenoménu dokonce v roce 2018 vznikl dokument s všeříkajícím názvem The Bill Murray Stories: Life Lessons Learned from a Mythical Man (Příběhy o Billu Murrayovi: Životní lekce od mytického muže).

Vedle zmíněných (i mnoha nezmíněných) regulérních úloh se Bill Murray též s oblibou objevuje v cameo rolích, které pomáhají stvrzovat jeho mytický status. Svou existencí nabourává fikční světy a vnáší do nich trochu své osobité aury. Tady je sedm jeho nejlepších štěků, které stojí za vidění.

Nejdřív Jack Nicholson, pak Bill Murray. Klasika mezi hororovými komediemi byla v roce 1960 jednou z prvních hereckých příležitostí Jacka Nicholsona, který si roličku úchylného pacienta u zubaře náramně užil. Úspěšný Malý obchod hrůz byl později přepracovaný do muzikálové podoby, která se v polovině 80. let dočkala filmové adaptace pod názvem Malý krámek hrůz. I v ní si jedna postava na zubařském křesle masochisticky libuje v bolesti a nehraje ji nikdo jiný než Bill Murray.

Cameo Billa Murray v prvním Zombielandu bývá řazeno mezi nejlepší miniroličky celebrit všech dob. Murray „svou“ pětiminutovku kompletně ovládl – od děsivého nástupu přes přehrávání Krotitelů duchů až po značně nečekaný skon.

A ještě jednou se podíváme do světa Rubena Fleischera, který mu i napodruhé připravil velmi vděčnou roličku. Udělal si legraci z toho, jak Murray dabuje kocoura Garfielda, a následně mu umožnil nadstandardně cool akční scénu, v níž komik nekompromisně likviduje hordu zombie.

Ve většině snímků Wese Andersona si Murray užil větší prostor, v případě snímku Darjeeling s ručením omezeným si však musel vystačit s tím, že v úvodní scéně nedoběhl vlak – na rozdíl od Adriena Brodyho, a tak o generačním střídání nemůže být pochyb…

V parodii na špionážní filmy měl hlavní roli Steve Carrell a Murray skončil jako… strom. Osamělý agent 13 představuje snad nejdojemnější cameo jeho kariéry.

Nepovedený reboot s ženskými hrdinkami v kinech propadl a ani od kritiků se nedočkal kdovíjakých pochval, několikaminutové metazjevení Billa Murray však patří mezi jeho vrcholy.

V miniaturní drogové roličce zahrnující pouze jednu větu Murray není k poznání, ale skutečnost, že si na takto zbytečný štěk pro pokračování Blbého a blbějšího udělal čas, je nesmírně okouzlující – a zcela v souladu s jeho bavičskou osobností.

V kinech měl premiéru třetí díl Jurského světa, jenž volně navazuje na trilogii Jurský park z 90. let. Napadlo vás někdy, že dobrodružství s dinosaury je vlastně feministická antiutopie?