Tom Cruise je stále největší hvězdou Hollywoodu. Díky své píli i ochotě udělat ze sebe šaška

Top Gun: Maverick nejenže vydělal za první víkend v kinech 282 miliony dolarů celosvětově, čímž se stal největším hitem v kariéře devětapadesátiletého Toma Cruise, ale nabídl i upřímnou existenciální reflexi hercovy profesní dráhy. Ta začala roku 1983, kdy teprve jednadvacetiletý Cruise zaujal kultovním tancem na melodii Boba Segera v krimi komedii Riskantní podnik. Často parodovanou scénou, ať už v Simpsonových či v sitcomu Alf, se zapsal do povědomí publika a pomohla mu dostat se na plakáty v pokojích pubertálních dívek.

Tentýž rok vzniklo rovněž slavné drama Správná posádka, v němž Ed Harris, který je o dvanáct let starší než Cruise, ztvárnil pilota Johna Glenna. O tři roky později se do kokpitu podíval také Cruise v prvním Top Gunu, který předeslal jeho dráhu neohroženého, předpisy pohrdajícího akčního hrdiny.

Uplynuly tři dekády a oba herci se setkali ve druhém Top Gunu, byť v docela odlišných úlohách. Ed Harris zde ztvárňuje admirála, jenž věčně rebelujícího Mavericka peskuje nejen za další neuposlechnutí rozkazů, nýbrž i za jeho nezodpovědný přístup k životu. Maverick je kvůli své tvrdohlavosti stále jen kapitán, ačkoli by měl být dávno admirálem, jenž sedí za stolem a cepuje své arogantní mladé následovníky. To ale odmítá podobně jako sám Cruise, jenž dělá vše možné i nemožné proto, aby si svou akční stáž v kokpitu ještě prodloužil.

Tomu Cruiseovi ostatně ambice nikdy nescházely. Top Gun z něj roku 1986 učinil frajírka „nadživotnou“ osobností, nepřátelští stíhači proti němu neměli šanci a starší pohledné instruktorky mu ochotně skákaly do postele. Cestou upocené akční ikony po vzoru Jeana-Claudea Van Dammea se ale Cruise nevydal, v merku měl spolupráci s těmi největšími soudobými filmaři. Martin Scorsese jej režíroval v Barvě peněz, kde si vedle něj zahrál i legendární Frajer Luke ze šedesátek Paul Newman.

Dramatické úlohy v Rain Manovi, Narozen 4. července či v Pár správných chlapech proměnily ozdobu dívčích plakátů v charakterního herce, jenž sahal po Oscarech. Nominace si odnesl za zmiňované válečné drama Olivera Stonea a hlavně za Jerryho Maguireho, kde podle mnohých předvedl svůj nejlepší, byť dost excentrický výkon.

Poznávacím znamením Toma Cruise koneckonců nebylo útlocitné a civilní herectví. Přestože dokázal zářit v dílech autorských filmařů jako Eyes Wide Shut či Magnolia (třetí nominace na Oscara), jeho živelné charisma a přijetí role Ethana Hunta v první Mission: Impossible naznačovaly, že ve skrytu duše zůstává tím chlápkem v kokpitu, co by se pro své role fyzicky roztrhal.

Jeho variabilní filmografie v devadesátých letech a po přelomu milénia ho etablovala jako všestrannou hollywoodskou hvězdu, schopnou zazářit jak v nezávislých dramatech, tak ve velkých autorských blockbusterech. Skvělé filmy Stevena Spielberga Minority Report a Válka světů navíc zahnaly pachuť po přeplácané, byť stále osobitě pojaté dvojce Mission: Impossible.

Zlomové období přišlo roku 2006. Tehdy bylo Cruiseovi 44 let a finanční neúspěch Mission: Impossible 3 naznačil, že se blíží čas, kdy bude Ethana Hunta zapotřebí buď přeobsadit, nebo jej poslat na věčnost stejně jako akční kariéru stárnoucího Cruise. Ten navíc přestal být všemi obdivovanou celebritou. Když roku 2005 propagoval Válku světů, přijal pozvání do talkshow Oprah Winfrey, kde si ale spletl gauč s trampolínou a vyváděl psí kusy, jelikož byl zamilovaný do o šestnáct let mladší Katie Holmes. Jejich románku byly plné noviny a do popředí začalo obecně vystupovat hercovo soukromí. Především jeho náklonnost ke scientologii a s tím související arogantní stanovisko ohledně psychotropní medicíny a psychiatrie, jimiž opovrhuje.

Roku 2007 si Cruise ve filmu Roberta Redforda Hrdinové a zbabělci zahrál vedlejší roli senátora a zdálo se, že jeho osud akčního hrdiny je zpečetěn. Odhodlaného herce ovšem nebylo radno podceňovat, což se promítlo už do jeho nadcházející tříletky. Rok 2008 mu přinesl jednak roli odvážného, byť neúspěšného Hitlerova atentátníka ve Valkýře, ale především krátkou, leč nezapomenutelnou účast v parodii Tropická bouře.

Tomu Cruiseovi nebyla komická poloha v podstatě nikdy cizí. Jeho průlomové hity jako Riskantní podnik či Rain Man vyžadovaly komediální timing a improvizaci a Top Gun je agitační pohádka, již zkrátka nelze brát vážně a kde seriózní herectví pod věčně vysvlečenými tričky a upocenými obličeji jaksi zaniká. Stačí si připomenout jeho nejpověstnější scénu z Jerryho Maguireho, abyste pochopili specifické kouzlo Cruiseova vystupování.

Tropická bouře, šílený film o filmu, v němž Robert Downey jr. hrál černocha a Ben Stiller v podstatě parodoval i Ethana Hunta, však světu představil úplně nového Toma Cruise. Věčně upravený a vysportovaný herec se převtělil do obtloustlého, plešatého a cholerického producenta Lese Grossmana. Tato úloha, kterou mnozí chápou jako satirický obraz reálného producenta Scotta Rudina (Cruise s ním pracoval na Firmě z roku 1993), dokázala Cruiseovu image rázem oživit tím, jak herec po hlavě skočil do nadsázky a nepravděpodobné prezentace sebe sama.

A takový záměrně přepálený přístup nakonec vzkřísil i jeho akční hvězdu. Čtvrtou část Mission: Impossible původně studio Paramount zamítlo a s Cruisem takřka ukončilo dlouholetou spolupráci, ovšem úspěch Tropické bouře a rostoucí vliv J. J. Abramse, jenž natočil trojku a také Star Trek z roku 2009, vedly k oživení série. Mission: Impossible – Ghost Protocol točil tvůrce pixarovek Brad Bird a při zpětném pohledu na propagaci snímku nelze přehlédnout, jak byl Paramount v protežování Cruise opatrný, ba přímo ostýchavý.

Namísto Ethana Hunta byl totiž do popředí postrkován William Brandt jako nový charakter v podání Jeremyho Rennera. Tehdy čtyřicetiletý držitel oscarové nominace za Smrt čeká všude se vyjímal na plakátu za starším kolegou, jehož pověstnou černou kštici zakrývala kapuce. Každá upoutávka navíc nabídla scénu, v níž je Brandt schopný Hunta odzbrojit. Mission: Impossible tedy mělo pokračovat, ale na tahu byl očividně o dekádu mladší Renner.

Tom Cruise se ale svého místa v kokpitu vzdát nehodlal a publikum začal oslňovat jako žádný jiný soudobý konkurent. V Ghost Protocol se nechal zavěsit z nejvyšší budovy světa a šplhal po Burdž Chalífa. Z herce, jenž vždy rád prováděl kaskadérské kousky, se stal heroický a pro leckoho šílený hazardér, jehož filmy začaly zdůrazňovat právě spektakulární náturu život ohrožujících akčních scén. A také jejich sebeuvědomělý komický náboj.

Přes starosvětského Jacka Reachera a Nevědomí se Cruise dostal k další formativní roli ve sci-fi Na hraně zítřka. Zde ztvárnil veřejně pranýřovaného vojáka Williama Cage, jenž se pokouší za každou cenu vyhnout své armádní povinnosti a neúčastnit se bojů proti zákeřným mimozemšťanům.Pro kontroverzemi zmítaného scientologa, do něhož si chtěl jeden čas v médiích každý kopnout a jehož hollywoodská studia přestávala brát vážně, šlo v podstatě o sebereflexivní úlohu.

Cage se totiž ocitá v časové smyčce a ve filmu opakovaně umírá, občas dokonce i během výcviku s hlavní protagonistkou v podání Emily Blunt. Zatímco série Mission: Impossible většinou pracovala s konceptem omezeného času na splnění důležité mise, zde ho má Cruise k dispozici přehršel. A jako zpočátku zbabělý dezertér otevřeně baví publikum desítkami variací vlastního úmrtí. Dokonalý akční hrdina Tom Cruise byl pryč a místo něj nastoupila jeho komičtější verze, která se i po sebedestruktivnější scéně oklepe a jede nanovo – samozřejmě ještě ve větším a šílenějším měřítku.

Tuto novou image Toma Cruise piloval hlavně scenárista Na hraně zítřka Christopher McQuarrie, jenž v posledních letech dohlíží takřka na každý hercův projekt. Napsal a režíroval pátý i šestý díl Mission: Impossible, v nichž Jeremy Renner poslušně ustoupil nově zažehnuté star-power Toma Cruise. Ethan Hunt předvádí stále divočejší kousky, kvůli nimž se Cruise naučil například na šest minut zadržet dech pod vodou nebo se nechal zavěsit na bok vzlétajícího letadla.

Současně ale formuje svou lidštější tvář. V Národu grázlů by Ethan často nevyvázl nebýt pomoci mladší Rebeccy Ferguson a některé vrcholné akční sekvence jsou nacpané humorem, který zdůrazňuje nadsázku. Po několika minutách pod vodou například Hunt málem zemře, ale záhy musí usednout za volant a pustit se do honičky – povede se mu to až poté, co nedokáže přeskočit kapotu auta a rozplácne se na zemi.

Tyto sebeuvědomělé motivy, které se vyjadřují ke Cruiseovu rostoucímu věku a jeho znevýhodnění oproti mladší herecké konkurenci, jsou v posledních letech v dokonalé harmonii s jeho stále nebezpečnějšími kaskadérskými kousky, jež věk naopak popírají. V Mission: Impossible – Fallout vypadal Cruise vedle urostlého Henryho Cavilla jako otloukánek, ovšem současně šplhal po laně na letící helikoptéru (a že se mu to v jednu chvíli opravdu nepovedlo a málem spadl, jen podtrhuje propojení heroické a odlehčené sebemrskačské noty).

Christopher McQuarrie ostatně přiznal, že inspiraci pro akční sekvence nenachází ve výbušných atrakcích Michaela Baye, nýbrž u klasiků němé grotesky v čele s Busterem Keatonem. Ten se vyznačoval obdivuhodnými fyzickými dovednostmi, byť hrdinské činy jeho protagonistů pramenily z komických eskapád, což vyzdvihovalo úsměvnost a nadnesenost akce.

Tato poloha umožňuje Cruiseovi setrvat u korýtka a oddalovat důchodcovské role, neboť je otevřeně zaměřená na posouvání hranic s rostoucím věkem. A přestože je humor nedílnou součástí této proměny, na kariéře Toma Cruise v poslední dekádě, snad s výjimkou nepovedené Mumie, nic vtipného není. Cruise si totiž pečlivě vybírá špičkově realizované projekty, které navazují na tradici těch nejpoctivějších hollywoodských blockbusterů. Důmyslné scénáře přetavují postavy v plnokrevné hrdiny a technicky inovativní provedení nikdy nezastiňuje lidský, ba dokonce existenciální přesah.

To už je případ dvojky Top Gunu, která není jedním z nejlépe hodnocených pokračování historie náhodou. Cruise, jenž se vzniku tohoto sequelu dlouho bránil, si pohlídal každičký aspekt produkce a vše bylo dovedeno k dokonalosti. Herec, jenž se odmítá smířit s postavami peskujících admirálů, se posadil do kokpitu a letecké scény si natočil sám. A podle všeho zde neskončí – nedávno zveřejněný trailer na sedmý díl Mission: Impossible odhalil další sérii smrtelně nebezpečných kaskadérských kousků. Cruise se navíc už dva roky chystá natáčet na mezinárodní vesmírné stanici.

Se vším respektem k Leonardu DiCapriovi či k Bradu Pittovi je právě neúnavně běhající, skákající a pilotující Tom Cruise největší hollywoodskou hvězdou současnosti. Dokázal, že klinická smrt hereckých padesátníků se dá rozchodit, a rozdává radost, jakou pamatujeme právě z dob Bustera Keatona či akrobata Douglase Fairbankse. Z jeho vrstevníků je mu nejblíže zmiňovaný Pitt, jenž rovněž účinkuje výhradně v kvalitních projektech a jemuž Quentin Tarantino vysekl v Tenkrát v Hollywoodu poklonu, když jej vyprofiloval jako stárnoucího odstrkovaného borce, jenž se nakonec stane hrdinou dne.

Top Gun: Maverick je zatím nejvýdělečnějším filmem Cruiseovy kariéry, která je v jeho devětapadesáti letech silnější než kdy dřív. „Váš druh brzy vymře,“ varuje Harrisův admirál Cruiseova Mavericka v úvodu filmu. „Možná ano, ale ne dnes,“ odvětí herec předtím, než uhrane v revolučních leteckých akrobaciích a dokáže, že Toma Cruise není a nebude radno podceňovat.