10 věcí, které potřebujete vědět o Top Gunu

Top Gun: Maverick zažil nejsilnější start v kinech za celou kariéru Toma Cruise. A to jsme si mysleli, že už nemá kam růst! Po dlouhém pandemickém čekání jsme se nahrnuli do kina a výsledek si zpravidla užili víc, než jsme tušili, že je vůbec možné. Připomeňme si tedy pár zajímavostí, které za tímto obrovským fenoménem stojí.

Jako první se asi hodí vědět, co je to vlastně ten Top Gun. United States Navy Strike Fighter Tactics Instructor program, přezdívaný Top Gun, je speciální výuková instituce, která je nejspíš podobně vzrušující, jak značí její název. Většinu času své existence bylo jejím hlavním cílem připravovat kvalifikované instruktory pro výcvik stíhacích letců.

Nás ale samozřejmě nemusí zajímat ani tak realita jako filmový svět. Val Kilmer v prvním Top Gunu vysvětluje, že cílem programu je snaha naučit piloty principy „dogfight“, tedy užívání standardní munice oproti spoléhání se na výbušné střely. Pak je ale podivné, že v samotných filmech vidíme nakonec naše hrdiny vítězit výhradně pomocí raket, zatímco jejich nepřátelé spoléhají hlavně na munici. Proto je trochu vtipné si uvědomit, že Top Gun je v obou filmech vlastně celkem neúspěšný program.

36 let mezi dvěma díly je jeden z nejdelších rozestupů u mainstreamového filmu. Přitom dvojka mohla být okamžitě! Scénář k pokračování vznikl bezprostředně po premiéře a Maverick se v něm už tehdy měl vrátit jen jako letecký instruktor (jak se na absolventa patří). Střetl by se s mladou stíhací pilotkou, která by byla jeho verzí „v sukni“.

Jak by tohle klišé dopadlo, jsme se nedozvěděli z mnoha důvodů. Letectvo bylo například v procesu výměny strojů a nechtělo filmaře příliš pouštět do nových kokpitů. Nepřítel je ještě neměl dokonale zmapované a nebyl důvod poskytovat mu zdarma nápovědu. Tom Cruise měl navíc pochybnosti o smyslu dvojky a jeho hvězda tou dobou strmě stoupala – producenti ho potřebovali víc než on producenty. Nakonec kývnul, ale stanovil si tak vysoký honorář, že to studio ohodnotilo jako „neufinancovatelné“. A tak dvojka skončila u ledu.

Jistě není třeba překvapovat čtenáře „zajímavostí“, že Tom Cruise je vysazený na fyzické výkony během natáčení. Svou účast na návratu po třech dekádách tedy podmínil tím, že se snímek neodevzdá zeleným plátnům a digitálním efektům. Herci museli podstoupit intenzivní tříměsíční kurz, naplánovaný samotným Cruisem, aby skutečně zvládli pobyt ve stíhačce, včetně enormního rychlostního přetížení. Podle Milese Tellera to štáb stálo nemálo papírových pytlíků.

Krom intenzivního fyzického kurzu se herci museli naučit i základy práce s kamerou, make-upem a svícením, protože v kokpitu je neměl kdo obskakovat a oni se sami museli postarat o všechny základní úkony. Pro Top Gun 2 se tedy každý z herců stal nejen „tak trochu pilotem“, ale také filmovým štábem v jedné osobě.

Top Gun není známý jen stíhačkami, ale také mladými muži, kteří v nich létají. První díl je často zcela vážně i satiricky vnímaný prostřednictvím „queer čtení“, kdy je rozebíráno homoerotické jiskření mezi mužskými postavami. Ikonickou je pak scéna na pláži, kde se zpocení svlečení krasavci oddávají sportu.

Tvůrci dvojky se rozhodli, že tuhle památnou scénu musí za každou cenu trumfnout, takže přítomní herci i herečky museli podstoupit velmi vysilující trénink. Těla, na jaká jsme zvyklí z hollywoodských filmů, jsou výsledkem důsledné přípravy směřující do okamžiku natáčení – takto „perfektní“ postavu nejde realisticky udržet delší časový úsek. Podle Glena Powella byl celý tým tak nadšený, že je natáčení za nimi, že se hned ten večer šli všichni společně nacpat mléčnými koktejly. O pár dnů později se dozvěděli, že Cruise byl s jejich fyzičkou nespokojený, všichni se museli vrátit do tělocvičny a vytrénovat se ještě o kus víc.

Režisér Kosinski Powellovi řekl, že pokud někdy uvidí virálně šířený gif jeho namakaného těla, tak bylo dosaženo cíle, protože tahle scéna existuje především pro memy.

Kaskadérská profese je v mnoha ohledech nevděčná. Když je kaskadér úspěšný, dokonale nám prodá iluzi, že hlavní hrdina s tváří slavného herce všechny krkolomné kousky zvládl sám. Málokdo by tedy dokázal jmenovat kaskadéry, kteří mají na svědomí ty nejšílenější kousky historie. Scott Altman, který v jedničce odlétal za Toma Cruise ty nejtěžší letecké manévry, ale anonymní tváří rozhodně není. I když především proto, že se nakonec stal astronautem a účastnil se například poslední mise k Hubbleově teleskopu. Patří k nejzkušenějším žijícím pilotům světa a je váženým odborníkem na letectví. Na natáčení Top Gunu prý přesto stále vzpomíná jako na jednu z nejvíce vzrušujících částí své kariéry.

Při sledování všech těch výkonů se zdá skoro neuvěřitelné, že se natáčení filmu Top Gun: Maverick obešlo bez vážných zranění. O jedničce bohužel totéž neplatí, stála život akrobatického letce a kaskadéra Arta Scholla, který havaroval nad Pacifikem. Jeho tělo a stroj, v němž létal, nebyly nikdy vyloveny. Scholl obsluhoval jedno ze speciálních letadel opatřených kamerami, jimiž se natáčely bojové scény. Nepodařilo se mu napravit točivý manévr, který měl zajistit obzvlášť vzrušující záběr. Zatímco druhý díl Top Gunu je věnovaný režiséru Tonymu Scottovi, jenž zemřel ještě před začátkem natáčení, jednička byla připsána právě Schollovi.

První Top Gun byl revoluční i z důvodů, které ne každý pamatuje. Šlo o první film, který byl uváděný na domácích VHS nosičích za finančně přijatelnou cenu. Videokazety do té doby „premiérovaly“ za sto dolarů, až postupně se cena snižovala, Top Gun ale zaútočil rovnou na středněpříjmové rodiny.

Jak si to mohla produkce dovolit? Jednoduchým, ale fukčním řešením se ukázala být reklama. Speciálně pro potřeby Top Gunu vznikl tematický klip od Pepsi, který stál manažery populární limonády nepěkné peníze, které pak mohly být strženy z nákladů a cena VHS rapidně klesla. Brzy se touhle cestou vydal celý průmysl. Tuto strategii by distributoři samozřejmě objevili i bez Top Gunu, přesto je hezké vědět, že film tak výrazně symbolizující VHS éru byl přímo jejím iniciátorem.

Mnoho bylo napsáno i o tom, jak moc mělo v natáčení obou dílů Top Gunu prsty letectvo a spolu s ním i vláda Spojených států. Takže jak moc? No… Když producenti nabídli armádě, aby hned vedle reklamy na Pepsi snímek zahajovala reklama na letectvo, došla na základě své analýzy k závěru, že o to nestojí. Odborníci na marketing totiž prohlásili, že celý film se tak moc podařilo stočit „správným směrem“, že dodatečná reklama by mohla výsledek jedině rozbít. Proč doplňovat reklamu reklamou?

Armáda rozhodovala o podobě scénáře, mohla určovat, co se smí, nebo naopak nesmí zobrazit. V jedničce byla například přepsána smrt Goose, aby z ní nemohlo výt viněno námořnictvo. U východu z kinosálů pak byly umístěny náborové budky, což vedlo k nárůstu zájemců o vstup do armády o 500 %. Dvojka je v tomto ohledu méně explicitní, to ale neznamená, že je méně účinná. Na to bychom při sledování neměli zapomínat.

Tvůrci obou dílů si dali velký pozor, aby příliš okázale nedali najevo konkrétní politický názor přesahující obecnou gloriolu armády. Přesto jim nyní do klína spadla jedna kontroverze. Snímek se stal symbolem boje za nezávislost na Tchaj-wanu. Maverick totiž nosí bundu po svém otci vyspravovanou spoustou nášivek – a jednou z těch nejvíce viditelných je vlajka ostrovního státu, kde měl jeho otec svého času sloužit.

Rostoucí čínský trh, v němž kina generují největší zisk na světě, nevidí rád symboly tohoto „vzdorostátu“. Když se tedy objevily trailery, v nichž na té samé bundě vlajka chyběla, o což se postaraly počítače v postprodukci, nebylo těžké uhádnout důvod. Během pandemických odkladů se čínský trh hollywoodským blockbusterům beztak uzavřel, producenti tedy nakonec udělali opačné gesto a začali se vlajkou chlubit, takže Maverickova bunda se na Tchaj-wanu stala symbolem odboje.

Za zmínku stojí, že vojenští poradci si u prvního dílu jednou Tonymu Scottovi stěžovali právě na to, že množství nášivek a odznáčků na uniformách letců neodpovídá realitě, něco takového by bylo ve skutečnosti nepředstavitelné. Scott jim vysvětlil, že netočí film pro letce, ale pro lidi. V tu chvíli nevěděl, že i pro revolucionáře.

Protože ne každý byl v osmdesátých letech nadšený z představy točit náborové video americké armády (a ne každý tušil, že půjde o nejúspěšnější film roku, který stvrdí hvězdný status všech přítomných), odmítlo roli Mavericka mnoho herců. Na seznamu těch, s nimiž se jednalo, je i Patrick Swayze, Nicolas Cage, John Cusack, Matthew Broderick, Sean Penn, Michael J. Fox a dokonce Tom Hanks.

Bohužel se nikdy nedozvíme, jak by vypadal Top Gun s Jimem Carreym. Co je nejvtipnější, producenti nakonec zatrhli účast Charliemu Sheenovi, který byl považovaný za ‚příliš mladého“. Sheen se později objevil ve Žhavých výstřelech, jedné z nejslavnějších parodií devadesátých let, která z Top Gunu čerpá nemálo inspirace.