Annabelle: Filmová panenka, která zapříčinila skutečné tragické události
Panenka Annabelle je hororová postava ze stejnojmenné trilogie. Mohli jsme ji zahlédnout i v populárních snímcích V zajetí démonů. Ve filmech je nám představená jako porcelánová, děsivě vyhlížející hnědovlasá panenka s širokým úsměvem a velkýma očima. Oděná je ve zdobeným bílých šatech s rudou mašlí kolem pasu a rozhodně nepůsobí dojmem, že byste ji chtěli mít doma ve sbírce. A jestli ano, prosím ozvěte se mi, zajímalo by mě, kolik bláznů tu mezi čtenáři máme.
Víte ale o tom, že je Annabelle inspirována skutečnými událostmi i opravdovou panenkou, která je dodnes uzavřená v muzeu Warrenových? Pravá Annabelle ale zdaleka nevypadá tak děsivě, jako je nám představená ve filmu. Je to obyčejná hadrová panenka. Dalo by se říct, že jedna z mnoha miliónů kusů, které byly populární převážně v minulém století. Ničím nijak speciální kromě toho, že ji po návratu z práce můžete najít na jiném místě, než na jakém jste ji nechali.
Ve filmu Annabelle (2014), v prvním snímku této trilogie, nás příběhem provází novomanželský pár John (Eric Laden) a Mia (Annabelle Wallis). Mia je vášnivou sběratelkou porcelánových panenek a John ji dělá rád radost. Když Mia otěhotní, John ji jako dárek koupí vzácnou panenku, o kterou už dlouho stála a jež si následně velmi ráda vystaví. Zanedlouho poté ale otřese mladým párem tragédie, která jejich životy doslova obrátí vzhůru nohama.
John a Mia jsou smyšlené charaktery. Podle zjištěných informací nikdo takový ve skutečnosti neexistoval. Nebo alespoň nepřišel s Annabelle do styku. První zmínka o posedlé panence pochází až od mladé zdravotní sestřičky, které tuto panenku koupila v roce 1970 její matka. Postava Donny je nám ukázaná na počátku filmu V zajetí démonů (2013), kde se společně s jejími spolubydlícími svěřuje manželům Warrenovým se zážitky, které si s Annabelle zažila.
Zdravotní sestřička Donna ve skutečnosti nebyla nikdy napadena šílenými stoupenci satanistického kultu, kteří by do panenky zakleli zlo, jao nám bylo ukázáno ve filmu. Tato část je kompletní fikce. Ve skutečnosti temná moc uvnitř Annabelle předstírala, že jeduší malé holčičky, která v raném dětství neočekávaně zemřela. Donnu a její spolubydlící Angie to tím pádem přesvědčilo, aby si panenku nechaly a pečlivě se o ní staraly. Je jasné, že se později ukázalo, že síla, která uvnitř panenky byla, rozhodně nepatřila malé dívce.
V čem ale filmoví tvůrci nelhali byla skutečnost, že je Annabelle schopná se sama od sebe přemisťovat. Donna s Angie nejprve panenku nacházely pouze v jemně změněných pozicích, než ve které ji nechaly. To se ale stupňovalo. Brzy ji začaly vídat v jiných pokojích a to i přes to, že byly od všech místností dveře uzavřené. Nakonec ji nalézaly i v pozicích, ve kterých by žádná obyčejná panenka nemohla samovolně sedět. Je přeci jasné, že panenka sama od sebe nedokáže vzpřímeně klečet. Nebo alespoň rozhodně ne ta hadrová. Každá by okamžitě přepadla, kdyby se od ní člověk vzdálil. Každá, kromě Annabelle.
Je pravdou, že stejně jako ve filmu i ve skutečnosti panenka zanechávala pozoruhodné dopisy, které zůstávají dodnes neobjasněné. Donna a Angie několikrát potvrdily, že po návratu domů nalézaly na náhodných místech v bytě tužkou napsané zprávy, které připomínaly dětský rukopis. Stály na nich vzkazy jako „Help Us“ nebo „Help Lou“ (Lou byl jejich přítelem). Aby toho nebylo málo, tak obě tvrdily, že v bytě neměly ani papír, který býval na vzkazy použitý. Neměly zkrátka tušení, kde se to u nich doma mohlo vzít.
Donna také řekla, že na panence Annabelle často nacházela zaschlé kapky krve. Nejčastěji tomu bylo na zadní straně rukou nebo na hrudníku, kde měla ale vždy jen tři kapky. Nikdy více, ani méně. Dodnes zůstává neobjasněné, jak k tomu mohlo dojít. Právě toto byl důvod, který Donnu přiměl zavolat médium a panenky se co nejrychleji zbavit.
Asi největší otázkou zůstává, zda je Annabelle skutečně schopná někomu vážně ublížit. Odpověď je ANO. Existuje hned několik případů, ale jestli čekáte, že z ní vylezl hrůzostrašný rohatý démon, tak vás zklamu. Ve skutečnosti fungují temné síly poněkud jinak.
Prvním případem byl Lou (Donnin spolubydlící a přítel Angie, který s nimi často přebýval ve společné domácnosti). Lou panence od začátku nevěřil a Donnu před ní varoval. Ta ale na jeho slova dvakrát nedala. Během jedné z hlubokých nocí se Lou probudil a s hrůzou si uvědomil, že se nemůže hýbat. Všiml si Annabelle, která mu seděla u nohou, dívala se mu přímo do očí a pomalu se přesunula k jeho hrudi, kde se posadila a začala ho škrtit. V tom pokračovala tak dlouho, dokud Lou neztratil vědomí. Když se ráno probudil, tak v něm tento hrůzostrašný pocit nadále přebýval a byl tak silný, že si byl jistý tím, že to nebyl pouhý sen.
Jeho další hrůzný zážitek se stal nedávno poté a to v době, kdy byl v jejich bytě sám. Louovu pozornost zaměstnalo nevysvětlitelné šramocení uvnitř Donniného pokoje. Počkal, dokud se zvuky neutišily a poté vstoupil dovnitř, aby se podíval, co za tím stálo. Rozsvítil a uviděl Annebelle, jak leží na zemi v rohu místnosti. Chtěl ji zvednout, ale jakmile se k ní přiblížil, ucítil, že v pokoji rozhodně není sám a někdo mu stojí přímo za zády. Otočil se, ale nikoho neviděl. Vzápětí ho sevřel svíravý pocit na hrudi a zjistil, že krvácí. Našel si tam sedm hlubokých škrábanců (čtyři horizontálně umístěné, tři vertikalně), které byly na dotek horké jako spáleniny. Do dvou dnů škrábance ale záhadně zmizely.
Když se panenka dostala do muzea Eda a Lorraine Warrenových, mohlo být po všem a zdánlivě tomu tak i bylo. Díky speciální posvěcené vitríně zlo uvnitř panenky nedokáže sílit a zůstává tak zkrocené. To ale neznamená, že bezmocné. Ne nadarmo se říká, že není dobré dráždit hada bosou nohou.
Před několika lety se mladý pár rozhodl muzeum navštívit. Očividně proto, aby se pobavil a užil si trochu netradiční zábavy. To se ale chvíli na to změnilo na to nejhorší rozhodnutí, které mohli učinit. Během výkladu Eda Warrena se muž i přes jasný zákaz se k vitríně Annabelle přibližovat, rozhodl machrovat. Začal na sklo vitríny klepat, hulákat a panenku prakticky vyzval k tomu, aby ho zabila. Očividně z toho měli se svou přítelkyní velkou legraci. Ed rychle zareagoval a okamžitě je z muzea vyprovodil ven. Na cestě domů měli ale na své motorce příšernou nehodu. Po nárazu do stromu muž utrpěl tak vážná zranění, že jim na místě podlehl. Jeho přítelkyně nehodu přežila a prozradila, že sotva pár vteřin před nehodou spatřila ve zpětném zrcátku onu prokletou panenku.
Jak jde vidět, Annabelle byla a stále je velmi nebezpečným předmětem, který by měl být jednou provždy ukrytý a znepřístupněn veřejnosti. Zlo, které uvnitř ní je, nikdy nespí a není dobré si s ní zahrávat. Pro odvážlivce mám ale dobrou zprávu. Panenka je pro veřejnost stále přístupná. Můžete ji nalézt v Okultním muzeu Eda a Lorraine Warrenových, které sídlí v Monroe, Connecticut, USA.