Insidious: Horová série s náhledem do jiných dimenzí

Ano, za mě rozhodně ano. Insidious je jednou z těch úspěšnějších hororových sérií a to i přesto, že už je několik let mezi námi. První díl spatřil světlo světa už v roce 2010, poslední díl, Insidious: Poslední klíč, se na filmových plátnech objevil v roce 2018. Jednou ze zajímavostí této série je, že jde z přítomnosti do minulosti. Podobný retrospektivní postup nám James Wan naservíroval už v sérii V zajetí démonů, kdy nám ukázal démona Valaka a až po pár letech napsal scénář pro jeho vlastní film, Sestra (2018). Ten bohužel nebyl tak úspěšný, z nějakého důvodu postrádal to správné hororové kouzlo. Něco podobného bohužel zažívám i u dvou nejnovějších dílů Insidious, které Wan taktéž nerežíroval. To je ale jen můj osobní názor, nejspíše se mi jeho podpis zamlouvá více než například styl Adama Robitela, který měl na starosti Insidious: Poslední klíč.

Patrick Wilson, který ve snímku Insidious ztvárnil hlavní roli, postavu Joshe Lamberta, má s Jamesem Wanem letité zkušenosti. Možná vám neuniklo, že si zahrál krále Orma v superhrdinském filmu o Aquamanovi (2018) nebo vyšetřovatele Eda Warrena v sérii V zajetí démonů. To, že si v obou hororech zahrál hlavní roli, by možná odpovídalo na otázku, proč se mi tyto dvě série vždy pletly, dokud jsem se o ně nezačala zajímat blíž. Jednak mají stejného režiséra, jednak toho samého herce v hlavní roli. V jednom snímku ale hraje lovce a v druhém oběť, pokud se to tedy tak dá nazvat. To je trochu legrační. Nicméně obě role ztvárnil dokonale a je to jedním z plusových bodů, který sérii Insidious dávám.

Astrální cestování je světově proslulé. Každý již určitě jednou v životě slyšel pojem médium. A doufám, že si nyní nevybavujete známou Jolandu. Ta je totiž pravý opak toho, co slovo médium znamená. Médium je někdo nebo něco, co má schopnost komunikovat a pronikat do jiných dimenzí. Cestuje do světů nám cízích a dává nám do nich nahlédnout a odkrýt jejich tajemství. Právě o tomto pojednává série Insidious a je to jejím hlavním tématem.

Malý Dalton (Ty Simkins) se jeví jako úspěšný astrální cestoval. V noci jeho duše umí uniknout ven z tělesné schránky a cestovat po okolí. Jako každé dítě je velmi zvídavý, navíc se domnívá, že jsou to pouze sny, ve kterých se mu nemůže nic stát. Právě tato jeho neopatrnost mu a celé jeho rodině, způsobí dost potíží a smutku. Dalton se totiž jednoho rána ze svých nočních putování nevrátí a jeho tělesná schránka zůstane prázdná. Poté na řadu přichází astrální cestovatelka Elise a její dva pomocníci, aby malému Daltonovi pomohli nalézt cestu zpátky a zachránili ho ze spárů zla. Jediná věc, kterou bych vytkla, tak je ztvárnění samotného démona. Ten na mě místy působil spíše komicky než-li hororově. Jinak se mi první díl Insidious opravdu hodně líbil a svou atmosférou mě dostal do kolen.

Ostatní díly nejsou nic víc než rozvíjení myšlenky nastavené v prvním díle. Obměňují se ale postavy, domy, města, ale i doby. Zajímavější je, že to jde vše směrem do minulosti. O tom jsem se již ale zmínila. Svět astrálních cestovatelů je rozhodně něco dosud neprozkoumaného a nabízí to tak široké spektrum možností jeho zachycení, které mohlo sklidit ovoce, nebo naopak propadnout. Dle mého názoru se to tady tvůrcům povedlo. Mlhou obklopené tajemné prostory domů, poměrně realisticky zachycené duše a hororová atmosféra, zkrátka mluví za vše.

Kdybych měla tuto sérii hodnotit, jistě postavím na první místo druhý díl, Insidious 2 z roku (2013). Tento snímek, který volně navazuje na předchozí díl a dává nám náhled do minulosti hlavní postavy, Joshe, si mě zkrátka získal ze všech nejvíc. Dostala mě jak jeho atmosféra, tak i příběh, který je ze všech ostatních dílů určitě nejzajímavější. Scény, kdy se ztracená duše snaží komunikovat se svou rodinou, zatímco v jejím těle sídlí nějaká odporná a zvrhlá démonická síla, si mě získaly na plné čáře.

Nejhůře mám pak chuť ohodnotit čtvrtý díl, Insidious: Poslední klíč (2018), který si mě bohužel ze všech dílů získal nejméně. Dlouho jsem váhala mezi Insidious 3: Počátek a tímto dílem. Po zvážení všech pro a proti, jsem se ale rozhodla pro tento žebříček. Je tomu tak z jednoho prostého důvodu. Poslední klíč jsem měla bohužel pokaždé problém dokoukat do konce. Nemá už tu atmosféru, kterou by mohl mít. Postrádá pocity překvapení a ačkoliv se jedná o příběh, který má kořeny už v dětství Elise, nemá tu správnou hororovou atmosféru, kterou mají ostatní filmy. Možná je to tím, že už jsem byla na tuto vlnu dokonale naladěná, a tak jsem dokázala předvídat, co se v následující scéně stane, nebo je problém někde jinde.

V každém případě je ale tato série jednou z mých nejoblíbenějších. Jaký názor máte na Insidious vy?