Arnold, The Rock, horor, akce, vážná hudba a marťané unášející Santu aneb Filmový Mars desetkrát jinak

Padesátá léta byla pro sci-fi živnou půdou a ani výlety na Mars nechyběly. Ten rozhodně nejzábavnější je z roku 1959 a nese název The Angry Red Planet. Snímek natočený technologií Cinemagic (šlo o jakési dobové 3D, které nicméně moc nefungovalo) vznikl za pouhých devět dní a nabízí patřičně naivní děj, šablonovité postavy, zábavné emzáky (kříženec krysy, pavouka a kraba je přímo legendární) a nejrudější Mars v historii filmu.

Tohle je opravdová podivnost (ne náhodou u nás uvedená na Festivalu otrlého diváka), v níž marťané unesou Santu, aby jim pomohl s výchovou dětí. Ve filmu se kombinuje naivita stařičkých sci-fi s lacinou vánoční taškařicí, která by se lehce (pokud by mu to historie dovolila) mohla stát druhým Mrazíkem. Takhle by asi vypadaly Vánoce podle Eda Wooda.

A teď už trochu vážně. Rok 1990 lze označit zlomový, protože Total Recall odehrávající se na Marsu byl konečně hit. Pravda, dneska už se musíme trošku smát tomu, když Arnoldovi lezou oči z důlků, ale to je asi to jediné, co na tomhle filmu opravdu zestárlo. Strhující akce, výborně dávkovaný příběh, mladičká Sharon Stone a Arnold na vrcholku sil. Právoplatná kultovka.

Rok 2000 byl k filmovému Marsu obzvláště krutý. Vznikly hned dva drahé ambiciózní projekty a oba dopadly tragicky (v ohlasech i tržbách). Mise na Mars Briana De Palmy to chtěla zkusit cestou přemýšlivých sci-fi filmů, v nichž se používají dlouhé záběry a vážná hudba. Snaha o vytvoření intelektuální klasiky nevyšla vinou šablonovitého scénáře a až přespříliš pomalého tempa. Investovaných 100 milionů dolarů přesto není úplně zbytečných. Mise na Mars má své momenty, které stojí za zapamatování.

To Rudá planeta byla opravdový megaprůšvih. Stála 80 milionů a z US kin si jich odnesla pouhých 17. Slušně obsazený snímek (Val Kilmer, Carrie-Anne Moss, Tom Sizemore, Simon "Mentalista" Baker) svým scénářem doslova bojoval proti logice a zatímco Mise na Mars to zkoušela přes filozofování, Rudá planeta chtěla být akční survival. Vzniklo extrémně tupé béčko, bohužel poměrně nezáživné a nezajímavé. Více jsme psali ve Slavných propadácích. S extra nízkými nároky se ale film může zavděčit... pokud máte slabost pro roboty, kterým hrábne a začnou zabíjet vše, co má tepovou frekvenci.

Další nadějný kousek, kde to hrubě nevyšlo. Tentokrát souboj s Marsem prohrál zkušený John Carpenter, režisér hororových klasik Věc a Halloween. Přestože Carpenter využil řadu svých obvyklých trademarků, diváky si nezískal. Kritika nenechala na filmu nit suchou a diváci ho následně ignorovali v kinech. Kdo chce nicméně vidět Jasona Stathama na počátku kariéry (a s vlasy!), nějaké ty gore efekty na Marsu a k tomu poměrně netradiční práci s příběhem (způsob, jakým film osudy postav vypráví, je bez debat neotřelý), ten může dát Duchům Marsu šanci. Ale varovali jsme vás!

Už jsme říkali, že je Mars pro filmaře prokletý? V roce 2005 to pocítili autoři videoherní adaptace Doom. Film sice během premiérového víkendu skončil první, ale stejně nakonec prodělal. Milovníci akčních hororů by přesto měli dát Doomu šanci. První hodinku se film sice dost táhne, ale pak začnou padat hlavy, monstra jsou na každém rohu a pětiminutová sekvence z vlastních očí je přímo skvělá! A k tomu Karl Urban, Dwayne Johnson a Rosamund Pike v hlavních rolí. Výplach na nenáročný večer jako vyšitý. Letos mimochodem vyšel Doom, ten už ale veškeré ambice rovnou hodil za hlavu a zamířil s přiznaným nízkým rozpočtem rovnou na video.

Jednoznačný vítěz v rovnici "největší průšvih na Marsu", pokud jde o ztráty (film se zapsal jako jeden z největších kasovních propadáků historie). Fantasy John Carter: Mezi dvěma světy není každopádně žádný filmařský děs, jemuž by člověk neúspěch přál. Zkrátka jen bylo naivní nacpat čtvrt miliardy do příběhu, v němž vlastně není nic nového a divákům díky tomu chyběla motivace pro návštěvu kina. Jméno předlohy bylo očividně málo.

Všichni to zkoušeli ve velkém, Poslední dny na Marsu na to šly z opačného konce. Jde o komorní a přiznané sci-fi béčko, které již v trailerech hlasitě dávalo najevo, že se zvrhne v hororovou vybíjenou. Filmaři si nedali žádné větší ambice a to, co slíbili, splnili takřka do puntíku. Naprosto neobjevná, ale velmi příjemná žánrová jednohubka. V kinech nicméně bez větší odezvy.

A nakonec Marťan, který dokázal zabodovat v kinech po celém světě a jde o zatím nejúspěšnější snímek s proslulou rudou planetou vůbec. Kdo by to byl býval řekl, že se povede znovu prodat Mars masám až v roce 2015.