Nejlepší seriál HBO je u konce, Boj o moc představil nejpodlejší televizní rodinu

Za pouhých pět let od premiéry první série si Boj o moc vybudoval skvělé renomé a v různých žebříčcích se řadí k nejlépe hodnoceným seriálům. Realisticky vyhlížející exkurze do miliardářské rodiny Logana Roye (Brian Cox) a jeho tří ambiciózních potomků Kendalla (Jeremy Strong), Shiv (Sarah Snook) a Romana (Kieran Culkin), mezi nimiž to lidsky i profesně vře, čerpala sílu především z přímočarého a cynismem korporátních vrstev prostoupeného vyprávění. To mělo vždy až dokumentární nádech a vyvolávalo dojem, že sledujeme živý přenos z vrcholků mrakodrapů, kam oči běžných lidí nikdy nedohlédnou.

Čtvrtá desetidílná řada, v níž ze scény ustupuje tyranský patriarcha a společnost se chystá odkoupit švédský technologický vývojář Lukas Matsson (Alexander Skarsgård), se nese v duchu minulých sérií. Opět platí, že kdyby se rozdávaly medaile za nejlepší televizní scénáře, Boj o moc by kromě zlata mohl klidně převzít i stříbro a bronz. Na rozdíl od většiny pořadů s návazným příběhem, které mají tendenci vyprávět melodramaticky a přeskakovat v čase nebo mezi perspektivami postav, tvůrci Boje o moc hledí rovně vpřed a vytváří bleskový řetězec situací, na něž aktéři a aktérky často nemají prostor ani kapacitu správně reagovat.

Okamžité reakce jsou přitom ve světě miliardových obchodů, zpravodajství a politického vlivu nevyhnutelné. Vrcholnou ukázkou je osmá epizoda s názvem Amerika rozhodne, v níž probíhá sčítání hlasů v prezidentských volbách. O vítězi přitom nerozhodují ani tak hlasující občané, nýbrž zpravodajské služby pod palcem Waystar Royco, které s předstihem vyhlašují výsledky dle svých preferencí a ohýbají tím veřejné mínění.

I do těchto celostátních satirických motivů je však vklíněný osobní vývoj postav a jejich vztahů. Vše tentokrát řídí plánovaný prodej společnosti arogantnímu Matssonovi, který Logan posvětil. A definitivně si tím znepřátelil děti odmítající vzdát se svého písečku a možnosti stanout v budoucnu v čele. Jestliže však první tři série prozkoumávaly dramata mezi neochvějným vládcem Loganem a jeho potenciálními nástupci, finální řada nechává nejstaršího Roye zemřít a v sedmi posledních epizodách se soustředí na to, co avizuje samotný název seriálu (ať už český nebo původní, který znamená nástupnictví).

Víc než kdy dřív se dostáváme pod kůži třem ambiciózním Loganovým dětem, které se musejí vypořádat s překvapivým rodinným neštěstím. Na pohled chladnokrevné a strojově jednající postavy projevují emoce, jejichž sílu znásobuje kromě skvělých herců a hereček také ambivalentní formální dotyk. Kamery před ustálením dokumentárně pátrají v prostoru a následně prodlévají na tvářích postav, jimž protéká mezi prsty svět, který materiálně zčásti vlastní a o jehož budoucnosti rozhodují.

Síla tkví v nahodilosti zvratů, která souzní s nepolevujícími a překvapivými změnami nálad a mocenských taktik sourozeneckého tria. Shiv, Roman a Kendall se po otcově smrti emočně sbližují a vzájemně se utěšují. Lusknutím prstu se v nich však probouzí predátorský instinkt zděděný po Loganovi, přiživovaný starou gardou ve vedení společnosti, která si chce rovněž uříznout svůj tučný krajíc. Místy se nad amorálními protagonisty rozevírají mračna a máme radost, že spolu konečně začnou vycházet a okusí tolik potřebnou sounáležitost. To však s blížícím se jednáním správní rady, která rozhodne o povolení či stopnutí Matssonovy akvizice, není udržitelné. 

Každý charakter je jedinečně zajímavý a snadno k němu přimkneme i navzdory tomu, že sympatie zavřel do neprodyšného trezoru, kde před ostatními ukrývá i vlastní cíle a záměry. Tvůrci stupňují frustraci plynoucí z neochoty postav podvolit se kompromisu a učinit věc, která fatálně nezraní jejich okolí. V případě podlézajícího manžela Shiv Toma (Matthew Macfayden) a jeho bezcharakterního poskoka Grega (Nicholas Braun), kteří si samolibě přezdívají nechutní bratři, to bývá i neskrývaně vtipné. Ti dva často udávají seriálu ráz nikoli antické tragédie, nýbrž britské úřednické komedie. Jejich břitký jazyk a často zmatené úsilí zůstat u koryta a šplhat po firemním žebříčku zvýrazňují absurditu toho, co vše jsou nechutně bohatí a zajištění lidé schopní učinit pro další kariérní rozkvět.

S postavami se můžeme díky trefným a rozmanitým dialogům smát, ale také nevěřícně zírat a nasávat atmosféru obchodní mašinerie, kde nic není plně pod kontrolou. Jednak kvůli skokovým cenám akcií, ale především vinou ješitných lidí u kormidla. Především pak mužů udržujících maskulinní Loganův režim, který se v průběhu seriálu opakovaně vyjevil jako přežitý a toxický. Shiv se neochotně prohýbá pod přesilou svých dvou bratrů a pokouší se prorazit v prostředí, kde ženy stále čelí nerovnému zacházení. 

Je významné, že právě ona se ve finále stane klíčovou aktérkou. Na rozdíl od bratrů má zájem na prodeji firmy Matssonovi, s nímž se tajně stýká a doufá, že ji posléze jmenuje ředitelkou. Jako žena je ostatně ve stávajícím misogynním prostředí stigmatizovaná a nikdo opravdu nepočítá s tím, že by mohla být u kormidla. Chce vztyčit prostředníček bratrům a vyšlapat si vlastní cestu. Její finální kritické rozhodnutí pramení ze vzteku a také ze zloby, v žádném případě nemůžeme mluvit o happy endu pro kohokoli.

Seriál se uzavře s pocity nenaplněnosti, prohry i hořkého vítězství a zanechá aktéry a aktérky ve stavu, který je pravým opakem pohádkových schémat o nápravě a rozvoji charakteru. A to platí i pro celé firemní a rodinné prostředí. Publikum oproti tomu odmění pocit satisfakce z toho, že seriál dokráčel do cíle tak nekompromisně. Poslední záběr na postavy, které z boje o moc vzešly jako vítězové plní zklamání, hněvu a obav, skýtá podobně komplexní ukončení jako závěrečné vteřiny prvního Kmotra. Většinou se ostatně nezdá, že by jakýkoli z Royů a jejich okolí byl morálně výš než kdokoli z Corleonů.

Každá epizoda není tak brilantní jako ta třetí s názvem Connorova svatba, která poutavě ukočírovala nejzásadnější zvrat seriálu. Nějaký čas dokonce psala televizní dějiny a byla teprve druhou seriálovou epizodou vůbec, která měla na IMDb perfektní skóre 10 z 10. Každý díl je však svým způsobem jiný, má sevřený samostatný vývoj a navrch rozvádí hořké zkušenosti rodiny, která vždy žila bez lásky. Postavy se několikrát zastaví a ve vzpomínkách či starých videích pátrají po záblescích rodičovské něhy, již zoufale potřebovaly a které se jim nedostávalo. V příštím okamžiku se však hádají, koho z nich chtěl otec jmenovat dědicem. Vznáší se nad nimi neúprosně hodnotící Loganův stín a opět nelze než smeknout před Brianem Coxem, jenž oživil ikonickou postavu. Není divu, že jej prý fandové na ulicích zastavují a chtějí, aby je po Loganově vzoru „poslal do prdele“.

Chvála ale směřuje za všemi, kteří se na seriálu podíleli. Ať už jde o herce, z nichž září hlavně trio Snook, Strong a Culkin, dvorního režiséra Marka Myloda, jenž načerpal zkušenosti ve Hře o trůny, nebo o odborné poradce a scenáristy v čele s Jesse Armstrongem. Ti všichni vytvořili show, která zábavně i tragicky reflektuje špičky kapitalistické pyramidy a odhaluje procesy, které obyčejný smrtelník nezkříží. 

Je to seriál, který jednotlivé trumfy vytahuje riskantně, a přitom přirozeně, a bohatě se odmění všem, kdo obětují zhruba 40 hodin a věnují mu plnou pozornost. Odměnou může být právě čtvrtá série, která je nejlepší, nejemotivnější a nejpřekvapivější ze všech.