Recenze: Bez vědomí boří konvence. Chovají se všechny mocnosti a tajné služby amorálně?
V říjnu roku 1989 se houslistka Marie Skálová (Tatiana Pauhofová) s manželem Viktorem (Martin Myšička), pronásledovaným politickým disidentem, po dvanácti letech strávených v exilu ve Velké Británii vrací do komunistického Československa, aby zde navštívila svou rodinu. Brzy po návratu ale Viktor za dramatických okolností záhadně zmizí. Marie se snaží zjistit, co se s ním stalo a zde je vůbec ještě naživu. Kvůli Viktorově minulosti se obává, že za vším stojí nepřátelské tajné služby...
České HBO po vynikající Pustině znovu spojilo síly s režisérem Ivanem Zachariášem a podle scénáře debutujícího Ondřeje Gabriela vyprodukovalo šestidílnou minisérii, jež je ambiciózním pokusem o realistický politicko-špionážní příběh, tedy o žánr, který v Česku v posledních letech nemá de facto žádnou tradici. Na výsledku to však není nikterak poznat (určitě ne negativně).
Bez vědomí je (podobně jako Hořící keř a zmiňovaná Pustina) ten typ audiovizuálního díla, jež lze bez nějakého přivírání očí pochválit ve všech jeho klíčových složkách (scénář, režie, herecké výkony atd.).
Filmů a seriálů mapujících předlistopadovou éru vzniklo za posledních 30 let v naší zemi nespočet (a samozřejmě s různou úrovní kvality). Mnoho z nich však mělo problém se oprostit od značně černobílého vidění tehdejší složité doby, a proto často vyobrazují veškeré zastánce režimu jako takřka čisté (ne)lidské zlo a naopak jeho odpůrce jako vzorové hrdiny, kteří mají jen minimum charakterových vad. Jen málokterým dílům se povedlo přijít s hlubším, komplexnějším, nejednoznačnějším a realitě bližším pohledem (...a bude hůř, Pouta aj.).
Bez vědomí se bezpochyby snaží jít druhou, onou méně častou a těžší cestou. Dobře se to ilustruje například na strategiích a cílech britské MI6, která zde rozhodně není nijak naivně romantizována, ba naopak je přesvědčivě nahlížena jako vysoce pragmatická profesionální instituce, která chladnokrevně naplňuje svoji agendu. Nejeden divák kvůli tomu určitě nabyde dojmu, že je nakonec vlastně jedno, které tajné službě či mocnosti člověk slouží, protože amorálně jednají pro dosažení svých zájmů vesměs všichni...
Možná ještě lépe je složitost doby (a skutečného života obecně) vidět na postavách sestry Marie (Lenka Vlasáková) a hlavně dvojici agentů StB v podání Jana Vlasáka a Martina Hofmanna, která boří většinu konvencí a stereotypů toho, jak byli dosud 'estébáci' v porevoluční české kinematografii obvykle znázorňováni (viz předchozí zmínka o čistém zlu). Oba charaktery jsou natolik precizně polidštěné, trefně obsazené a dokonale zahrané, že tvoří jeden z těch vůbec nejsilnějších aspektů celé minisérie.
Herecky ohromně silný je však celý seriál. Bez výjimky. Tatiana Pauhofová, Martin Myšička, Kristýna Podzimková, ale i zahraniční herci (Hattie Morahan) - všichni hrají výborně a jejich postavy jsou vždy něčím zajímavé, srozumitelně motivované a pro příběh důležité.
Jestli si ale ještě někdo zaslouží speciálně vyzdvihnout tak jako Hofmann s Vlasákem, je to podle mě David Nykl. Jeho jméno mnoha českým divákům zřejmě nic moc neřekne - tedy za předpokladu, že jste nikdy nesledovali seriálovou Hvězdnou bránu, respektive jeden z jejích spin-offů - Hvězdná brána: Atlantida. Tam si totiž tento Kanaďan s českými kořeny zahrál vedlejší postavu českého vědce Radka Zelenky. V Bez vědomí hraje zásadní (a taktéž velice nejednoznačnou) postavu agenta MI6, která má díky Nyklovi jedinečné charisma.
Pokud bychom chtěli mluvit o české 'quality tv', tj. o televizních počinech, jež nechtějí být pouhou lacinou a povrchní zábavou a mají vysoké produkční hodnoty (a také velkou šanci oslovit i zahraniční publikum), jedná se přesně o takové tituly, jako je Bez vědomí. Zachariášem (oproti Pustině tentokrát kompletně) zrežírovaný seriál má náramně promyšlený originální příběh, bezvadně zasazený do dobových československých reálií (výprava a atmosféra jsou naprostá paráda), optimálně zamotaný, poutavě vyprávěný, plný nosných motivů, scén, navíc s nadčasovými a mrazivými myšlenkovými přesahy o tom, jak těžké je orientovat se ve světě plném lží, dezinformací a manipulace a že jsme v podstatě všichni jen téměř bezmocnými figurkami v rukách mocných (viz skvělý závěr). A pokud se vám bude náhodou zdát, že se seriál rozjíždí trochu pomalu, věřte, že někdy od třetího dílu už jede v podstatě naplno a hluchá místa se v něm pak už hledají opravdu těžko.
Vzhledem k tomu, že do konce roku 2019 už zbývá jen něco přes měsíc, nemá smysl se příliš ostýchat a naplno říct, že Bez vědomí patří mezi absolutní špičku letošní české seriálové produkce. A vlastně asi nejenom letošní... Konkurovat mu mohou asi jen Taušova psychologická krimi Vodník a superúspěšný komediální MOST!Jana Prušinovského.
Nezbývá než poblahopřát zejména Martinu Hofmannovi a Michalu Isteníkovi, že se jim v jednom roce poštěstilo hrát ve dvou prvotřídních a přitom zcela rozdílných domácích televizních projektech.