Režisér Zachariáš o popularitě minisérií a hezkých vzpomínkách na socialismus
Ivan Zachariáš | Film Servis Festival Karlovy Vary
Proslavil se jako autor komerčních videí. Před lety navázal úspěšnou spolupráci s HBO spolu s ceněnou sérií Pustina (2016). Nyní se Ivan Zachariáš vrací na scénu s dalším dramatickým seriálem, šestidílným špionážním thrillerem Bez vědomí (premiéru bude mít tuto neděli 17. listopadu). Odehrává se na horké pražské půdě listopadu 1989 a v hlavních rolích se představí Tatiana Pauhofová, Martin Myšička nebo Martin Hofmann. Více o sérii, natáčení a době před rokem 1990 v rozhovoru s režisérem Ivanem Zachariášem.
Ivan Zachariáš | Film Servis Festival Karlovy Vary
Pro HBO Europe jste spolurežíroval i minisérii Pustina. Jak byste oba projekty porovnal? Ač jde o úplně jiné žánry a styl, vlastně se ty projekty moc nelišily. Natáčení je pokaždé podobné. Hlavní je, aby to všechny bavilo a aby byla pohoda a klid při práci, což jsme při natáčení opět měli.
Formát minisérie je u diváků čím dál populárnější. Proč to tak podle vás je? Asi proto, že se divák může víc dostat do děje a ztotožnit se tak s postavami, které má díky větší ploše šanci poznat trochu hlouběji než ve většině filmů.
Tereza Polachová | HBO (Home Box Office)
Pro Bez vědomí bylo potřeba vytvořit iluzi Prahy konce 80. let. Jak ovlivňovala nutnost zachovat dobovou atmosféru práci s herci a režii jako takovou? Na práci s herci to nemělo až takový vliv. Je normální, že se vše musí přizpůsobit době, ve které se děj odehrává. Pro mě s kameramanem Janem Velickým a architektem Janem Vlasákem to ale znamenalo být v přípravách velmi přesný a specifický, aby se nezařizovalo něco zbytečně, protože těch dobových úprav bylo strašně moc a nebyly levné.
Ivan Zachariáš
V socialismu jste strávil osmnáct let, část vaší rodiny navíc emigrovala. Jaké vzpomínky na dobu před rokem 1989 ve vás práce na Bez vědomí vyvolala? Vzpomínek byla spousta, jak negativních, tak těch hezkých. Ty druhé byly spojeny často s některými rekvizitami, které jsem víc než třicet let neviděl, například s televizním ovladačem. Ty negativní byly spojené hlavně s deprimující atmosférou bezmoci, na kterou se nedá zapomenout.
Jak jste hledal způsob, jak složitou dobu kolem let 1989 a 1977 srozumitelně přiblížit mladším nebo zahraničním divákům? Nehledal. Ta doba byla bezvadně zachycená už ve scénáři. Já jsem si k tomu jen občas něco přidal podle pocitu, jaký jsem si z té doby pamatoval.