Bastard Mikkelsen má svůj bramborový sen. Dánské drama se vám zaryje pod kůži

To s nelibostí pozoruje místní velká ryba v malém rybníce, šlechtic De Schinkel (Simon Bennebjerg), jenž by jen nerad přišel o svou prominentní pozici v tamní společnosti. To by bylo v případě Ludvigova úspěchu a příchodu dalších kolonistů takřka nevyhnutelné vzhledem k tomu, že De Schinkel je neschopný a nepopulární lempl. Stále však má dostatek moci, aby z už tak těžkého úkolu učinil pro našeho hrdinu peklo.

Ludvigovou tajnou zbraní je exotická rostlina nazvaná brambora, s níž se setkal během slezských válek v Německu. Nebude mu však nic platná, když se má stát obětí soustavného teroru ze strany svého souseda.

Je skoro legrační, jak moc se neprivilegovaná část dědiny na Ludviga upne. Místní farář k němu ihned schová dva uprchlé nevolníky, útočiště u něj najde romská dívka. Nešťastná snoubenka De Schinkela si z něj udělá svého zachránce s takovou okamžitostí a urputností, že nevíme, jestli se smát, nebo spíš plakat. A náš hrdina mezitím na vše reaguje s kamenným výrazem a brbláním o tom, jak mu do ničeho nic není a chce si jen hledět svého.

Samozřejmě víme, že mu to nevydrží navěky, protože je jednak hlavním hrdinou filmu, jednak ho hraje Mads Mikkelsen. Je tedy nevyhnutelné, že nám dříve nebo později dá dost důvodů najít si k němu cestu. Ludvig představuje na první pohled symbol individuální svobody a sebenaplnění formou poctivé práce. Pokud uspěje, tak je rčení o zaručené odměně prozřetelnosti za vynaložené úsilí pravdivé. Přináší možnost očisty a oživení nejen pro neúrodná vřesoviště, ale i pro celý společenský systém.

Zakomplexovaný, morálně zdegenerovaný, ale provinčně mocný aristokrat De Schinkel je záporák jako z bondovky, ale překvapivě nepůsobí ani trochu nuceně. Drží pod krkem všechny své poddané v každém aspektu jejich života. Ovšem tím spíš musí Ludvigova přímočará odhodlanost jeho zlou kletbu prolomit! Nebo snad ne?

Protagonista zprvu připomíná pozdní eastwoodovské hrdiny, kteří nehledě na zkažený systém budují svůj ideální koutek světa. V něm jednak drží vše pod kontrolou svou pevnou vůlí, ale také dochází k nutnému emočnímu obměkčení v podobě otevření se svým blízkým. Jenže tento film se na rozdíl od režírujícího konzervativce Eastwooda zajímá i o věci, jež ho přesahují.

Ludvig nemůže vlastnoručně rozvrátit celou feudální společnost a jeho osobní úspěch by měl nakonec tak či onak jen pramalý dosah mimo jeho bezprostřední okruh. Dlouho doufá v získání šlechtického titulu, ale jako správný hlavní hrdina musí pochopit, že co chtěl, nebylo tím, co potřeboval. I my pochopíme, že splnění jeho snů je víceméně irelevantní, dokud mu nezáleží na ničem kromě brambor.

Ve své urputnosti je totiž Ludvig zároveň poněkud naivní. Vzhlíží k nedostupné a vzdálené autoritě krále jako ke garanci nejvyššího dobra. Důvěřuje v to, že systém jako celek – nehledě na pár zkažených jablek – funguje. Díky vševědoucímu vypravěči víme, že král je prázdná figura bez skutečného zájmu o svou zemi. Je připravený těžit z případného Ludvigova úspěchu, nevynakládá však ani minimální úsilí, aby mu, když už ne přímo pomohl, alespoň garantoval rovnou příležitost tváří v tvář spiklenecké šlechtě bránící status quo.

Ludvig v sobě má bezbřehou energii jít si za svým. Jeho slabým místem je však předpoklad, že systém, v němž se pohybuje, má zdravé jádro. Bohužel se to projevuje i v některých chladnokrevných rozhodnutích. Rozhodnutích tím bolestnějších, že je činí ve chvílích, kdy už o něm neuvažujeme jako o bezcitném bastardovi. Když se tedy ve jménu svého původního cíle odvrací od lidí, které miluje, nevíme, jestli máme být naštvaní, nebo zda ho politovat.

Asi není třeba vysvětlovat, že Mads Mikkelsen hraje na jedničku. O milovaném dánském herci se nedá říct, že by měl velký rozsah, nicméně jeho specifická herecká škála dodává dané postavě automaticky patřičný rozměr a charisma. Ludvig je neproniknutelný a těžko čitelný, v každém okamžiku se zdá, že ví víc, než říká. Tím spíš provokuje jeho důvěra, že když se bude snažit ještě chvíli, vše dopadne dobře.

Amanda Collin v roli uprchlé nevolnice, jež se stane Ludvigovou pravou rukou, zaujme zrovna tak. Její postava na rozdíl od našeho hrdiny nemá sebemenší naději, že by jí jakákoli odvedená píle kdykoli přinesla ovoce. Jako neurozená žena nemá po ruce ani falešný příběh, který by ji chlácholil planou nadějí. Ludvig ji tedy potřebuje, aby pochopil krátkozrakost a amorálnost své ambice. Z ani ne desetileté Meliny Hagberg v roli ostrakizované romské dívenky Anmai pak puká srdce.

Výtečného Bastarda můžete vidět od středy 17. ledna v kinech také v rámci festivalu severských filmů Scandi.