Scott Pilgrim se vrací i s původním obsazením na Netflix. Mileniální kult má pořád co dát

Že vskutku žijeme na vrcholu postmoderny, si uvědomíme, když vidíme dílo založené na nostalgii a popkulturních odkazech, jež se samo stává retrem, na něž láskyplně vzpomínáme. Tahle šestidílná tříhodinovka tedy ždímá emoce hned dvojnásobně.

Je však možné, že stejně jako první adaptace přišla o kus dřív, než měla, ta aktuální svou příležitost k větší kulturní relevanci prošvihla – humor založený na pastiši a citacích dnes začíná působit trochu ošuntěle. Už nestačí jen vytvořit paralelu k něčemu povědomému. To není humor, ale lenost! Pro někoho jde navíc o formu elitářství a chytračení, které je načase překonat.

Na druhou stranu Scott Pilgrim coby zásadní reprezentant své doby a subkultury si jistě zaslouží druhou šanci na audiovizuální podobu, jíž si tentokrát publikum dostatečně všimne. Jedná se o zadostiučinění jak pro O'Malleyho, tak i pro Wrightův štáb, jenž dal svého času do hrané verze tolik energie a hmatatelné lásky ke své práci.

Tvůrci si naštěstí uvědomují, že nemohou jednoduše zopakovat totéž co před tolika lety. Přestože je seriál předloze v mnoha ohledech enormně věrný, kopíruje například nejikoničtější komiksová políčka i záběry z filmu, dostatečně aktualizuje. Klade například méně důrazu na citace a víc na vykreslení postav. Tvůrci nespoléhají na to, že nás stačí zasypat svými encyklopedickými znalostmi a pokouší se nabídnout skutečnou emocionální katarzi a Scottovu cestu za sebepoznáním.

Opět tedy sledujeme třiadvacetiletého profesionálního kanadského flákače Scotta Pilgrima, jenž žije se svým „cool gay spolubydlícím“ (nejvíc 00s kombinace tří slov) a nezajímá ho nic kromě jeho indie rockové kapely (oprava, tohle jsou nejvíc 00s tři slova). Tedy do okamžiku, kdy se v jeho životě objeví Ramona Flowers, tajuplná americká doručovatelka jídla, do níž se Scott zamiluje až po uši.

Jenže co čert nechtěl, Ramona má sedm zlých ex, kteří jsou obdaření superschopnostmi a Scott musí jednoho po druhém porazit v extravagantních soubojích. V tomhle světě to naštěstí není nic výjimečného a Scott sám se zcela nevysvětlitelně umí rvát jako Superman, což je samo o sobě zdrojem humoru. Vydává na jeho odyseu a v pestrobarevném světě plném zběsilé, a přitom dětinské akce se dostává blíž a blíž svému cíli, jímž je přízeň milované kurýrky.

Nakonec se však dostáváme o dost dál než ve filmové adaptaci a sledujeme víc než jen souboj s různorodými ex – hrdina se nakonec střetává i s alternativní verzí sebe sama. Filmová verze si vystačila se samotným ústředním vztahem ve středu dění. Ta seriálová chápe, že vztah není všechno, co tvoří člověka.

U Scotta Pilgrima není ani tak důležité, o čem je, ale jak o tom je. Jedná se o esenciální mileniální komiks, jenž perfektně zachytil náladu generace dospělých dětí, které už sice přestaly věřit v devadesátkovou kontrakulturu, ale odmítly vyrůst. Žily (a někdy stále žijí) v podivném limbu, jako by čekaly na znamení, co mají se svým životem dělat. Uprostřed publikace komiksu se rozpoutala ekonomická krize roku 2008, jež tím víc zabránila přirozené generační výměně. Mladým chyběla agenda a motivace a poprvé od druhé světové války na tom byly děti materiálně hůř než jejich rodiče. Řešením bylo prostě vypnout, o nic se nestarat a možná si s kamarády založit band.

Tato zkušenost samozřejmě nebyla univerzální – lidé z jiných koutů světa a mimo střední bílou třídu by mluvili jinak. Scott Pilgrim ale vystihl tento výsek reality velmi sugestivním způsobem. Nejde o ostrou satiru, jež má své publikum urazit a ponížit, celková nálada zůstává uvolněná a odlehčená. Přesto je jasné, že si dílo uvědomuje určitou směšnost svých hrdinů a jejich situace. De facto dospělé postavy nejenže se chovají jako děti, i styl kresby odpovídá produkci pro mladší publikum. Právě patologický odpor k dospělosti prostupuje skrz naskrz celé dílo. Tvůrci pak z pozice porozumění vybízí k sebereflexi a nepromlouvají zdaleka jen k mileniálům.

Seriálová adaptace udělala dobře, že se nepokusila příběh posunout do současnosti. Vracíme se tedy do světa před sociálními sítěmi a všudypřítomnými smartphony. Animátoři si nezapomínají udělat legraci i ze svého mecenáše Netflixu, který tehdy fungoval jako poštovní půjčovna DVD. Doznívající analogová doba ještě podtrhává nostalgický nádech.

I přes úctu k dravé verzi Edgara Wrighta se sluší říct, že animovaná podoba padne Scottu Pilgrimovi o kus víc – jedná se o přirozenější přechod, který přirozeně navazuje na silné stránky předlohy. Někomu bude možná vadit, že seriál příliš nedrží nit, často přeskakuje z postavy na postavu a opouští Scotta. Jedná se o změť nápadů, která drží pohromadě tak napůl. Pokud se však přes to přenesete, jedná se o slušnou jízdu. Podařilo se navíc dát do kupy takřka celou starou pardu, snímek má tedy vskutku hvězdné hlasové obsazení, uslyšíte jména jako Michael Cera, Chris Evans, Jason Schwartzman, Brie Larson, Aubrey Plaza, Kieran Culkin a Brandon Routh.

Podívejte se na žebříček nejlepších seriálů na Netflixu podle databáze Kinoboxu.