Recenze: Dokonalost - kontroverzní horor o lásce nejen k hudbě

Kdysi nadějná muzikantka Charlotte (Alison Williams) se po dlouhé době shledává se svými bývalými učiteli. Po příjezdu však zjistí, že ti teď mají nového talentovaného favorita - krásnou Lizzie (Logan Browning). Charlotte se s Lizzie sblíží a vydají se spolu na cestu, která jim oběma navždy změní život...

Z úvodní synopse by se mohlo zdát, že Dokonalost bude zřejmě něčím na způsob osudové lesbické romance. Inu, zpočátku (řekněme prvních 20 minut) tak film opravdu může působit. Do té doby totiž neobsahuje nic, co by mohlo navodit dojem, že se ve skutečnosti jedná o velmi drsný mix psychologického thrilleru a hororu, v němž se zajímavě a hlavně zábavně střetává několik silných témat (pomsta, vypořádání se s traumatickou minulostí, zneužívání apod.). Jakmile se však duo dívek vydá na exotickou dovolenou, začne se pravá povaha snímku pomalinku sápat na povrch. Ale pouze z pohledu žánru - o čem doopravdy je totiž vyjde plně najevo nejdříve někdy v poslední třetině...

Dokonalost je každopádně typickým příkladem filmu z ranku "o ději a jeho zvratech nechci dopředu vědět pokud možno vůbec nic". Tvůrci (především spoluscenárista a režisér Richard Shepard) tu na divákovu nepřipravenost dost zřetelně spoléhají (rozhodně mnohem víc než např. na nepříjemné vylíčení brutálního násilí či psychického teroru, byť na to také dojde) a mají pro něj připraveno pár překvapení. Ta navíc nepůsobí nikterak samoúčelně a nesmyslně - tedy alespoň z pohledu labilních, traumatizovaných postav, jimž se přihodí. Z perspektivy "nezaujatého" diváka je ovšem možné, že ten některé (pro děj zcela zásadní) činy a rozhodnutí ústředních charakterů pravděpodobně nebude ochoten (z důvodu nelogičnosti) přijmout. To bude ale možná spíš než o vysokém IQ dotyčného vypovídat o jeho (ne)schopnosti se hlouběji napojit na myšlení postav, o kterých se v žádném případě nedá tvrdit, že jsou duševně naprosto v pořádku.

Je třeba ocenit i způsob, jakým tvůrci pracují s divákovým vnímáním toho, kdo má být kladným a kdo záporným charakterem. Komu fandit a komu přát tvrdý, zasloužený trest. Minimálně váš postoj (sympatie/antipatie) k Charlotte se i během pouhých 90 minut může velmi radikálně změnit. A ne jen jednou...

Dokonalost není úplně snadné k něčemu přirovnat, ale vzhledem k její žánrové a tvůrčí hravosti, odvážnosti a jisté vychýlenosti (ani omylem to není film pro každého!) mi při jejím sledování přišla na mysl část rané tvorby Briana De Palmy, kdy ještě tolik netočil velké ambiciózní tituly typu Zjizvené tváře či Neúplatných, ale spíše malé svérázné cinefilní variace a pocty hitchcockovským thrillerům (Sestry, Posedlost, Oblečen na zabíjení, Výstřel či Dvojník), v nichž si - podobně jako tvůrci tohoto filmu - labužnicky pohrával jak s postavami, tak s divákem.

A vzhledem k tomu, že v posledních letech už De Palma bohužel není moc ve formě (viz nedávný slaboučký thriller Vášeň), je pro mě o to větší radost, že občas vznikne něco takto negenerického, nevyzpytatelného, filmařsky atraktivního a snadno zapamatovatelného - už jen díky převelice vypečené závěrečné scéně se mi tenhle výživný bizár z hlavy jen tak nevypaří.

Hodnocení: 75%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE