Recenze: Lov - Živý terč pro novou generaci? Něco mnohem, mnohem lepšího
Znáte takové ty filmy, které přes trailery vyvolají určitý dojem a pak se ukáže, že jsou o něčem úplně jiném? Namátkou vzpomenu na Chatu v horách, která se tvářila jako další z řady přiblblých hororových vybíjených, aby se následně ukázalo, že jde o velmi chytrou (a zábavnou) hru s žánrem samotným, nemluvě o opravdu nečekaně epickém finále, v němž mimo jiné...
... ale víte co? Pokud jste Chatu v horách minuli, nebudu vám to kazit. Dám sem jen slovní spojení "masožravý jednorožec" a pokud jste film neviděli, myslím, že to jako motivace stačí. A teď k Lovu, prokletému snímku, jemuž se několikrát odsouvala premiéra pro jeho kontroverzní téma, aby nakonec naskočil do premiérového vlaku v času koronaviru (což film komerčně zabilo úplně). Jde o příběh skupiny smolařů. Byli na různých místech v různou dobu, kdosi je omámil a oni se probouzí uprostřed lesů s roubíkem v ruce a začíná hra o jejich životy. Zbraně sice k dispozici dostanou, ale nepřítel jim rozhodně nedává moc prostoru k rozmýšlení a kosí je hlava nehlava.
Trailer:
Takové jsou trailery a výchozí popisy děje. A je to správně, protože by byla škoda cokoli dalšího předem prozrazovat. Bohužel si tím autoři současně zlomili vaz. V Americe jsou na střílení v posledních letech dost citliví a navíc to vypadá, že je film hlavně o tom, jak "ti lepší" loví spodinu, což taky není úplně něco, čemu by v Zámoří momentálně tleskali. Lov nicméně není tak jednoduchý. Již v úvodních patnácti minutách pár chytrými tahy zboří veškerá očekávání a od té chvíle je divákům jasné, že si s nimi tvůrci hrají. Jakkoli tak zpočátku Lov schéma Živého terče naplňuje, rychle odsprintuje jiným směrem a pak už divák jen čeká, jakou další kulišárnu si tvůrci připraví.
Přirozeně, v rámci udržení hry, nelze konkretizovat. Scénář, jakkoli celkem banální v základní premise, dobře dávkuje zvraty i humor a i když mu některé věci zdaleka nevyjdou tak, jak by si jeho autoři přáli (vzpomeňte si na mě s Farmou zvířat), jako zábavná hravá jednohubka funguje Lov téměř výtečně. A je to veliká zásluha režie Craiga Zobela, který dobře pracuje s tempem a ve finále překvapí opravdu povedeným full contact soubojem. Obrovské plus si zaslouží borci z castingu za výborné obsazení většiny rolí (pro mě osobně neznámá Betty Gilpin je ve své roli vyloženě boží a doufám, že to v Hollywoodu nepřejdou a udělají z ní velkou akční hvězdu).
Takže žádný "pouhý" nový Živý terč, ale překvapivě zábavná satira s dostatečným množstvím hlášek a (často brutální) akcí. Pokud vás baví filmy, které umí chytře pracovat s diváckým očekáváním a líbila se vám (např.) zmíněná Chata v horách, berte Lovjako černého koně letošního roku.