Recenze: Taxi 121 - debut režiséra, jehož budoucí tvorbu se vyplatí sledovat

A asi vás nepřekvapí, když se dozvíte, že jednoho večera nastoupí do Matějova taxíku podivný zarostlý dědek a přiloží mu pistoli k hlavě. Matěje to ovšem překvapí...

Meditativní thriller (to jsem vymyslel já!) Taxi 121 (2016) je celovečerním debutem Dana Pánka (28 let). A řekl bych, že se vyplatí jeho budoucí tvorbu sledovat, protože je zřejmě schopen natočit působivý film, pokud bude mít k dispozici vhodný scénář a vhodné herce. Což se bohužel v tomto případě nestalo (a je to částečně jeho chyba, protože spoluvybíral herce a je spoluautorem scénáře).

Tohle je totiž velmi ambiciózní film, u kterého je vlastně celá krimi-zápletka naprosto nedůležitá a u kterého až skoro do konce netušíte, jak se to má celé vyvíjet a co je to vlastně za žánr.

První polovina filmu spočívá v tom, že Matěj jezdí po městě a nabírá různé pasažéry, čímž vznikají občas zajímavé epizodky a občas strašlivá nuda s velmi špatnými hereckými výkony. A občas úplně bizarní scény, jako třeba ta, kdy Matěj nabere nějakého zákazníka před obchodem s pánskou módou, přimčemž celá tato scéna, obávám se, existuje pouze proto, že ten obchod je sponzorem filmu.

A mezitím Lucie manželovi vytýká, že ohrožuje svůj život, a že nemají dítě.

V polovině filmu nastoupí do Matějova auta strašidelný děda a začne mu provádět psychoteror, různě ho vydírat, vyptávat se ho na intimní věci, svěřovat se mu se svými intimními věcmi atd...

To začne být čím dál divnější, začnou se objevovat falešné flash forwardy (něco se stane, ale o chvíli později zjistíme, že se to nestalo) a film se začne skoro blížit nejen Collateralu (který byl zjevnou inspirací), ale ještě více halucinogenním podívaným jako Hranice života (2005) nebo Twin Peaks (1990).

V průběhu toho všeho platí, že film docela působivě vypadá (vzhledem ke svému minimálnímu rozpočtu) a zní (jeho soundtrack je použitý tak, jak bych se představoval, že má emocionální filmový soundtrack být použitý, což je v našich končinách vzácnost). "Drobný problém" je ale v tom, že atmosféra často přestává fungovat ve chvíli, kdy někdo začne mluvit. Většina dialogů je velice fádní, místy až nechtěně směšná ve své snaze o totální osudovost. A oba mužší protagonisté mi přišli velmi nevhodně obsazení a špatně režijně vedení. Matěj vypadá jako někdo z hipsterské kapely a strašidelný děda působí jako dobromyslný Krakonoš, právě provádějící nějakou veselou kulišárnu Trautenberkovi. Živě jsem si představoval, jak dobře mohl v jeho roli fungovat Christopher Walken nebo Zdeněk Svěrák (jehož hororový potenciál je stále trestuhodně nevytěžen)...

Hodnocení: 50%

P.S: K pochopení ambivalentního konce možná trochu pomůže, když si uvědomíte, že jste úplně na začátku filmu viděli krátkou scénu, ve které vystupuje tentýž strašidelný děda (a do zjevení dědy uprostřed filmu samozřejmě zapomenete, že jste ho viděli).