20. týden-kinopremiéry: Šedesátiletá Godzilla, stoletý stařík, Olga Havlová a nálož kriminálek ze severu

Před šedesáti lety se ještěr mamutích rozměrů objevil v kinech poprvé. Probuzená zkáza (1954) proslavila Japonce jednou provždy. Film reagoval na americké svržení atomových pum na konci 2. světové války, Godzilla byla tenkrát opravdu zlá. Což v novince Godzilla (2014) neplatí. Letošní Godzilla je výpravná, epická, atmosferická a ne tak velkolepá, jak asi kdekdo čekal a studio film propagovalo.

Což není výtka, ale sympatické konstatování. Slavný ještěr se postaví za (vlastně před) lidský rod, aby jej uchránil před invazí dalších oblud. Takhle polopaticky, pateticky řečeno to působí jako obrovské klišé, ale zpracování, divácký požitek je prvotřídní. Projekce dokonale vtáhne. Každý krok "ještěrky" vámi zamává.

Z recenze Tomáše Chvály: "Když Godzilla vypustí svůj řev, je to téměř hmatatelné a všeobecně je zvuk zvládnutý na jedničku. Zbytečné je naopak 3D. Přesto se vyplatí, vzhledem k tomu, jakým způsobem Edwards natáčí, na Godzillu vyrazit do IMAX kina. Velké plátno filmu sluší."  Snímku dáváme 90%, recenze si přečtěte zde.

Z Febiofestu a chladného, černohumorného severu přichází Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013). Snímek vypráví jednak o současném životu stoletého Allana, který se nesmíří s prostředím domova důchodců, utíká a zažívá bláznivou road movie.

Druhá vrsta příběhu v drobných retrospektivách připomíná epizody 20. století, kde hraje hlavní roli Allan coby milovník dynamitu a alkoholu. A díky tomu se připlete k Herbertu Einsteinovi, Stalinovi a dalším důležitým postavám minulého století. Jsou zde historické fabulace, neuvěřitelné honičky, nadsázka, pro seveřany typický černý humor. Jako celek ale dílo působí poněkud chatrným dojmem. Recenze si přečtěte zde.

Do kin můžete vyrazit též na český dokumentární film Miroslava Janka Olga (2014). Režisér se před lety zaměřil na Občana Havla (2007), tentokrát připomíná životní naturel jeho ženy a první dámy Olgy Havlové. Hojně se pracovalo s archivními materiály, které velmi často trpí kvalitou zvuku a obrazu, kvality Olgy Havlové však přibližují trefně a autenticky. Recenze si přečtěte zde.

Srbská mafie v akurátním Švédsku? Tak to bude větší peklo než to, co popisoval Stieg Larsson v Miléniu. Téma imigrantů je v současnosti palčivé. Hned několikrát to platí v případě, kdy jde navíc o mafiány, kteří jdou přes mrtvoly. Distributor do tuzemských kin vrhá hned celou filmovou trilogii Snadný prachy (2010), Snadný prachy II (2012) respektive Snadný prachy III: Život Deluxe (2013).

Pod každým z filmů trilogie je podepsán jiný režisér. Daniel Espinosa to zahájil, s tím, že prostředí drsného imigrantského předměstí velmi dobře osobně znal. Do kina můžete vyrazit na každý díl zvlášť, nebo si to dát hezky za sebou. Kmotra na severský způsob ale nečekejte.

Přehled všech květnových premiér najdete ZDE.