„Co je dnes vlastně film?“ Tarantino nadává na streamy a jeho poslední snímek jen tak neuvidíme

Léta letí, showbyznys se přetváří a kariérní cíle ustupují pozdním otcovským povinnostem. Autor Pulp Fiction a Tenkrát v Hollywoodu Quentin Tarantino utkal pouhými devíti filmy tak silnou popkulturní přízi, že do konce života už nemusí hnout prstem a cinefilové na něj stejně nezapomenou. Jednašedesátiletý tvůrce sice pět let nic nerežíroval, ale vydal několik knížek včetně novelizace svého posledního hitu, s nímž před šesti lety přispěl k nabídce vůbec nejvýdělečnější sezóny v dějinách kinematografie. Věčný rebel s pusou puštěnou na špacír právě rok 2019 považuje za „poslední zas*aný rok filmů“, do avizovaného posledního díla se nehrne a vyčkává, až mu odrostou dvě děti v předškolním a batolecím věku.

Tarantino po odeznění koronavirové pandemie, která zavřela kinosály a zabouchla dveře filmových ateliérů jako první globální živel za celou dobu existence kinematografie, plánoval natočit svůj „poslední“ desátý snímek s názvem The Movie Critic. Potenciální prodloužení motivů Tenkrát v Hollywoodu o sedmdesátkovém filmovém kritikovi s Bradem Pittem ale zřejmě nenaplnilo vysoké standardy, jež Quentin na svá díla klade. Projekt se odpískal a tvůrce, jenž vstoupil na scénu roku 1992 debutem Gauneři, zůstal věrný jen tužce a papíru.

Quentin Tarantino

Režisér, Scenárista

9.0

A také si s partnerkou, izraelskou zpěvačkou Daniellou Pick, pořídil dvě děti – dnes čtyřletého syna Lea a dvouletou dcerku. Oběma potomkům se hodlá naplno věnovat, jak prozradil před publikem na festivalu Sundance, a s výrobou dalšího filmu v dnešní streamovací době nijak nespěchá. „Na spuštění produkce vůbec nechvátám. Dělám to už třicet let. Příští měsíc bude mému synovi pět let a mám dvouapůlroční dceru. Když jsem v Americe, píšu. Když jsem v Izraeli? Jsem abba, což znamená otec,“ řekl Tarantino, jenž na rozhovor přiletěl právě z Blízkého východu.

„Představa, že bych se pustil do takového projektu, když jsou ještě příliš malí na to, aby to pochopili, mě nijak neláká. Chci s tím počkat, dokud nebude mému synovi alespoň šest let. Aby věděl, co se děje, mohl u toho být a měl na to vzpomínku na celý život,“ popustil uzdu velmi lidskému a rodinnému přístupu, na který od něj diváci nejsou úplně zvyklí. Skutečné niterné emoce ostatně hledejte maximálně v Jackie Brown, která vyšla roku 1997, nikoli v referenčně stylizované většinové tvorbě nebo v rozhovorech, kde Tarantino často bez skrupulí hodnotí stav kinematografie.

Také na to ostatně záhy došlo, přestože Quentin nejprve přiblížil, jaká cesta by k jeho příštímu filmu mohla vést. „Jestli vás zajímá, co teď dělám, píšu divadelní hru. Pravděpodobně to bude další věc, na které budu pracovat,“ potvrdil letitou profesní prognózu. „Když to bude fiasko, asi z toho film neudělám. Ale jestli to bude velký hit? Mohl by to být můj poslední film.“

Jenže něco takového už si zarytý zastánce kin možná ani nepřeje. Ať už prostě z principu, nebo z obavy, že jeho autorská prestiž už na dobrý výsledek z kin po koronaviru a tvůrčí odmlce nebude stačit. „Zvládnout divadelní hru je obrovská věc a nevím, jestli to dokážu. Takže jdeme na to. To je výzva, opravdová výzva,“ namotivoval se předtím, než na piedestal intimního diváckého prožitku položil právě jeviště na úkor dříve nedostižných stříbrných pláten.

„Ale co natáčení filmů? Co to vlastně teď je film? Co – něco, co se hraje v kinech jen symbolicky na čtyři zas*ané týdny? Dobře, a už ve druhém týdnu si to můžete pustit v televizi. Nedělal jsem tohle všechno kvůli stále menším výsledkům. Myslím, že už v roce 1997 to bylo dost špatné. V roce 2019 to bylo dost špatné – a to byl poslední zatracený rok filmů. A fakt, že se to dramaticky zhoršilo? Že je to teď jen takové cvičení s výstavními poníky? Teď je kino jen divadelní show, a pak si to za dva týdny můžete pustit na streamovací službě tady a tam. Fajn. Divadlo? To nemůžete. To je poslední hranice.“

Leonardo DiCaprio, Brad Pitt a Quentin Tarantino

Tarantinovi fanoušci by tedy výhledově měli zvážit návštěvu divadla, jestliže mistr peprných dialogů svůj avizovaný projekt zdárně dokončí. Může to totiž být jediná šance, jak v kinech posléze zhlédnout alespoň jedno poslední dílo kultovního cinefila, jenž filmy vždy miloval trochu víc než ostatní lidé z branže. Streamovací koncept mu zůstává (a nejen jemu) obchodně i citově vzdálený.

Podívejte se na žebříček nejlepších režisérů, kde Quentina Tarantina samozřejmě najdete.

Zdroj: Variety