Všimli jste si drsného vtípku v Titanicu? Cameron svému producentovi přichystal obskurní osud
Třičtvrtě roku probíhající natáčení během let 1996 a 1997 spolklo rozpočet kolem 200 milionů dolarů, což z Titanicu udělalo svého času nejdražší snímek v dějinách. Na jeho financování se musela podílet studia Paramount a 20th Century Fox a pro všechny zúčastněné v čele s Cameronem nebyl přijatelný jiný výsledek, než aby se Titanic stal největším, nejvýdělečnějším a nejúspěšnějším filmem všech dob.
To se nakonec opravdu povedlo, Titanic zůstal v kinech téměř deset měsíců a vydělal takřka dvě miliardy dolarů, k čemuž během několika pozdějších vln opětovného uvedení v kinech přidal další necelou půlmiliardu. Kromě toho posbíral jedenáct Oscarů a suverénně se zařadil do kánonu nejzásadnějších snímků. Než se tak ale stalo, musel tvůrčí tým v čele s Cameronem trnout, zdali se ze snímku nestane další z nechvalně známých propadáků vedle Nebeské brány, Vodního světa či Ostrova hrdlořezů.
Výsledek každopádně obsahuje množství nezapomenutelných scén a ve druhé polovině se z osudové romantiky překlápí do pohlcující katastrofy. Během dlouhých desítek minut procházíme společně s postavami kolabující lodí a právě zde se ukazuje Cameronovo filmařské umění – navzdory složitosti lodního labyrintu se v jednotlivých chodbách a palubách orientujeme a dokážeme si představit, o co se figury v daný moment snaží.
To platí i pro známý okamžik, kdy snaha nalodit cestující na záchranné čluny definitivně selže a zbytek osazenstva lodě zachvátí panika. Spousta lidí v tu chvíli zvolí skok do ledové vody, zdánlivě lepší řešení nežli setrvání na nevyzpytatelně se potápějícím parníku. To platí i pro muže, jenž ale během skoku do vody zavadí o obří lodní šroub, a následně se nekontrolovaně zřítí do nepřívětivé náruče oceánu.
Jakkoli jde o hrůzostrašnou scénu, umocňující paniku a chaos vládnoucí v tu chvíli na lodi, leckdo z publika se trochu uchechtne – mužův pád je totiž poněkud bizarní, téměř až groteskní. Prsty v tom má odborník na zvláštní efekty a dlouhodobý Cameronův spolupracovník Rob Legato, jehož režisér velmi specificky zaúkoloval.
Legato totiž komparzistu digitálně upravil tak, aby jeho obličej vypadal co nejpodobněji producentovi Jonu Landauovi, který s Cameronem později spolupracoval na obou Avatarech. „Scan Jonova obličeje posloužil jako základ pro ‚muže od lodního šroubu‘. Šlo jen o legraci, i když trochu černohumornou, jelikož postavu čeká brutální konec,“ řekl Legato v rozhovoru pro webový vfxblog.
Šlo tedy o interní vtip, na němž si dal Cameron velmi záležet a důsledně kontroloval práci týmu pro zvláštní efekty. Nakonec prý byl trochu zklamaný, že v zájmu realističnosti nepadalo tělo ještě delší dobu a dále od lodi. Je fascinující si představit, že v záplavě jiných a nepoměrně podstatnějších problémů týkajících se produkce a postprodukce Titanicu si Cameron vyhradil čas na to, aby mohl svému kamarádovi dopřát tak hrozivý osud.