Titanic málem natočil už Hitchcock. Nakonec dal ale přednost ceněné oscarovce
V roce 1938 Hitchcock díky stylové kombinaci thrilleru a komedie ve filmu Zmizení staré dámy prokázal své schopnosti už dostatečně. Po více než dekádě natáčení v rodné Anglii se tedy jako logický krok nabízel přechod do Hollywoodu, kde by měl Hitchcock možnost pracovat na ambicióznějších projektech s většími rozpočty. Konkrétním nabídkám se však filmař opakovaně vyhýbal – žádný z možných projektů, které mu zámořská studia nabízela, se mu totiž nezamlouval, navíc jej odrazovaly smluvní požadavky spojené s fungováním v rámci studiového systému.
Nakonec jej však zlanařil slavný producent David O. Selznick, tehdy spojený se studiem MGM. Právě on stál za veleúspěchem Jihu proti Severu (1939), historické epiky, jež se stala nejvýdělečnějším snímkem všech dob. A přestože o rok dříve ještě nemohl vědět, že se tato sázka tak vyplatí, měl v plánu natáčet i další velkolepé snímky vycházející z dějinných událostí. Hlavním adeptem na zfilmování měl být příběh Titanicu, od jehož potopení už uběhly více než dvě dekády a téma skýtalo potenciál k propojení katastrofické epiky a romantiky. A na produkci tohoto projektu si Selznick vybral právě Hitchcocka, kterého nápad velmi zaujal.
Dokonce už bylo v řešení i herecké obsazení. Hlavní ženskou roli měla ztvárnit Paulette Goddard, známá díky ChaplinověModerní době (1936), jejím mužským protějškem se měl stát buď Michael Foster, nebo Winston Miller. Scénář napsal dramatik J. B. Priestley, s nímž už Hitchcock spolupracoval na svém posledním britském filmu Hospoda Jamajka (1939). Soubor těchto jmen nasvědčoval tomu, že se mělo jednat o jednu z největších hollywoodských produkcí roku.
K natáčení ale nedošlo. Jeden problém plynul z roztržky se zástupci dopravní firmy Cunard-White Star Line, kterým se nelíbilo upozorňování na možnost oceánské tragédie (i když vycházející ze skutečnosti). Samotného Hitchcocka navíc znepokojovalo, jak udělat napínavým příběh, jehož konec každý dobře zná. Nakonec se tedy Selznick a Hitchcock rozhodli pro něco úplně jiného.
V knize rozhovorů s francouzským filmařem Françoisem Truffautem to Hitchcock okomentoval pouze lakonicky: „David O’Selznick mi oznámil, že si to rozmyslel, koupil filmová práva Rebeccy, a tak jsem si řekl: ‚Dobrá, změníme to.‘“ Dalším Hitchcockovým snímkem a první americkou produkcí tedy skutečně byla Rebecca (známá také pod názvem Mrtvá a živá) z roku 1940 – a hned z toho byl Oscar za nejlepší film. Příběh Titanicu se mu už ale nikdy natočit nepovedlo a nedočkal se ani verze od Jamese Camerona z roku 1997, která s tou jeho leckteré prvky sdílela.