„Metodické herectví je luxus, jaký si žena nemůže dovolit,“ tvrdí Natalie Portman

V éře Roberta de Nira a Dustina Hoffmana metodické herectví dosáhlo vrcholu respektu. De Niro vzal kvůli Taxikáři řidičskou brigádu a pro potřeby Krále komedie pronásledoval ulicemi vlastní stalkery. Hoffman neváhal u Maratónce zůstat tři dny vzhůru, aby přesvědčivě ztvárnil nespavost. Jeho kolega a shakespearovský velikán Laurence Olivier tehdy prohodil památnou větu: „Chlapče, proč, probůh, nedáte šanci herectví?!“

Dnes si však metodu spojujeme častěji s nesnesitelnými výstupy Jima Carreyho na place Formanova Muže na Měsíci, o nichž se začalo mluvit po dokumentu Jim & Andy. A také o extempore Jareda Leta, jenž během natáčení Suicide Squad posílal kolegům mrtvé krysy, aby se cítil víc jako Joker. Právě tehdy se veřejný názor razantně zlomil a začalo se mluvit o tom, že jakkoli jsou podobné historky mediálně vděčné, jedná se o obtěžování členů štábu, kteří často nemohou velké hvězdě říct: „Ne, já s tebou tu hru hrát nechci.“

Stačí vypozorovat, jak odlišné byly reakce na zprávu, že se režisér, scenárista a herec Bradley Cooper připravoval šest let na to, aby mohl realisticky oddirigovat desetiminutovou scénu ve své oscarové vábničce Maestro podle života Leonarda Bernsteina. „Co kdyby věnoval stejnou dobu čtení scenáristických příruček? Třeba by se pak na to dalo koukat,“ byl častý argument na sociálních sítích.

Mediálně sledovaný byl v tomto ohledu i konflikt na place Boje o moc, kde se střetli urputně metodický Jeremy Strong a jeho ležérnější kolega Brian Cox. Přesně v duchu jejich postav se Brian metodickému nasazení svého mladšího kolegy nejednou veřejně posmíval.

Nyní se novináři z Wall Street Journal na „metodu“ doptali i herečky Natalie Portman, jejíž cynické drama May December patří k nejchválenějším počinům minulého roku, mimo jiné právě kvůli hereckým výkonům. Její nasazení ve filmech jako Černá labuť navíc patří k těm nejdiskutovanějším nového století. Portman se vůči metodickému herectví jednoznačně vymezila a popřela, že by se k němu kdy uchýlila.

„Já se rozhodně umím oddat roli, ale zajít do extrému metodického herectví je luxus, jaký si žena nemůže dovolit,“ míní Portman. „Nemyslím, že by naši partneři a děti ocenili, kdybychom po nich chtěli, aby nás od rána do večera oslovovali Jackie Kennedy,“ odkázala na vlastní úspěšnou roli z roku 2016. Nabídla tak relativně originální feministickou kritiku metodického herectví, jež připomíná, že je spojené především s mužskými hvězdami. Pro ně je snadnější požadovat, aby se celé okolí přizpůsobilo jejich excentrismu.

Podívejte se na žebříček nejlepších filmů všech dob podle databáze Kinoboxu.

zdroj: Wall Street Journal