Režisér Gremlinů si měl vystřelit ze žraloků. Parodie na Čelisti však nakonec nevznikla

Slušných (ačkoli klesajících) tržebních výsledků dosáhla i další dvě pokračování, ovšem jak Čelisti 3 (1983), tak i Čelisti IV: Pomsta (1987) jsou jednoznačně považované za odpudivé a zcela nezdařené snímky. Žádnému ze tří pokračování se tedy ani zdaleka nepodařilo dosáhnout kvalit prvního dílu, jeden podobný projekt však přece jen měl šanci na to, abychom na něj vzpomínali v dobrém. Bohužel se jej však nepovedlo dotáhnout do konce.

Počátkem 80. let totiž skupina tvůrců kolem humoristického časopisu National Lampoon plánovala natočit parodii na populární žraločí biják. A k nápadu se přimotalo hned několik zajímavých jmen. Scénáře se totiž měl ujmout John Hughes, jenž se později proslavil středoškolskými klasikami Snídaňový klub (1985) či Volný den Ferrise Buellera (1986), pod režií měl být podepsaný Joe Dante, budoucí režisér Zóny soumraku (1983) a Gremlinů (1984).

Ironií osudu totiž Dante debutoval hororem Piraňa (1978), který se zcela přiznaně vezl na vlně zájmu o Čelisti. A jak Dante přiznal v loňském dokumentu Sharksploitation, Piraňa se do kin málem vůbec nedostala. Studio Universal, stojící za Čelistmi, totiž považovalo Danteho snímek za lacinou napodobeninu. „Až mnohem později jsem se dozvěděl, že do toho zasáhl Spielberg. Řekl: ‚Vy to nechápete, tohle je parodie, ne vykrádačka.‘ I když to vykrádačka byla. Ale prošlo nám to a právě díky tomu jsem dostal nabídku k natočení filmu Čelisti 3, lidé 0,“ vzpomínal v dokumentu Dante. Ano, právě takto se parodie na Čelisti (v době, kdy existovaly pouze první dva díly), měla nazývat – tedy Čelisti 3, lidé 0.

S tímto nápadem původně přišel vydavatel časopisu National Lampoon Matty Simmons, který o něm přesvědčil producenty Richarda Zanuka a Davida Browna. Snímek měl pojednávat o filmovém štábu natáčejícím pokračování Čelistí, jež však naruší zabijácký mimozemský žralok. Ten by už v první scéně snědl spisovatele Petera Benchleyho, autora knižní předlohy k Čelistem, a to v jeho vlastním bazénu. V podobně zhůvěřilém duchu měl pokračovat i další děj, nakonec však z natáčení sešlo. Simmons chtěl nesmlouvavou erkovou parodii, zatímco Zanuck s Brownem preferovali potenciálně výnosnější řachandu přístupnou pro celou rodinu.

Nezáměrná komičnost pozdějších dvou pokračování Čelistí však dnes může potěšit každého, kdo si chce z tématu žraločí hrozby dělat legraci. Alespoň proto nás nemusí tolik mrzet, že přiznaná parodie od několika zdatných filmařů na počátku jejich kariéry tenkrát nevyšla. Alespoň se můžete podívat na náš žebříček nejlepších kultovních filmů a slavnou jedničku si momentálně můžete připomenout na Netflixu.

zdroje: Collider, Entertainment Weekly, Jaws Wiki