Sergio Leone mohl změnit komiksový svět. Málo známého superhrdinu však natočit nestihl
Vysněným superhrdinou, na jehož převedení na filmové plátno si Leone dělal zálusk, byl Phantom. Poprvé se objevil na stránkách sešitů v roce 1936 a stal se inspirací pro pozdější (a mnohem známější) postavy jako Batman či Captain America. Šlo o maskovaného bojovníka se zločinem, který po řadu generací válčil s nespravedlností ve smyšlené africké zemi Bangalla. Na rozdíl od mnoha jiných superhrdinů byl Phantom obyčejným člověkem, jenž vítězil díky své inteligenci a naučeným bojovým dovednostem.
Leone se dokonce setkal s Phantomovým autorem Leem Falkem, aby dali spolu dohromady filmové dobrodružství, jež se epikou vyrovná režisérovým spaghetti westernům. Falk v rozhovoru pro blog The Jade Sphinx v roce 2014 na tuto událost vzpomínal: „Setkal jsem se s ním v Mexiku, byl to obrovský muž. Miloval Phantoma a chtěl udělat film z džungle s pygmeji a vším okolo. Znovu jsme se potkali v jeho domě v Římě, pak však zemřel a už z toho nic nebylo.“ Leone zesnul roku 1989 ve věku 60 let.
Leone mezi silnou sestavou
Ještě o něco dříve, tedy v 70. letech, Leoneho oslovil producent Dino De Laurentiis s nabídkou režie filmové adaptace komiksu Flash Gordon. Italský režisér měl rád původní grafické romány od Alexe Raymonda, předložený scénář se jim však prý až příliš vzdaloval, a tak ani tato spolupráce nevyšla. Flashe Gordona chtěl mimochodem zfilmovat i George Lucas, který nicméně od De Laurentiise nezískal práva, a tak řadu prvků z tohoto komiksu zakomponoval do svých tehdy připravovaných Hvězdných válek (1977).
Po jejich úspěchu se De Laurentiis konečně rozhodl Flashe Gordona natočit a koncem 70. let oslovil velmi překvapivá režijní jména. Vedle Leoneho se v jeho hledáčku objevili i Federico Fellini či Nicolas Roeg. Snímek nakonec skončil v rukách méně výrazného Mikea Hodgese, a přestože se setkal s diváckým i kritickým úspěchem, dnes se na něj vzpomíná spíš jako na sympatickou kultovku než na skutečně legendární dílo.
Leoneho univerzum?
Phantom se na stříbrné plátno nakonec podíval až v roce 1996. Měl jej režírovat Joe Dante (Gremlins, Vnitřní vesmír, Malí válečníci), který k projektu přistupoval značně odlehčeněji než předtím Leone, pak však i on z režijní židle sesedl a snímek Fantom s Billym Zanem v hlavní roli skončil v šedi průměru.
Pro úplnost je třeba doplnit, že Leoneho zajímal i další Falkův komiks, tedy Mandrake the Magician. Dlouho předtím, než se v marvelovském univerzu objevil Doctor Strange, totiž Falk vymyslel mystického kouzelníka bojujícího pomocí gest a schopného ovládnout mysl zloduchů. Obě Falkovy postavy tedy působily značně průkopnicky a není divu, že Leoneho přitahovaly.
Průlom do komiksového žánru se mu však nepovedl a my tak můžeme jen spekulovat, jak by jeho hypotetické univerzum mohlo vypadat. Myslíte si, že by zamíchaly třeba žebříčkem nejlepších akčních filmů všech dob?