Filmy jako Základní instinkt se dnes už netočí. Erotické thrillery zažívají pád

V souvislosti s 30. výročím uvedení Základního instinktu se do českých kin vrací vymazlená verze tohoto etalonu erotických thrillerů: digitálně restaurovaná, ve 4K kvalitě a v necenzurovaném režisérském sestřihu. Žhavá klasika Paula Verhoevena z roku 1992 představuje vrchol specifického subžánru, který se zhruba dvě dekády těšil pozornosti publika, než upadl v zapomnění, z něhož se dodnes nevyhrabal. Co se tedy s erotickými thrillery stalo?

Britská odbornice na sexualitu ve filmu Linda Williams popsala tento subžánr jako noirovské příběhy plné sexuálních intrik zahrnující nějakou formu kriminality, i když často jen jako chatrný rámec pro výskyt softcore sexuálních scén. Erotické thrillery tedy kombinují prvky noiru, romance a napínavého thrilleru, motivy si vypůjčují i z psychologizujících vyprávění o sexuálních obsesích a jejich součástí bývají i postelové scény, jež ale svou otevřeností samozřejmostí nepřesahují přijímanou hranici pornografie.

Hned jeden z prvních titulů tohoto typu, tedy Žár těla (1981), se přímo odkazoval na noirovou klasiku Pojistka smrti (1944), podobně se i o rok starší Oblečen na zabíjení inspiroval Hitchcockovým Psychem (1960). Právě tyto dva snímky si společně s Americkým gigolem (1980) a Na lovu (1980) vysloužily velký ohlas u diváků i divaček, kvůli mlhavým hranicím s ostrakizovanou pornografií však také odsudky části veřejnosti, což v důsledku přilákalo ještě více pozornosti.

Následovaly filmy jako Dvojník (1984), Zubaté ostří (1985), 9 a 1/2 týdne (1986) a poté hlavně Osudová přitažlivost (1987), jež se díky chytrému scénáři i zdařilým výkonům Michaela Douglase a Glenn Close dočkala úspěchu nejen kasovního, ale i kritického úspěchu. Následně se to erotickými thrillery začalo ve výhledu premiér jen hemžit a vrcholem tohoto trendu byl zmíněný Základní instinkt, v němž Verhoeven zúročil svou schopnost překračovat žánrové hranice a obohacovat díla o provokativní sexuální i násilné roviny.

V polovině 90. let se však divácký zájem vyčerpal. Filmy Jade a Showgirls skončily jako kasovní propadáky a studia už dále nechtěla riskovat. Vedle velkých produkcí uváděných v kinech navíc bujela výroba levnějších, béčkovějších snímků určených přímo pro tehdy nenasytný trh s DVD. Spíše než další rutinní příspěvky se začala objevovat podvratná díla převracející žánrové principy – platí to třeba pro mediální satiru Guse Van Santa Zemřít pro... (1995), sexuálně odvážný debut sourozenců Wachovských Past (1996), vztahovou tragédii Eyes Wide Shut (1999) či postmoderní mysteriózno Mulholland Drive (2001).

Objevily se i názory, že po útocích z 11. září 2001 se velká část americké společnosti přimkla k tradičnějším křesťanským hodnotám, což oproti morálně uvolněnějším 90. létům erotice na plátně rozhodně nepřálo. Rozšiřování internetu také vedlo ke zpřístupnění online pornografie, díky níž publikum nebylo odkázané na lechtivé snímky v kinech či domácích nosičích. Dále i globální úspěchy prvních dílů Pána prstenů (2001) či Harryho Pottera (2001) dokázaly, že je mnohem výhodnější investovat do podívaných pro celou rodinu.

A konečně je třeba zmínit i paralelu s epidemií AIDS – zatímco rozmach porna v 70. letech šel ruku v ruce s rostoucí sexuální nezávislostí a hédonismem, strašák AIDS naváděl lid ke konzervativnějšímu přístupu k sexualitě. A v souladu s tím většina erotických thrillerů upozorňuje na rizika plynoucí z nezávazných aférek a manželských nevěr, které obvykle dopadají katastrofálně. Jenže v druhé polovině 90. let se už medicína zvládla s AIDS jakžtakž vypořádat, a tak podobné varovné příběhy už nebyly tolik zapotřebí.

Jak to vypadá s erotickými thrillery v poslední době? Každoročně můžeme v kinech či na streamovacích platformách vidět několik titulů, u nichž lze najít spojnice s tři dekády starými příběhy. Americké produkce jako Voyeuři (2021), Deep Water (2022) ani To nic, drahá (2022) nezaujaly natolik, aby odstartovaly nový boom tohoto subžánru, nejvýraznější díla jako Komorná (2016), Benedetta (2021) či Podezřelá (2022) fungovala spíše na festivalovém okruhu. Divácky nejúspěšnějšími filmy jsou bohužel přitroublé softcorové exploatace Padesát odstínů šedi (2015) či 365 dní (2020), nepokrytě ospravedlňující toxické vztahy a zcela zavrhující jemnější sdělení zdařilejších děl minulosti.

Sexualita se přesunula spíše na televizní obrazovky. Podle filmů Americký gigolo či Osudová přitažlivost vznikají seriály pro streamovací služby a nejzřetelnějším následovníkem erotických thrillerů je v současnosti zřejmě netflixovský seriál Ty.

Každopádně se zdá, že audiovizuální sféra hledá, jak se s erotikou na plátně vyrovnat v éře MeToo. Ve filmech 80. a 90. let nebylo nic zvláštního na tom, že herečky leccos natáčely proti své vůli – dlouhodobá nespokojenost Sharon Stone s Verhoevenovým přístupem při natáčení Základního instinktu je toho důkazem. Snímky navíc stály na fenoménu tzv. male gaze, kvůli němuž byly ženy hlavně objektem lačných mužských pohledů. A konečně i standardní příběhové schéma o svůdné a zákeřné femme fatale, jíž bezmocný muž-dobrák nedokáže odolat, což ho následně přivede do problémů, působí dnes už poměrně zpátečnicky.

Trefně tyto problémy shrnula Chloe Mount, dcera scenáristů 9 a 1/2 týdne Zalmana Kinga a Patricie Louisianny Knop. Sama napsala několik scénářů v duchu erotických thrillerů, jejichž realizace se však na poslední chvíli zastavila. Pro web The Ringer King řekla, že „dostala zprávu, že se projekty neposunuly kupředu, protože prý ‚nemůžete ukázat ženu, která používá tělo ke svému prospěchu.‘ Takže v tuhle chvíli nejde zobrazit skutečně silnou ženskou postavu, která je svobodná a má sexuální potřeby. Jsme ve válce sami se sebou.“

Datový analytik Stephen Follows loni přišel se zajímavým závěrem, podle něhož v posledních letech roste množství erotických scén v thrillerech. Nemusí jít nutně o subžánr erotického thrilleru, ale nahota a sexuální tenze je tedy zřejmě součástí mnoha thrillerových odnoží. Společně se současnou popularitou těchto témat v seriálech je tak asi jen otázkou času, než se Hollywood vypořádá se společenskými změnami nedávné doby a vymyslí, jak opět ukojit potřeby sexuchtivé divácké obce. Než se tak stane, musíme si vystačit se znovuuváděnými klasikami jako Základní instinkt.