V České televizi pohřbili kapitána Vašátka. Případ s koncem by mohl být důstojnějším rozloučením

Hana Prošková (1924 – 2002) se věnovala básnické a prozaické činnosti. Zaujala jako autorka psychologicky laděných detektivek, které zaplnila množstvím roztodivných postav. Díky tomu si vysloužila označení „česká Agatha Christie“, které nejde tak docela o postupy vyšetřovatelů, ale spíš o charaktery potenciálních zločinců. Nejnovější televizní adaptace její povídky Měsíc s dýmkou nese název Případ s koncem.

Ve filmu retrospektivně vzpomíná malíř a amatérský vyšetřovatel Horác (David Matásek) nad rakví svého někdejšího parťáka kapitána Vašátka (Viktor Preiss) na první společné setkání a vyšetřování. Horáce tenkrát pozval jeho kamarád, malíř Štěpán Novák (Miroslav Etzler), na sraz přátel do penzionu pana Šimáčka (Jan Šťastný).

Doplňují je spolužačka Eva (Lucie Zedníčková), její manžel Ondřej (Pavel Řezníček) a další ubytovaní, paní Marta (Zlata Adamovská) a její milenec Tomáš (Adam Vacula). Štěpán má psychické potíže a nosí u sebe pistoli; ve slabší chvilce si vzpomene na dobu, kdy žil s Evou, které to s Ondřejem moc neklape.

Rýsuje se tedy potenciální milostný trojúhelník, který ale naruší tragická událost, po níž je Štěpán nalezený mrtvý na zahradě penzionu. Na stojanu má rozpracovaný obraz a v ruce zbraň. Byla to sebevražda, nebo vražda? A jakou roli v případu hraje obraz Měsíce s dýmkou a jeho autor, majitel penzionu, naivistický malíř pan Šimáček?

V televizních filmech sice zůstala nepředvídatelnost známá z knižních předlohy Hany Proškové, psychologie se ale kamsi vytratila. Zbyla návodná hudba, neskutečné množství dialogů a minimum akce. Z filmu to skutečně vypadá, jako by autoři chtěli vyšetřovat v duchu postav Agathy Christie, jenže atmosféra ani filmařina tomu neodpovídají.

Zpracování nese prvky lacinějšího televizního dílka, kulisy a prostředí jsou jednotvárné, dialogů je tu příliš, kolovrátková hudba k žánru příliš nesedí. Jednotliví podezřelí jsou vyobrazení dost afektovaně. Například herecký projev Zlaty Adamovské dokáže dost naštvat tím, jak si nevšímá vraždy, ale spíš řeší své porouchané auto. U postavy ztvárněné Pavlem Řezníčkem nechápeme, proč je věčně nespokojený, což se do konce filmu nevyjasní.

Malíř Horác v podání Davida Matáska vystupuje v úloze nepříliš motivovaného mediátora, který laxně popíjí víno a těší se na to, až bude moct odjet. V rámci parťáckých detektivek duo Matásek a Preiss navíc nepůsobí příliš sympaticky. Během vyšetřování se pochopitelně doplňují, Matásek je instinktivnější, dynamičtější, emotivnější. Viktor Preiss se v úloze detektivního vyšetřovatele chová důstojným, stoickým způsobem. Jeho hlas je uklidňující, vnáší do zobrazených situací klid a naději. Interakci obou mužů však chybí potřebné koření, pnutí, jiskření či slovní humor.

V Případu s koncem se hodně mluví, děj je očekávatelný a potenciální předhazované pachatele sledující odzívá (například vztahová linka Marty a milence Tomáše je dost zbytečná). Navíc vzhledem k tomu, že Horác v prostřizích vzpomíná na svého milovaného parťáka, chybějí ve filmu výraznější emoce a uctivější rozloučení s hlavní postavou kapitána Vašátka.

V porovnání v pořadí s předposledním filmem cyklu, Případem se štěnicí, který v televizi běžel před dvěma týdny, má Případ s koncem mimořádně nízké production values. Ve Štěnici tvůrci střídali prostředí, film zaměřený na vraždu mladého drogového dealera byl dynamičtější, věnoval se současné mládeži (ačkoli poměrně naivně), komplikovanému vztahu otce a syna a celkově zaujal výrazněji než konverzačka z jednoho domu a jedné zahrady.

Televizní Případ s koncem ve výsledku skončil dost rozpačitě. Víc než postavu kapitána Vašátka připomněl jeho parťáka. Neoslnil ani prostředím, ani zpracováním. Nabízí se proto otázka, jestli bude duo Vašátko – Horác někomu chybět.

Česká televize ukrývá jeden ze svých nejlepších dokumentárně vzdělávacích pořadů jen na webu a nevysílá ho celoplošně. Osmidílná Kronika orgasmu o dějinách sexuologie v Československu bude bavit mladší i starší publikum.