Případy 1. oddělení: Vetchého šokovala brutalita zločinů a Mareš se díky seriálu lépe loučil s dlouholetou prací u policie

Případy 1. oddělení: Vetchého šokovala brutalita zločinů a Mareš se díky seriálu lépe loučil s dlouholetou prací u policie
natáčení Případů 1. oddělení | Česká televize (ČT)
Vznik třetí řady byl totiž svým způsobem náhodou. Dnes již bývalý vedoucí 1. oddělení Josef Mareš, novinář Jan Malinda a kreativní producent Michal Reitler se sešli před Vánoci v roce 2019 na společném obědu, na kterém chtěli projednávat další vzájemnou spolupráci. Ve hře byla druhá řada k seriálu Devadesátky nebo celovečerní komedie, ale nepodařilo se jim najít žádný zajímavý námět, a tak Jan Malinda nakonec navrhl, aby se vrátili k Případům. Nikdo nebyl proti, ale bylo jasné, že do projektu půjdou pouze pod podmínkou, že budou mít zájem i všichni původní herci a vedoucí projektu Tomáš Feřtek.
Ondřej Malý, Ondřej Vetchý
Případy 1. oddělení | Česká televize (ČT)
„Před sedmi lety jsme si byli jistí, že další řada Případů už nikdy nebude. S tím, že jsme vyčerpali jak zajímavé podněty, tak profesní policejní témata. Škrtnutím sirky byl náhlý odchod Pepy Mareše od policie. Cože?! Proč? Když jsem uvěřil, že to není blbý vtip, rozjel se mi v hlavě kolotoč otázek, celé noci jsem nespal. Proč to Pepa položil? Až při hledání příčin mi začalo docházet, že zajímavá profesní témata roky ležela na chodníku před krajským policejním ředitelstvím v Kongresovce, jen jsem je neviděl,“ objasňoval Jan Malinda, proč s nápadem vlastně přišel a o co šlo.
„Jak se i u policie uchytil trend manažersky řízené korporace se všemi korporátními minusy. Příliv žen do policejních řad. Tlak na korporátní korektnost, v zásadě správný, který ale může narážet na kriminalistickou praxi. Policisté ze staré školy, kterým v nové době ujíždí vlak, a navíc cítí, že je kariérně přeskakují mlaďoši s facebookovými profily, kteří nezažili války s arménskou mafií, ale umí anglicky a mají diplom. Do toho jsem si začal hrát s představami: Kam od poslední série Případů došli naši hrdinové? Co dělá Plíšek v důchodu? Kdo teď sedí na jeho židli? Jak se má Korejs? To fantazírování mě chytlo.
Ale bál jsem se s tím jít za Pepou, protože jsem až úzkostlivě chránil úspěšnou značku Případů. Napřed v afektu málem zakážu, aby si Pepa půjčil do Devadesátek naše postavy. A teď přijdu s nápadem pokračovat? Co mi asi řekne? ‚Haha, tlačí tě hypotéka?‘ Čtvrt roku jsem otálel. Ale reakce Pepy a Michala Reitlera mě mile zaskočila – nevymetli mě s tím. Michal nám dal čas to ještě zvážit, jestli jsme si fakt jistí. Sám zasondoval, co si o tom myslí herci ze staré party a taky dramaturg Tomáš Feřtek. Bez nich bychom do toho nešli. V dubnu 2020 bylo rozhodnuto,“ vysvětlil Malinda.
Juraj Loj, Ondřej Vetchý
Případy 1. oddělení | Česká televize (ČT)
A co přimělo Josefa Mareše kývnout? „Začalo to u kreativního producenta Michala Reitlera, který na zmíněném obědě nadnesl, co bychom mohli společně tvořit dál. Když už se zdálo, že se z toho oběda rozjedeme k vánočním stromečkům bez konkrétního pracovního výsledku, Honza Malinda přišel s nápadem: ‚A co ještě jedno pokračování Případů 1. oddělení?‘“ přiznal Josef Mareš. „V té době jsem končil u policie, měl jsem najednou víc času. Než se mi po práci na vraždách mohlo začít opravdu stýskat, byla to možnost vrátit se na 1. oddělení aspoň na papíře, tak jsem kývnul,“ řekl.
Případy 1. oddělení se těší od začátku velké oblibě u publika, které si pochutnalo i na seriálovém prequelu Devadesátky. Nejvíc se všem líbí velká míra autentičnosti, která se do příběhu dostává právě díky postavě Josefa Mareše. Ten dokázal věrně vykreslit policejní prostředí, mluvu a chování policistů a jejich postupy, přičemž skutková podstata zločinů odpovídá realitě. Tvůrci si stojí za tím, že třetí řada je definitivně poslední, neboť nejzajímavější témata už vyčerpali. S ohledem na kvalitu zajeté značky nebudou riskovat cokoli, co by nebylo hodné označení Případy 1. oddělení.
K seriálu se vyjádřil i představitel jedné z hlavních rolí Ondřej Vetchý: „V seriálu nepopisujeme a neodhalujeme do detailu všechny postupy kriminalistů, aby seriál nedával návod potenciálním pachatelům. Když ale víte, že jsou to skutečné případy, když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidé schopní navzájem dělat, lezou vám oči z důlků. U smyšlených příběhů tohle neřešíte, naopak můžete ocenit jejich literární kvality a kreativitu autorů. Případy 1. oddělení, to je ale tvrdá realita. Častokrát mě šokovala brutalita pachatelů. Třeba když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ta ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neméně děsivá.“
Barbora Bočková
Případy 1. oddělení | Česká televize (ČT)
Milovníci seriálu ale nemusí smutnit, že je nečeká čtvrtá řada. Tvůrčí tým Malinda – Mareš má totiž v rukávu ještě třídílný pořad Docent, který bude Česká televize vysílat na jaře příštího roku. Hlavním hrdinou příběhu je docent Stehlík v podání Ivana Trojana, který se shodou okolností stane součástí policejního týmu vyšetřovatelů vražd. Pokud se mu dobře povede, pokračování by se mohl dočkat on.
pripady-1-oddeleni-vetcheho-sokovala-brutalita-zlocinu-a-mares-se-diky-serialu-lepe-loucil-s-dlouholetou-praci-u-policie
Docent | Česká televize (ČT)
Navíc na kriminálky nemusíte jen koukat. Tomáš Kozák totiž napsal několik knih, Josef Mareš mu dvě ilustroval a Jan Malinda dvě redigoval. Prý se mu velmi líbilo Prokletí jantarové komnaty. Takže pokud chcete vědět, jak o zločinech píše skutečný kriminalista nebo jak Josef Mareš ilustruje, můžete zamířit do knihkupectví.
A pokud vám náhodou někdy v Případech chyběly ženy, vězte, že při zrodu první řady seriálu se autoři rozhodli s nimi nepracovat, jelikož zastoupení žen na reálném 1. oddělení bylo tehdy minimální. V průběhu let se ale počet žen navýšil. Tento fakt autoři nyní zohlednili přidáním postavy kriminalistky Adély Čulíkové. Ta má příjmení po policistce, která stejně jako Adéla před lety zasahovala v pražských ulicích v rámci oddělení pro boj s kapesními krádežemi. Reálně však na 1. oddělení nepracovala a není předobrazem postavy.

Kinobox: Filmový Jan Žižka je jako Zelenskyj

Nejdražší český film Jan Žižka přišel na 450 milionů korun. Slavného vojevůdce představuje v době, kdy ještě neexistovalo husitské hnutí. Jedná se tedy nikoli o historický film, ale o fantasy. A recenze této fantazijnosti vychází vstříc.