Podívejte se na první trailer na pokračování Avatara. Stačí vám příslib návratu na Pandoru?

Avatar Jamese Camerona je film, který nemá mnoho srovnání. Stal se nejúspěšnějším snímkem historie (bez započtení inflace) a tuto pozici drží i v tuto chvíli – po několika obnovených premiérách vyšel z přetahovačky se zatím posledními Avengers jako vítěz.

Čekání na pokračování se stalo takovým nekonečným vtipem, podobně jako bylo svého času vyčkávání na Oscara pro Leonarda DiCapria. Nyní už je ale takřka nevyhnutelné, že se ho dočkáme. Diváci v kinech před novým Doktorem Strangem konečně zhlédnou několik prvních záběrů tvořících minutový teaser, který svatosvatě slibuje, že Avatar: The Way of Water (na český distribuční titul zatím čekáme) dorazí do kin 15. prosince.

Co nám ukázka prozradila? Nepřekvapivě jen málo konkrétního. Sledujeme především nádherné obrazy pandorské přírody, která je díky pokročilejší technologii zase o něco hmotnější a uvěřitelnější. Prim budou v prvním z pokračování Avatara hrát vodní světy mimozemského měsíce, takže se James Cameron pochlubil digitálními simulacemi tekutin, které jsou samozřejmě nejdál, jak mohou být.

Teaser naznačuje překvapivou Cameronovu sebejistotu – neláká žádným konkrétním epickým záběrem, což by jistě nebyl problém, kdyby se pro to slavný kanadský režisér rozhodl. Místo toho volí spíše tiché, atmosférické okamžiky lákající na návrat do vtahující fantazie. Jde vlastně o velmi nevzrušivý start kampaně, který nejde srovnat s popraskem, jaký před více než deseti lety vyvolala první opulentní ukázka z Avatara.

Má ale smysl čekat, že se druhý díl stane stejným milníkem jako ten první? Pravděpodobně ne. Avatar vlastnoručně odstartoval novou vlnu stereoskopických 3D blockbusterů a jeho triky posunuly laťku na novou úroveň. Druhý díl po neúspěchu Hobita vzdal ambici pracovat se zvýšeným počtem promítaných snímků za vteřinu a nepotvrdily se ani zvěsti, že Cameron přinese 3D bez nutnosti nasazených brýlí. Avatar 2 tedy nepřináší technologickou revoluci zaznamenatelnou samotným publikem, pouze zdokonalení standardu. (Množství technologických patentů, které ocení filmový průmysl, běžný divák v zážitku přímo neidentifikuje.)

To ale samozřejmě neznamená, že bychom nad Avatarem 2 měli lámat hůl. Nepotřebujeme filmovou revoluci, aby šlo o dobrý filmový zážitek. To si sluší připomenout i proto, že stejně jako v případě předchozího Cameronova hitu Titanic se i Avatar dočkal postupem času vlny odporu a posměchu. Začalo se mluvit o tom, že o pokračování nikdo nestojí, že půjde o obrovský průšvih. Předně ze strany příznivců nerdské subkultury, kteří nemohli přenést přes srdce, že romantické melodrama v žebříčcích neustupuje jejich milovaným komiksovým hrdinům.

Avatar je film jen těžko uchopitelný z pohledu příznivců velkých filmových „univerz“ a navzájem propletených příběhů, kde nás v první řadě zajímají hrdinové a jejich eskapády. Cameron láká na krásu Pandory a na fantazii života v jiném světě. Stejně jako na Titaniku ústřední romantická zápletka umožňovala projít se po slavném parníku, Jake a Neytiri jsou především průvodci a prostředníky, diváckými avatary.

Blockbustery přitom nejsme zvyklí konzumovat tímto způsobem – stačí se podívat na Doktora Strange. I v něm se nachází spousta extravagantních kulis, ty se ale nestávají hmotným prostorem, v němž bychom si sami sebe chtěli představit. Raději se staráme o konflikt hrdinů. Žádný z těchto dvou přístupů není apriori lepší, pokud je ale publikum zvyklé přijímat pouze jeden z nich, může být jednoduše nepřipravené docenit ten druhý.

Avatar se samozřejmě setkal i s řadou oprávněné kritiky. Pochybný je předně způsob, jakým Cameron tvoří paralely ke kultuře amerických indiánských kmenů, aby jejich estetiku proměnil v popkulturní značku, okolo níž doslova vznikají zábavní parky. Mnozí to považují za nevkusné či neuctivé a jistě bude zajímavé, jak se s tím v pokračování vypořádá, protože společnost stihla postoupit k větší citlivosti vůči této problematice.

Pokud ale něco Cameronovi nejde vytýkat, tak je to sázka na jistotu a nezájem. Druhému Avatarovi věnoval víc než dekádu svého života, a ať bude výsledek jakýkoliv, půjde o hluboce osobní dílo člověka, který není zvyklý dělat kompromisy. Už jen proto stojí Avatar 2 za pozornost. Nehledě na to, že může jít o jeden z největších kinozážitků za dlouhou dobu. Jestli se naplní Cameronův předpoklad, že dvojka v tržbách překoná jedničku, se nedá odhadnout dopředu – zvlášť kvůli paralyzujícím důsledkům pandemie. Velké to ale bude.

Avatar nás v kinech čeká 15. prosince.